Stavební úřady čeká zásadní proměna: Obce se musí připravit na převod agend, zaměstnanců i spisů

Novela byla předložena Poslanecké sněmovně 12. prosince 2025. Sněmovna ji schválila 10. července 2026, Senát ji následně zamítl. Poslanci přehlasovali senátní veto 9. září a prezident republiky zákon 17. září podepsal. Rozsáhlá novela obsahuje více než 700 novelizačních bodů stavebního zákona a upravuje dalších 49 zákonů. Jejím cílem je zjednodušit a urychlit povolování staveb, sjednotit výkon státní správy, posílit roli samospráv při plánování rozvoje území a ve větší míře přenést odpovědnost za technické řešení staveb na projektanty a autorizované inspektory.

 

 

Úřad rozvoje území České republiky (URU) má zahájit činnost 1. ledna 2027. O rok později, 1. ledna 2028, mají vzniknout krajské úřady rozvoje území a jejich územní pracoviště, plánovaná zejména v obcích s rozšířenou působností. Nová soustava převezme vymezené kompetence v oblasti stavebního řádu, územního plánování a dalších souvisejících agend. Zachovány mají zůstat také stavební úřady Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti. Pro obce bude zásadní především přechodný rok 2027. Dosavadní obecní a krajské stavební úřady mají po tuto dobu nadále vykonávat přenesenou působnost, již podle nové právní úpravy a s příslušnými výjimkami. Samosprávy proto musí počítat s novými procesními pravidly ještě před dokončením celé reorganizace.

 

Novela mění také pravidla územního plánování. Státní správu v této oblasti budou vykonávat nové úřady rozvoje území, které budou moci na žádost obce pořizovat její územní plán nebo územní opatření. Obce a kraje však získávají rozhodování o rozvoji svého území v samostatné působnosti. Změní se rovněž postup při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace. Za stanovených podmínek bude moci po veřejném projednání provést úpravu nejen pořizovatel, ale také schvalující orgán, například zastupitelstvo obce nebo kraje. Novela současně zpřesňuje rozlišení podstatných a nepodstatných změn dokumentace.

Novinkou je možnost udělit za splnění zákonných podmínek souhlas s odchylkou od vydané územně plánovací dokumentace. Má tak být možné řešit i drobné odchylky bez nutnosti měnit celý územní plán. Pokud například územní plán stanoví minimální výměru pozemku pro rodinný dům na 800 metrů čtverečních a stavebník má pozemek o pět metrů čtverečních menší, může být za splnění zákonných podmínek možné odchylku schválit. Nejde však o automatický nárok stavebníka ani o možnost obejít pravidla ochrany veřejných zájmů.

 

Významnou část školení tvořila přechodná ustanovení. Základním pravidlem podle výkladu představeného na školení je, že zahájená, ale nedokončená řízení se dokončí podle nové právní úpravy, pokud zákon nestanoví jinak. „Pokud nebudete vědět kudy kam a budete mít pocit, že žádné jiné přechodné ustanovení nic neupravuje, tak to obecné ustanovení je tady. To říká: vše po novu,“ vysvětlil přednášející lektor Jiří Sochor z České komory architektů. Některá rozpracovaná řízení tak bude nutné přizpůsobit novým procesním pravidlům. Úředníci proto musí u jednotlivých spisů ověřit jejich stav a právní režim, podle kterého mají pokračovat. Přechodná ustanovení mají chránit také stavebníky, kteří připravovali projekty podle dosavadních pravidel. Za stanovených podmínek bude možné využít příznivější dosavadní požadavky na výstavbu i projektovou dokumentaci zpracovanou podle dřívějších předpisů. Podle výkladu na školení má být taková dokumentace použitelná ještě tři roky od účinnosti příslušné změny. Cílem je omezit zbytečné přepracovávání již připravených projektů.

