Města, která úspěšně mění veřejný prostor

 

Starosta si může v duchu malovat, jak má v „jeho“ městě vypadat veřejné prostranství, a pak přijde krizová situace, která vše v řádu hodin změní. Jak se daří kultivovat veřejný prostor ve městě postiženém rozsáhlou povodní, jako se to stalo loni v září v Jeseníku? „Zářijová povodeň změnila během několika hodin nejen podobu města, ale i naše plány a priority. Byla to apokalypsa, všude bylo bahno, vše bylo zničené. Veřejná prostranství, která jsme dlouho připravovali, byla zanesena bahnem, zničená vodou. Na jedné straně jsme přišli o kus pečlivé práce, na druhé straně nám to přineslo nové zkušenosti a příležitost zamyslet se nad tím, jak máme veřejný prostor vnímat – estetika, odolnost, modrozelené prvky. Příležitost nejen opravit, ale posunout město do 21. století,“ říká starostka města Jeseník Zdeňka Blišťanová a dodává: „Povodeň zasáhla více než třetinu města, zejména ulice podél toků Bělé a Staříče. Byly zasaženy mosty, lávky, chodníky a veřejná zeleň, škody vznikly i na školách, kotelnách a městských bytech. Některé části města byly odříznuty kvůli podebraným mostům a neprůjezdným cestám. Prvních pár dní nebyl čas na přemýšlení, bylo potřeba okamžitě jednat. Jeseník byl špinavý, poškozený, zpustošený. Pocity zmaru přišly, když jsme si uvědomili, že opravy budou stát stovky milionů a město na to nemá. Bylo náročné vše koordinovat, protože se do obnovy musely zapojit další instituce. Nicméně naše město za to stojí a díky občanům, kteří se nevzdávají a pomáhají, to zvládneme.“

 

 

 

„Obnova města je běh na dlouhou trať. Opravy koryt Povodí Odry by měly být dokončeny do roku 2027, opravy městských investic plánujeme do roku 2029. Naším cílem není jen obnovit město, ale posunout ho dopředu a vytvořit lepší místo pro život. Po povodni se přihlásili architekti z Brna, kteří nám nabídli pomoc a připravují jednotný návrh lávek přes řeku, protože jich sedm uplavalo. A nakonec dvě mladé architektky z Brna zvítězily v architektonické soutěži na revitalizaci Smetanových sadů. Brno nám asi opravdu rozumí. Chceme, aby se Jeseník stal městem, které spojuje moderní přístup s úctou k přírodě a historii. Naše spolupráce s mladými architekty nám pomáhá hledat řešení, která nás nenapadnou. Veřejný prostor by měl být esteticky přívětivý, bezpečný, otevřený a inspirativní pro obyvatele i návštěvníky,“ dodává starostka města Jeseník Zdeňka Blišťanová.

 

 

Nový Jičín dlouhodobě zapojuje do rozhodování o podobě veřejného prostoru občany města. Občané se tak už dříve mohli vyjádřit k revitalizaci veřejných prostranství v městské památkové rezervaci, k dopravě, parkování, výsadbě stromů i například k vodním prvkům v parku u Žerotínského zámku. Zda preferují návrat k historickému vzhledu dané lokality nebo upřednostňují pojetí s moderními prvky. V roce 2017 začala radnice pořádat veřejná fóra, na kterých vedení úřadu a zástupci odborů diskutují s lidmi o záměrech města a podnětech veřejnosti. Další možností pro občany jsou takzvané Projekty města, financované z participativního rozpočtu. Veřejnost si sama může navrhnout projekty, které jí ve městě chybí. Také letos Nový Jičín hledá nápady, jak vylepšit veřejný prostor a spustil výzvu Projekty pro Nový Jičín. Občané mohli do konce dubna přihlašovat na radnici své nápady na zkvalitnění života ve městě. Vítězný projekt se bude financovat z participativního rozpočtu, ve kterém je v letošním roce alokováno půl milionu korun. „Participativní rozpočet byl vytvořen proto, aby lidé získali větší možnost rozhodovat o svém městě a přispět ke zlepšení prostředí, ve kterém bydlí nebo kolem kterého chodí do práce, na nákup či do školy. Díky tomu ve veřejném prostoru vzniklo několik zajímavých prvků, například knihobudka ve Smetanových sadech, koše na discgolf nebo lavičky v areálu Hückelových vil. Už se těšíme, s jakými nápady přijdou Novojičíňáci letos,“ vysvětluje místostarosta Nového Jičína Ondřej Syrovátka.

