Vyšlo v č. 10/2025
V městysi Žernov nad Babiččiným údolím založili začátkem letošního roku komunitní energetické družstvo Pohodlí. Název má symbolizovat pomoc družstva občanům se snížením nákladů na energie, ale také se odkazuje k místnímu názvu u řeky Úpy. „Podpora komunitní energetiky je další příležitostí pro samosprávy, jak pomoci svým občanům, a zároveň přispět k větší atraktivitě venkova,“ říká starosta Žernova Libor Mojžíš. „O energetickém družstvu jsme uvažovali delší dobu. Chtěli jsme, aby bylo maximálně sociální, přístupné občanům, proto je vklad tak nízký, pouhých 1 000 korun. V létě jsme rozšířili naše obecní fotovoltaiky a od začátku září sdílíme elektřinu mezi občany. Sdílením elektřiny se spotřeba příliš nesníží, ale možná lidé začnou uvažovat racionálněji. Od společenství si především slibujeme úspory pro obec i občany, v současné době budou čerpat přebytky z fotovoltaiky za 1,90 za kWh. Nepřehlédnutelný je sociální aspekt našeho družstva, posílení místní komunity, zvýšení energetické nezávislosti a využití obnovitelných zdrojů energie. Nutně ale potřebujeme větrníky,“ vysvětluje starosta.
Cílem je větší energetická soběstačnost
Družstvo si letos nechalo zpracovat Místní energetickou koncepci Žernova. „Díky ní už víme, že komunitní sdílení a případné nákupy energií dávají smysl. Máme data jak od občanů, tak i z chodu úřadu. Celková spotřeba energie za všechny sektory, to znamená budovy v majetku obce, veřejné osvětlení, sektor služeb a bydlení, je 2 929 MWh. Energii samozřejmě kupujeme, ale například veřejné osvětlení už máme tři roky napájené z fotovoltaiky,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů družstva a ředitel firmy DEK projekt Ctibor Hůlka. Dlouhodobým cílem návrhu opatření v koncepci je zvýšená energetická soběstačnost, uhlíková neutralita a přínos v boji proti klimatické změně Žernova. Z koncepce dále plyne potřeba zavedení energetického managementu pro objekty v majetku Žernova, snížení energetické náročnosti obecních i obytných budov rekonstrukcí včetně výměny zdrojů energie. Dalším navrženým opatřením je instalace fotovoltaických elektráren, využití energie z větru v okolí Žernova, a především využití principů komunitní energetiky ve prospěch občanů Žernova.
Podpora veřejnosti je nezbytná
Městys Žernov má 324 obyvatel, členů družstva je zatím 30, fotovoltaickou elektrárnu má zhruba pětina obytných domů. „Letošní rok jsme v pilotní fázi, potřebovali jsme si vše nejprve vyzkoušet, aby z toho nebyla ostuda, a teď už víme, že systém technicky funguje. Zatím vše děláme na koleně a jako hobby. Nejsme uvolnění zastupitelé. Nejdůležitější na celém projektu je podpora ostatních, kteří jsou myšlence sdílení nakloněni a jsou osvícení. Obec musí mít tým nadšenců, pozitivní myšlení, odbornou podporu, chuť pracovat, trochu riskovat a dlouhodobě se tématu věnovat. A hlavně musí mít odborníka, toho máme v Ctiboru Hůlkovi, potom starostu leadera a nadšence pro inovativní projekty, tím se snažím být já. Důležitou podmínkou je, aby vše fungovalo dlouhodobě. Pokud nám jeden střípek ze skládačky vypadne, končíme. Starostovat na Žernově je něco jako trénovat Slavii Praha, je to krásné, ale náročné,“ dodává starosta Libor Mojžíš.
V Táboře od června funguje energetické společenství
V červnu letošního roku schválilo zastupitelstvo v Táboře vznik energetického společenství. O jeho založení začala radnice uvažovat v souvislosti s plánovanou výstavbou fotovoltaických elektráren na městských budovách, sportovních halách, školách či pečovatelských domech. „Od počátku jsme řešili, jak co nejúčelněji využít vyrobenou elektrickou energii, kterou nebude možné spotřebovat v místě vzniku. Tím impulzem bylo přijetí LEX OZE II,“ říká Ondřej Semerák, jednatel městské společnosti Bytes Tábor, která zajišťuje správu a údržbu městských nemovitostí. V praxi to bude například vypadat tak, že přebytečnou solární elektřinu vyrobenou na střeše školy mohou přesměrovat do městského bazénu nebo domova pro seniory, kde ji využijí. „Vyrobená energie, která nebude spotřebována v místě jejího vzniku, bude sdílena mezi dalšími 75 odběrnými místy členů spolku. Tím se sníží náklady města na energie v městském rozpočtu. Jedná se o první etapu, během které chceme získat zkušenosti,“ dodává Ondřej Semerák.
