Vyšlo v č. 11/2024
Smyslem zálohování je zvýšit kvalitu plastového a kovového materiálu k recyklaci a také snížit množství tohoto odpadu ve městech a obcích i ve volné krajině. Pokud někdo tvrdí, že nápojové obaly v přírodě nejsou, tak do přírody zřejmě nechodí. „Dnes končí mimo kontejnery na tříděný odpad každá pátá plastová lahev a tři ze čtyř plechovek. Ročně skončí 400 milionů plastových lahví a 500 milionů plechovek v přírodě, na skládce či ve spalovně. Proto má smysl zavést zálohování, díky kterému bychom měli být schopni do roku 2029 získat k recyklaci více než 90 % všech prodaných obalů. Za splnění tohoto cíle nejsou odpovědná ani města a ani odpadové společnosti, ale stát. Z možností, které máme, se ve všech státech ukazuje, že zálohování je jistá cesta. Pokud bychom chtěli nezálohovat, museli bychom už za necelé dva roky zvýšit separaci plechovek o 50 %. Poslední tři roky se u dobře tříditelných komodit jako PET pohybujeme o 1 % směrem nahoru, a to se systém buduje více než 20 let. Podstatné je, že náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, nakupující zaplatí vratnou zálohu 4 koruny. Ta se jim zase vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě, nebo na internetu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík a dodává: „Češi jsou skvělí v třídění plastu, ale v recyklaci plastových lahví a plechovek zatím pokulháváme. Chtěl bych, aby se v přírodě nepovalovaly plastové lahve a plechovky, proto považuji za důležité prosadit zálohování těchto obalů. Díky novému systému si přilepší i obce. Se zavedením zálohování se celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 korun na občana.“
Zálohování zabraňuje kontaminaci plastových lahví
Vyjmutím části plastového a kovového nápojového obalového odpadu z tříděného sběru rovněž může dojít k úspoře prostoru v kontejnerech nebo koších a dojde ke snížení nákladů na svoz odpadů, jehož frekvence nebude muset být tak častá. Plastové lahve totiž představují až 25 % objemu sběrných nádob. Na jejich místo se mohou přesunout plastové obaly, které stávající systém nezachytí a které tak končí ve směsném komunálním odpadu. Podle aktuálních dat 42 000 tun plastových obalů ročně není vytříděno a nejsou nijak využity. Třídění plastu přes žluté kontejnery naráží i na některé limity týkající se následného využití v potravinářství. Velká část plastových nápojových lahví se po vytřídění využívá například na výrobu dětských plen, koberců nebo textilu pro automobilový průmysl. Ne všechny vytříděné plastové nápojové lahve jsou však v takové kvalitě, aby se z nich opět mohla vyrobit lahev obsahující nápoj. Zálohový systém tak zabraňuje kontaminaci plastových nápojových lahví a plechovek jinými odpady, které se běžně v tříděném odpadu vyskytují, a zajišťuje čistotu recyklovaného materiálu. Z těchto důvodů nebudou pro zálohování využívány například lahve od mléka. Kontaminovaný obalový odpad totiž není možné použít pro výrobu obalů pro potraviny. Díky zálohování se budou třídit a recyklovat obalové materiály tak, aby se z plechovek opět staly plechovky a z plastových lahví zase plastové lahve. Plastové nápojové lahve je možné recyklovat zhruba sedmkrát až desetkrát. Obaly vyrobené z kovů je možné recyklovat teoreticky donekonečna, podobně jako je tomu v případě skla.
Plastové lahve na mléko se zálohovat nebudou
Zálohy budou platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v kovových nádobách o velikosti 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách. Výjimka ze zálohování se týká mléka a mléčných výrobků, které se zálohovat nebudou. Celkově by podle odhadů mohlo ročně systémem projít zhruba 2,5 miliardy kusů plastových nápojových lahví a plechovek. Zákazníci budou s plastovými lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohu, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určena vyhláškou k zákonu, návrh předběžně počítá s výší čtyři koruny. Při vracení nápojových obalů není nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrací včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby bylo možné naskenovat jejich unikátní EAN kód.
Díky zálohování dojde k redukci litteringu
Obchodníci budou přijímat lahve a plechovky povinně v prodejnách potravin a nápojů s prodejní plochou nad 50 metrů čtverečních a také na čerpacích stanicích s prodejní plochou nad 50 metrů čtverečních. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale například i stánky nebo školy. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude povinné ani dobrovolné místo odběru, ho musí zřídit provozovatel systému, pokud o to obec požádá. Obce budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa, pokud je budou zřizovat obce, a také budou příjemci části peněz z nevyplacených záloh, které bude obcím transferovat operátor. Jedním z hlavních účelů zálohového systému je redukce takzvaného litteringu, volně pohozeného odpadu na veřejných prostranstvích obcí a měst. Plastové nápojové lahve tvoří více než třetinu volně pohozených nápojových obalů a plechovky více než 40 %. Především obce bojují s litteringem na místní úrovni a vynakládají na jeho odstranění nemalé finanční prostředky. Ve volné přírodě se plastová lahev rozkládá asi 100 let, plechovka asi 50 let. Redukce litteringu tak znamená pozitivní dopady pro životní prostředí, hospodaření obcí i kvalitu života jejich obyvatel.
Reklamní letáky budou zpoplatněné
Novela zákona o obalech přináší i další novinku, a to zavedení recyklačního poplatku na papírové reklamní letáky. Ty obvykle končí v tříděném komunálním odpadu v modrých kontejnerech, kde tvoří cca 10–14 % jejich obsahu. Letáky zatěžují obecní systémy nakládání s odpady a podílejí se na znečištění, nejsou za ně hrazeny recyklační poplatky. Ty by měly podle návrhu platit firmy, které reklamní materiály produkují. Obce díky tomu získají finanční prostředky na třídění a na odvoz kontejnerů, ve kterých odpadní letáky končí. Produkce letáků je v České republice stabilní a dosahuje až čtyř miliard kusů ročně, což je zhruba 20 000 tun papíru ročně. „Každá domácnost v Česku dostane ročně až 400 nevyžádaných letáků, které mnohdy končí rovnou v kontejnerech na papír. Dnes náklady na jejich odstranění nesou výhradně obce a výrobci na ně nijak nepřispívají. Chceme, aby obce získaly příspěvek na nakládaní s odpady a v konečném důsledku ušetřily peníze občanům, kteří nevyžádanou reklamu platí,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí. Zákon ale letáky žádným způsobem nezakazuje. V současné době obchodní řetězce omezují distribuci letáků, jedná se nicméně o stále hojně využívanou metodu propagace zboží a služeb. Tento krok by měl vést ke snížení produkce letáků, adresnější distribuci směrem k zájemcům o ně a přechodu k on-line propagaci.■
| Kalkulačka pro obce
Ministerstvo životního prostředí připravilo pro každou obec v České republice kalkulačku, která vypočítává, jaké budou finanční dopady na jednotlivé obce. Kalkulačka pracuje s reálnými daty, které obce vykazují autorizované obalové společnosti EKO-KOM.
→ Najdete ji na mzp.cz/cz/kalkulacka_obce
Data jsou vypočítána z reálných fakturovaných částek z roku 2022. Kalkulačka zároveň pracuje s parametry, které obsahuje navržená novela, povinnosti autorizované osoby EKO-KOM, mezi které patří hradit reálné náklady, jež vznikly při separaci plastových obalů.
|
Foto: zalohujeme.cz, EKO-KOM, Marika Vitnerová
Datum vložení:
12. 11. 2024 10:23
Autor:
Pavlina Hájková