 

 

V roce 2021 byl zastupiteli města Nový Jičín schválen projekt revitalizace sídliště Nerudova s cílem kultivace veřejných prostranství. Jde o velké sídliště, kde žije téměř 400 domácností. Než se město pustilo do rozsáhlé přeměny sídliště, oslovilo občany s anketou a připravilo veřejné projednávání budoucí podoby veřejných prostranství v dané lokalitě. „Lidé nejčastěji poukazovali na nedostatek parkovacích míst, řadě z nich tu schází rekreačně sportovní vybavenost a prostor pro trávení volného času dětí,“ doplňuje místostarosta Ondřej Syrovátka. V roce 2022 zapojila radnice občany do řešení vizuálního smogu ve městě a otázky značení provozoven a reklamy na území Nového Jičína. Proběhlo několik akcí, které s touto problematikou seznamovaly širokou veřejnost. Radnice současně mohla získat od občanů cennou zpětnou vazbu. Tématu se věnovala anketa Která místa v Novém Jičíně nás nejvíce trápí?, komentovaná prohlídka města nazvaná Umění prodat vs. vizuální smog či workshop Praktické tipy při aranžování výloh. Finálním výstupem je manuál pro označování provozoven a reklamy. Na tomto projektu se kromě obyvatel podíleli i místní podnikatelé.

 

 

 

„Mikulov má velké štěstí. Mnohá veřejná prostranství mají jedinečný charakter, jsou ukotvena v historickém kontextu nebo mají silný genius loci,“ říká místostarosta Mikulova Ivo Hrdlička, profesí architekt. „Na druhé straně se potýkáme s problémy, které jsou typické pro mnoho českých měst: s přetlakem aut, nevyužitým potenciálem zeleně, vizuálním smogem nebo absencí drobného městského mobiliáře. Veřejný prostor má podle nás plnit víc než jen dopravní funkci. Má být místem setkávání, relaxace, hry, klidu i spontánních komunitních aktivit. A to jak na náměstí, tak třeba na lavičce před domem nebo v upraveném vnitrobloku.“ V Mikulově si nejprve nechali zpracovat koncepci veřejných prostranství. „Cítili jsme potřebu mít ucelený a odborně podložený rámec pro péči o veřejná prostranství. Mikulov má obrovský potenciál – historické jádro, jedinečné přírodní kulisy i rozmanitou sídlištní strukturu. Řada míst však nebyla dlouhodobě řešena komplexně a často chybí koordinace mezi jednotlivými zásahy. Slouží nám jako vodítko, jak tato místa systematicky a citlivě kultivovat. Dále s ní budeme pracovat jako s živým dokumentem – je podkladem pro rozhodování o investicích, o strategii údržby, ale i pro drobné zásahy. Slouží také jako komunikační nástroj směrem k veřejnosti, aby bylo zřejmé, proč se věci dělají právě takto,“ dodává Ivo Hrdlička.

 

 

 

Jde o místa, která nevyžadují rozsáhlé investice, ale jejich zlepšení může mít okamžitý dopad na kvalitu života – často jde o kouty sídlišť, rozhraní mezi zástavbou a krajinou nebo třeba opomíjené veřejné plochy mezi domy. „Velmi pozitivní změnou bylo zrušení parkovacích míst na náměstí v centru, které probudilo zájem podnikatelů a majitelů provozoven o veřejný prostor. Aktuálně se ve spolupráci s městským architektem Petrem Štefkem a krajinářskou architektkou Klárou Sedláčkovou i dalšími kolegy soustředíme na odstraňování bariér, úpravu zeleně a doplnění mobiliáře s ohledem na udržitelnost veřejného prostranství a změny klimatu. Tyto zásahy jsou rychlé, levné a mohou vznikat i ve spolupráci s obyvateli, například během participativního rozpočtu,“ vysvětluje Ivo Hrdlička a pokračuje: „Díky němu jsme od obyvatel získali návrhy, které nyní realizujeme. Pokud mohu poradit, jak na úpravy malých prostranství, nejlépe je začít drobně, ale s jasnou vizí. Koncepce obnovy veřejných prostranství je výborným podkladem. Nečekejte na velké rozpočty – často stačí nátěr, lavička, pár keřů a zapojení lidí z okolí. Klíčová je otevřenost – mluvte s obyvateli, nechte je spoluutvářet místo, které denně využívají. A hlavně se nebojte zkoušet a chybovat. Malá prostranství jsou ideální pro experimenty, které mohou přerůst ve větší změny.“

 

 

 

Úprava veřejného prostoru často naráží na složité a časově náročné plánování a realizaci projektů. Pomocí krátkodobých opatření však lze dosáhnout dočasných či trvalých proměn veřejného prostoru měst a obcí. Jedná se o takzvaný taktický urbanismus, který pomocí rychlých, levných a efektivních projektů a opatření proměňuje například ulice, aby byly bezpečnější, pomáhá zútulnit náměstí, řeší dopady klimatických změn pomocí jednoduchých opatření či přispívá k rozvoji společenského i ekonomického života při obnově měst po živelních pohromách. „Taktický urbanismus je přístup, kdy je možné zkoušet nové úpravy veřejného prostoru dočasně – například nátěrem, mobilním mobiliářem nebo omezením provozu – a sledovat, jak na to lidé reagují. Je to způsob, jak testovat změny bez vysokých nákladů a s možností zpětné vazby. V Mikulově bychom tento přístup rádi využili například na rozlehlých křižovatkách, kde společně s obyvateli vyzkoušíme možné dopravní řešení, než dojde k trvalé úpravě, s cílem přeměny zpevněných ploch na zeleň. Připravujeme i sezonní uzavření jedné z ulic v centru pro tranzitní dopravu ve prospěch pěších,“ dodává místostarosta Mikulova Ivo Hrdlička.■