Společenství obcí v Česku se osvědčilo: Meziobecní spolupráce má budoucnost

Institut společenství obcí patří k nejmladším nástrojům podpory meziobecní spolupráce v České republice. Přestože je v legislativě teprve dva roky, už nyní lze podle zástupců Ministerstva vnitra hodnotit jeho přínosy. Právě resort vnitra a jeho sekce veřejné správy jsou klíčovým partnerem při diskusi o dalším směřování tohoto institutu.

 

„Společenství obcí je téma, kterému se věnujeme systematicky a dlouhodobě. Ukazuje se, že v roztříštěné struktuře české veřejné správy je o hlubší formy spolupráce mezi obcemi skutečně velký zájem,“ uvedl Jiří Koubek, vrchní ředitel sekce veřejné správy Ministerstva vnitra. Podle něj se podařilo naplnit oba základní cíle, které si ministerstvo stanovilo pro první dva roky fungování institutu. Především se potvrdilo, že pokud stát nastaví srozumitelné legislativní mantinely a vhodné motivační podmínky, obce jsou připraveny ke spolupráci aktivně přistupovat. „První zkušenosti jasně ukazují, že dobře nastavený rámec ‒ ať už legislativní, nebo dotační ‒ dokáže spolupráci obcí významně podpořit. Věřím, že téma společenství obcí bude rezonovat i v dalším volebním období a že se dočkáme vzniku dalších takových uskupení,“ doplnil Jiří Koubek.

 

 

 

 

Ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy David Sláma poukázal, že stávající dispoziční data Portálu geolokačních dat  kamdojizdime.cz je nutné aktualizovat, protože jsou již tři až čtyři roky stará a postupně dále zastarávají, zejména v souvislosti s výstavbou nové dopravní infrastruktury. „Ministerstvo proto ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky připravuje navazující projekt, jehož cílem je datový upgrade. Údaje budou znovu všem samosprávám k dispozici,“ uvedl David Sláma.

 

Ministerstvo je přitom otevřené úpravám tam, kde se dlouhodobě změnila přirozená spádovost území. „Pokud dnes data ukazují, že některé obce dávají větší smysl v jiném správním uspořádání než před pětadvaceti lety, jsme připraveni tyto situace řešit,“ zaznělo na závěr.

Ke změnám v územním členění David Sláma doplnil, že pro ministerstvo dílčí změny vymezení obvodů ORP nepředstavují systémový problém. V letošním roce se podle jeho slov změny týkaly pouze tří obcí ‒ Velký Třebešov, Bohuňovice a Libomyšl, které byly nově začleněny pod jiné obce s rozšířenou působností. Pokud by se obdobná potřeba objevila i jinde, je podle něj možné situaci řešit vždy k začátku nového roku.

 

Významnou změnou, která podle něj zásadně ovlivní fungování veřejné správy, bude novela stavebního zákona. Ta podle ředitele Davida Slámy představuje skutečný „game changer“ pro pojetí spojeného modelu veřejné správy. Přinese přesuny tisíců zaměstnanců a změny v přenesené působnosti, což bude znamenat nejen organizační, ale i personální výzvy. V současnosti proto resort zpracovává dopadovou studii, která má vyhodnotit, jaké konkrétní důsledky bude mít novela pro fungování veřejné správy jako celku. „Odhadujeme přesun zhruba sedmi tisíc pracovníků. Není to jednoduchá logistická ani pracovněprávní operace a bude mít reálný dopad na fungování přenesené působnosti. V souvislosti s navrhovaným novým pojetím územního plánování se objevuje nový prostor pro společenství obcí, které může za obce nějaké činnosti vykonávat,“ upozornil Davida Sláma.

 

Zástupci ministerstva se zároveň shodují, že model obcí s rozšířenou působností (ORP) zůstává důležitým prvkem systému. Společenství obcí jej nemá nahrazovat, ale doplňovat zejména v oblasti rozvoje a koordinace veřejných služeb. ■