 

Nové úřady rozvoje území mají v rozsahu svých kompetencí převzít také posuzování vybraných veřejných zájmů, které dnes zajišťují jiné orgány státní správy. Integrace má probíhat postupně: na centrální úrovni od 1. ledna 2027, u běžných záměrů v území od 1. ledna 2028. Již vydaná stanoviska, souhlasy a další podklady si mají při splnění zákonných podmínek zachovat své právní účinky. Pokud stavebník předloží platný podklad, nový integrovaný úřad nemá znovu posuzovat jím chráněný veřejný zájem. Obce proto musí sledovat, které kompetence se přesunou v první etapě a které až od roku 2028. V přechodném období mají pokračovat také některé dosavadní postupy, včetně využívání jednotného environmentálního stanoviska a koordinovaného závazného stanoviska. Novela upravuje i správní a soudní procesy. Mění například některé lhůty přezkumného řízení a stanoví, že podmínky pro povolení záměru se mají posuzovat podle stavu ke dni podání žádosti. Tím má omezit dopady pozdějších změn územních plánů na již podané žádosti.

 

Jedním z nejcitlivějších témat pro samosprávy je převod zaměstnanců stavebních úřadů. Podle výkladu na školení má k 1. lednu 2028 dojít k automatickému přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů u zaměstnanců, jejichž převažující pracovní náplní je agenda přecházející na stát. Zaměstnanci nebudou standardně uzavírat nové pracovní smlouvy. Budoucí zaměstnavatel má zaměstnance, případně jejich zástupce skrze rady nebo odbory, informovat o plánovaném přechodu nejméně 30 dní předem. Složitější podle ředitelky implementace státní stavební správy Petry Holeňové budou případy pracovníků, kteří stavební agendu vykonávají pouze zčásti. U nich bude nutné individuálně posoudit pracovní náplň a dopady převodu kompetencí. Podle výkladu na školení má být zachována dosavadní celková výše platu, tedy součet platového tarifu a osobního ohodnocení. Ve spolupráci s obcemi probíhá mapování pracovní náplně zaměstnanců a podíl stavební agendy na jejich činnosti.

 

Nová územní pracoviště mají pokud možno využívat stávající prostory stavebních úřadů v obcích s rozšířenou působností. Ne všude však bude kapacita dostačující. Podle informací ze školení ministerstvo analyzovalo prostorové možnosti a přednostně řeší přibližně 20 až 30 lokalit, kde se očekávají problémy. Alternativou mohou být jiné státní prostory nebo pronájmy. Přechodná ustanovení mají za stanovených podmínek umožnit využívání stávajících prostor včetně spisoven až po dobu pěti let.

 

Důležitou součástí přípravy je také spisová rozluka, tedy organizační a evidenční proces spojený s rozdělením a předáním spisů mezi dosavadními a novými původci. Za její řádné provedení odpovídají příslušní původci spisů, v praxi také tajemníci obecních a městských úřadů. Předání podle Petry Holeňové nemusí být dokončeno přímo v den vzniku nových úřadů, musí však proběhnout podle stanoveného harmonogramu a metodických pravidel.

 

Nová úprava sjednocuje pravidla odborné způsobilosti pro činnosti v oblasti územního plánování a stavebního řádu. Požadavky se dle ředitelky odboru stavebního řádu Žanet Hadžić budou lišit podle vzdělání a vykonávané agendy, dosavadní kvalifikace mají být uznávány i po účinnosti nové právní úpravy. Pracovníci, kteří stanovené požadavky nesplňují, mají moci vykonávat příslušné činnosti pod odborným vedením kvalifikované osoby nejvýše po dobu tří let. Rozšiřuje se rovněž úloha autorizovaných inspektorů, kteří mají za splnění zákonných podmínek vykonávat některé činnosti obdobně jako stavební úřad, například vést kolaudační řízení nebo rozhodovat o povolení odstranění stavby.

 

Reorganizace stavební správy zasáhne do personálního zajištění úřadů, rozpracovaných řízení, správy dokumentace i využívání obecních budov. Vedle organizačních úkolů budou obce muset sledovat také nové možnosti a pravidla územního plánování. Vedení obcí a měst by proto mělo včas zmapovat pracovní náplně zaměstnanců, prověřit kanceláře a spisovny, připravit se na spisovou rozluku a průběžně sledovat oficiální metodické pokyny. Důležité také bude seznámit úředníky s novými procesními pravidly a přechodnými ustanoveními.

 

Úspěch změny nebude záviset pouze na vzniku nových úřadů, ale také na včasné přípravě obcí, jejich zaměstnanců a všech institucí zapojených do převodu stavební agendy. ■