Nezaspat, nebát se... Proč musí být umělá inteligence prioritou veřejné správy

Hned v úvodu mířil Petr Štěpánek přímo k jádru věci, proč by měla být umělá inteligence absolutní prioritou veřejné správy. Ne kvůli konferencím, strategiím a kulatým stolům, ale proto, že jde o technologickou realitu, která už tu je a bez níž se stát brzy neobejde.

 

Ředitel ilustroval hloubku změny jednoduchým příkladem. „Kdyby dnes někdo nahrál vaše e-maily a texty do AI systému, vznikne váš digitální dvojník. Entita, se kterou bude možné komunikovat dlouhodobě.“ Nejde přitom jen o komfort nebo efektivitu. „Mění se technologické paradigma světa kolem nás,“ upozornil. Dalším krokem jsou systémy, které budou v některých oblastech rozhodovat lépe než lidé. A právě na tuto realitu se musí veřejná správa připravit.

 

Bez ohledu na to, jaké aplikace se zavedou a kolik budou stát, je podle ředitele klíčová jedna a tou jsou schopnosti zaměstnanců. „Dnes si neumíme představit, že bychom přijali člověka, který neumí anglicky a nepracuje v Office. Za rok nebo dva bude stejně samozřejmé, že se bude umět vzdělávat v oblasti AI.“ Centrum proto radikálně změnilo přístup ke vzdělávání. Vznikla AI akademie, jasně definované kompetenční indikátory a důraz na spolupráci s aplikovaným výzkumem. „Státní správa má být partnerem výzkumných institucí. My máme data, oni know-how,“ zdůraznil Petr Štěpánek.

 

Z manažerského pohledu považuje ředitel za klíčové rozhodnutí vyčlenit AI mimo běžnou IT agendu. „Nebyl to prostor, kde by si IT odbor něco zkoušel bokem. Vzniklo samostatné, i když malé oddělení, které se věnuje jen tomu.“ A výsledky jsou měřitelné. „Copilot stojí měsíčně zhruba tolik, co hodina práce zaměstnance. Pokud ušetří jednu hodinu hledání e-mailů nebo práce s podklady, zaplatí se sám.“

 

Centrum dnes využívá v klíčových agendách několik AI nástrojů. Například systém Anakonda pro zpracování žádostí o platbu v dotačním managementu. „Kdo tu práci zná, ví, že je extrémně pečlivá, vyčerpávající a současně vysoce kvalifikovaná. Je to úzké hrdlo celé administrace dotací. Je dobře, že tuto práci začínají přebírat stroje, a u nás byl tento proces již zahájen.“ Další aplikace, Dora, pomáhá orientovat se v interních směrnicích. A AI agenti se využívají i k „čištění“ programové dokumentace od terminologických a metodických nesrovnalostí.

 

Navzdory představám o „ohromném byznysu“ nejsou podle ředitele Štěpánka investice do AI likvidační. „Investovali jsme zatím cca 5 procent našeho IT rozpočtu, které jsme v něm ušetřili na jiných položkách. I s vnitřními personálními náklady to bylo zatím do tří milionů korun.“ Důvod je prostý: není nutné vyvíjet všechno od nuly. „Stejně jako si nevyvíjíme vlastní Excel, aplikujeme naše potřeby na řešení, která už existují.“ 

 

Závěrem ředitel popsal reakce, se kterými se při prezentaci systému Anaconda setkal. „Byly tři. Nadšení lidí z dotačního managementu – jako pradlena, která vidí automatickou pračku. Pak oborová skepse ajťáků, kteří řešili, na čem to běží a kde jsou servery.“ A třetí skupina? „Zděšení auditorů,“ usmál se. „Ptali se, kdo to zkontroluje. Moje odpověď byla jednoduchá: a vy rozumíte naší papírové administraci?“ AI podle něj chyby dělá, ale méně než člověk. A systémy jsou na chyby připravené, protože i lidé jsou chybující. „Je potřeba mít odvahu. Nezahazovat projekty kvůli jednotlivým pochybnostem a historkám typu mě GPT jednou odpověděl špatně,“ uzavřel generální ředitel Centra pro regionální rozvoj Petr Štěpánek  „Ty technologie u nás fungují. A hlavně pomáhají.“ ■