Městské instituce budou energii navzájem sdílet
Energetické společenství v Táboře je nyní koncipováno jako spolek města a jím zřízených organizací. V druhé fázi se k němu připojí všechny městské školy, školky, knihovny, kulturní domy a další organizace. Před umístěním fotovoltaik na městské budovy je třeba udělat technický audit střech a investovat do jejich oprav. „Dále uvažujeme o zapojení místních energetických podnikatelských subjektů. Hledáme možnou spolupráci s výrobcem elektrické energie – společnosti C-Energy Planá pro přímou dodávku elektřiny spolu s průzkumem částečné výstavby lokálních sítí. Nyní se zpracovává studie ekonomické výhodnosti využití bateriových systémů napojených na vlastní fotovoltaiku, případně využívajících záporných spotových cen. Celková spotřeba elektrické energie se ročně pohybuje kolem cca 5 300 MWh. Uvažovaná výroba pomocí připravovaného projektu výstavby městských fotovoltaických panelů je přibližně 1 100 MWh ročně, což pokryje zhruba pětinu spotřeby města.
MAS Krajina srdce chce propojit lokální výrobce i spotřebitele
Místní akční skupina Krajina srdce na Táborsku dlouhodobě vnímala, že energetika je velké a složité téma, ve kterém se běžní občané i obce často těžko orientují. Proto odborníci z místní akční skupiny začali nejprve lidem poskytovat konzultace v oblasti úspor energie a obcím pomáhat se zpracováním energetických koncepcí a se zaváděním energetických managementů. „Čím více jsme vnímali potřeby občanů i obcí, tím více jsme hledali cesty, jak jim v těchto otázkách být nápomocni. Proto jsme se v roce 2023 bez váhání přihlásili do výzvy na podporu zakládání energetických společenství. Naším cílem je propojit lokální výrobce a spotřebitele a umožnit jim sdílení elektrické energie. Chceme oslovit co nejvíce zájemců v regionu a ukázat jim, že elektřinu lze sdílet smysluplně a výhodně. Do budoucna plánujeme vytvářet menší lokální ‚hnízda‘, kde výroba i spotřeba zůstane co nejblíže sobě. Věříme, že tím přispějeme nejen k úsporám, ale i k vyšší energetické soběstačnosti regionu,“ říká Jan Vavřík, energetický koordinátor MAS Krajina srdce.
Cílem je ukázat lidem, jak sdílet elektřinu
Obce a města zakládají společenství nejčastěji proto, aby využila přetoky ze svých vlastních výroben nebo optimalizovala spotřebu svých budov. Naše MAS žádnou výrobnu ani velkou spotřebu nemá – naším hlavním cílem je lidem ukázat cestu, jak sdílet elektřinu, a tuto možnost jim zpřístupnit. Zároveň pokrýváme širší území a propojujeme rozmanité subjekty – od obcí přes spolky a firmy až po domácnosti. Od začátku chceme, aby společenství bylo otevřené pro všechny zájemce o sdílení elektrické energie. Zapojením občanů získá komunitní energetika opravdový smysl a život. Za sebou už máme řadu kroků k založení společenství a podařilo se překonat první překážky. Čeká nás však ještě mnoho práce. Klíčovým tématem jsou například vysoké distribuční poplatky, které zatěžují ekonomiku sdílení, přestože se většina energie bude sdílet jen na minimální vzdálenosti. Výzvou je také financování prvních let fungování společenství s menší členskou základnou, a tudíž i s menším objemem sdílené elektřiny, statický alokační klíč nebo nepřívětivé rozhraní Elektroenergetického datového centra. Přesto věříme, že se nám podaří zvládnout i tyto výzvy a že sdílení elektřiny se stane reálnou možností pro všechny,“ dodává Jan Vavřík. ■
Energetický regulační úřad: Nejčastější chyby v žádostech k registraciOd července loňského roku, kdy se spustil systém pro registraci ke sdílení elektřiny, se přihlásilo k registraci 70 energetických společenství, z čehož 55 bylo registrováno, část žádostí Energetický regulační úřad aktuálně vyřizuje a část byla zamítnuta. „Přibližně půl na půl se jedná o vady stanov a chyby v žádostech. V případě stanov něco nebývá v souladu se zákonem či upraveno podle jeho požadavku,“ vysvětluje Jan Hamrník, tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu. „Při vyplňování samotné žádosti si žadatelé někdy neuvědomí rozdíl mezi energetickým společenstvím a společenstvím pro obnovitelné zdroje a z toho vyplývající rozdíly, nebo nejsou zjevně uvedeni všichni současní členové společenství. V některých případech žadatele upozorňujeme i na nedostatečnou sofistikovanost stanov a nedořešení vnitřních poměrů společenství, takže není zcela jasné, jak budou v praxi fungovat. Samotné registraci to většinou nebrání, protože nejde o žádná porušení zákona, může se ale jednat o překážku pro budoucí fungování. Setkáváme se i s případy, kdy s námi zájemci o sdílení spíše konzultují možnosti. Například jim vysvětlíme, že pro model, ve kterém chtějí fungovat, se nepotřebují registrovat u ERÚ a mohou být pouze v režimu aktivního zákazníka, stačí tedy registrace u EDC,“ doplňuje Jan Hamrník. ■ |
foto: 123RF, Městys Žernov, MAS Táborsko, P. Hájková
