Od nezájmu obcí k boomu dětských skupin

První výzva na budování kapacit dětských skupin byla prostřednictvím MPSV vyhlášena již 18. března 2022. Přestože obce měly touto cestou možnost financování zajistit, bylo do této výzvy podáno pouze 15 žádostí.

 

Jako velký problém se pro některé obce ukázalo často diskutované dofinancování DPH, které ale není v NPO uznatelným výdajem.

 

Protože jsme chtěli žadatelům vyjít maximálně vstříc, MPSV zajistilo finanční prostředky na dofinancování DPH ze státního rozpočtu ze své vlastní kapitoly.

 

Musím podotknout, že se za rok a půl od vyhlášení první výzvy obce přihlásily pouze jednotky projektů! Zlom nastal teprve poté, co k již platné povinnosti pro obce zajistit pro děti místo v předškolním zařízení přibyla i povinnost kompenzovat část nákladů rodičům, kterým obec takové místo nezajistí.

 

Celkem bylo podáno ve všech výzvách 478 žádostí, aktuálně je aktivních 446 žádostí, z toho podpoříme 391 projektů a 56 je v zásobníku projektových žádostí pro případ, kdy by někteří žadatelé od realizace odstoupili. Z podpořených projektů bude vybudováno 515 dětských skupin s 8661 místy pro děti předškolního věku. 

 

Standardní lhůty pro hodnocení jsou detailně popsány v Obecných pravidlech pro žadatele a příjemce. Teoreticky by celý proces, od kontroly formálních náležitostí přes věcné hodnocení až po jednání výběrové komise, měl trvat zhruba 110 pracovních dní, tedy okolo pěti a půl měsíce. Nicméně, v praxi je to často déle.

 

Největší vliv na prodloužení má chybovost projektů. Žádosti se nám bohužel často vracejí k dopracování kvůli nedostatkům – ať už jde o formální chyby, nedostatečně zpracované podklady, nebo chybějící přílohy. Každé takové vrácení znamená prodlevu minimálně o 10 pracovních dní, často i více, protože žadatelé mnohdy žádají o prodloužení lhůty. A bohužel se stává, že i po prvním vrácení projekt stále obsahuje chyby, takže ho musíme vrátit znovu. To může proces protáhnout o další měsíc až měsíc a půl. Takže ačkoli máme stanovené lhůty, reálně se vyřízení žádosti může protáhnout klidně na sedm měsíců i déle. Vydání samotného právního aktu pak obvykle trvá do měsíce od schválení žádosti nebo od splnění podmínek, které mohla stanovit výběrová komise. Zde záleží na připravenosti žadatele, který má až 6 měsíců na případné doplnění dokumentů.

 

V první fázi hodnotíme formální náležitosti a podmínky přijatelnosti ‒ ta je nejobtížnější.

 

Z našich zkušeností je časově nejnáročnějších hned několik oblastí. Velmi důkladně musíme kontrolovat stavební rozpočty, to zabere hodně času. Stejně tak provádíme křížovou kontrolu souladu údajů v různých přiložených dokumentech – například porovnáváme monitorovací indikátory s údaji v energetickém posudku, průkazu energetické náročnosti budov, studii proveditelnosti a samotného rozpočtu. Zde se často objevují nesrovnalosti, které je potřeba řešit. Velmi podstatná je také kontrola energetiky, zejména plnění klimatických cílů, což je klíčové i pro vykazování milníků projektu. I zde se často setkáváme s tím, že indikátory neodpovídají energetickému posudku. Na to navazuje věcné hodnocení, kde se zaměřujeme na hospodárnost rozpočtu a případně krátíme nadhodnocené náklady. Celý proces pak završuje výběrová komise, která buď projekt posune do fáze realizace, nebo stanoví dodatečné podmínky pro jeho realizaci. Zmíněné oblasti – kontroly rozpočtů, křížové kontroly dokumentů a kontrola energetiky ‒ jsou ale jednoznačně ty časově nejnáročnější fáze.

 

Ano, jednoznačně se to promítlo. Konzultací nad projekty bylo poměrně dost. Jen za rok 2024 proběhlo několik tisíc písemných a telefonických konzultací. Komunikace s žadateli funguje i na individuální a každodenní bázi: online i osobní konzultace, dotazy k opravám žádostí, informace o stavu projektů a další. ■