Vladimír Vlček: Spolupráce obcí a HZS je klíčová pro požární bezpečnost

Nemohu mluvit za starosty, ale z minulých zkušeností víme, že je klíčové spolupracovat s partnery, jako jsou Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Ministerstvo pro místní rozvoj, které má metodickou roli vůči stavebním úřadům, a Asociace krajů. Informujeme je o plánovaných kontrolách a žádáme o součinnost, protože stavební úřady hrají zásadní roli při ověřování legality a využití staveb. Starostové navíc dobře znají své území a mohou poskytovat podněty, koordinovat akce a zapojit například městskou policii. Pro nás je při kontrolách zásadní, zda jsou objekty využívány v souladu se stavebním povolením, zda mají bezpečné únikové cesty a zda nehrozí zvýšené riziko, například kvůli hořlavým materiálům. Právě proto se chceme v obcích, kde se tyto provozovny nacházejí, systematicky koordinovat se starosty a společně nastavit účinnou spolupráci. Zkušenosti z Mostu ukázaly, že bez této koordinace to jednoduše nejde.

 

V tuto chvíli nelze přesně předjímat, s jakými nedostatky se setkáme. Pokud byla stavba v době svého vzniku řádně zkolaudována podle tehdy platných předpisů a nedošlo ke změně účelu užívání ani kapacity, je její provoz i dnes v souladu se zákonem, i když se požární předpisy mezitím zpřísnily. Problém nastává ve chvíli, kdy se objekt využívá jinak, než bylo povoleno, nebo když došlo ke stavebním úpravám bez odpovídajícího povolení. Právě proto je při kontrolách klíčová úzká spolupráce se stavebními úřady.

 

Po tragickém požáru v restauraci U Kojota v Mostě jsme provedli 1 738 kontrol. Nejčastější nedostatky se týkaly chybějící dokumentace a staveb bez potřebné legality, například předzahrádek či dočasných konstrukcí. Často se setkáváme se změnou účelu užívání stavby bez povolení nebo s objekty, které nejsou řádně evidované na katastru nemovitostí. U barů a podobných provozoven se proto soustředíme na to, zda prostory odpovídají dokumentaci a zda je dodržován maximální počet osob. Zásadní jsou také únikové cesty a přístupové komunikace pro hasiče, aby bylo možné v případě mimořádné události rychle zasáhnout.

 

Ano, mimo jiné i v reakci na požár v Rynholci, který patřil k mimořádně náročným zásahům. Nešlo ale o ojedinělý případ, podobných požárů přibývá, a proto jsme se této oblasti začali systematicky věnovat. Problematika skládek navíc přesahuje působnost HZS, proto jsme úzce spolupracovali s Českou inspekcí životního prostředí. Společně jsme vytipovali rizikové provozovatele a provedli kontroly u 83 subjektů. Požáry skládek jsou velmi náročné personálně i finančně, často vyžadují speciální techniku, přestože vykazovaná škoda bývá relativně nízká, například v Rynholci to bylo zhruba 15 milionů korun. O to důležitější jsou ale uchráněné hodnoty, a především ochrana zdraví obyvatel a životního prostředí. 

 

Kontroly ukázaly opakující se problémy: skladovaný materiál často neodpovídá povolenému druhu, nejsou dodržovány odstupové vzdálenosti, příjezdové komunikace jsou komplikované pro zásahovou techniku a v mnoha případech je problematicky zajištěná hasební voda. Celkem jsme při těchto 83 kontrolách zjistili zhruba 40 nedostatků, tedy přibližně u poloviny prověřovaných skládek.

 

Pro obce a jejich obyvatele má tato preventivní činnost zásadní význam. Starostové často dobře vědí, že se na území jejich obce skládka nachází, a místní obyvatelé její provoz vnímají denně. Naším cílem proto není jen kontrolovat a sankcionovat, ale také provozovatele edukovat a jasně nastavit pravidla. Bezpečnost nesmí ustoupit ekonomickým zájmům, protože případný požár má vždy velmi negativní dopad na okolí ‒ ať už z hlediska kouře, škodlivin v ovzduší, nebo dlouhodobého zatížení území.

 

Jednoznačně ano. Pokud se při kontrolách opakují stejné nedostatky, jde o systémový problém, který se musí promítnout do legislativních změn. Na druhou stranu dnes čelíme určitému tlaku na to, aby stát do stavebního procesu zasahoval co nejméně, mimo jiné i v souvislosti s novelou stavebního zákona. To ale v praxi často naráží na otázku bezpečnosti. Opakovaně zjišťujeme porušování schválené dokumentace, nezajištěné únikové cesty či překračování kapacity osob. Přitom právě únikové cesty jsou naprostým základem pro záchranu lidských životů. Výsledky kontrol se proto promítají především do požárních předpisů, tedy do našich vyhlášek, například vyhlášky č. 23/2008 Sb., ale také do stavebních norem i provozních pravidel a do metodik pro povolování i kontrolu staveb.

 

Pro starosty je naprosto klíčové mít včas a přesně k dispozici informace a mít přehled o rizicích na území obce. Tedy vědět, zda zde působí provozy se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zikem a jak jsou zabezpečeny, aby neohrožovaly obyvatele ani obec samotnou. To je skutečně základ všeho. Bez těchto informací se nedá účinně plánovat ani reagovat.

 

Klíčová je úzká spolupráce starosty s orgány krizového řízení, tedy s obcí s rozšířenou působností a Hasičským záchranným sborem. Starosta má plné právo se ptát, požadovat informace a mít k dispozici dokumentaci, která popisuje postupy pro zvládání mimořádných událostí. Ve větších obcích tuto roli plní krizový štáb, v menších jsou zásadní jednotky dobrovolných hasičů, které dobře znají místní podmínky. Velmi důležitá je také připravenost na dopady mimořádných událostí, například při požárech. Obce by měly mít promyšlené evakuační kapacity a zajištění takzvaného nouzového přežití. Pokud dojde k požáru bytového domu a lidé se nemohou vrátit do svých domovů, je to právě obec, která by měla být schopna se o ně alespoň po omezenou dobu postarat. Stejně podstatný je funkční systém varování a včasné, srozumitelné informování veřejnosti. Spolupráce starostů, obecních hasičů a HZS je základem zvládání požárů skládek i dalších mimořádných situací.

 

Jednoznačný a dlouhodobý nárůst zájmu po mimořádných událostech nepozorujeme. V okamžiku, kdy k události dojde, jsou starostové samozřejmě velmi aktivní a zajímá je průběh řešení i dopady na obec, ale tento zájem většinou není trvalý. HZS proto pravidelně po obecních i krajských volbách pořádá školení pro starosty a hejtmany. Nejbližší proběhnou po podzimních volbách. Dlouhodobě se jich však účastní jen asi okolo šedesáti až sedmdesáti procent dotčených, což nepovažujeme za ideální.

 

My bychom si dokázali představit systém vzdělávání, který by byl více systematický a povinný pro všechny klíčové představitele samospráv, podobně jako je tomu například ve Finsku. Právě lidé, kteří nesou odpovědnost za rozhodování v krizových situacích, by podle nás měli mít jednotnou a kvalitní přípravu. Takže ano, určitě tady vidíme prostor pro zlepšení,  a to jak v oblasti vzdělávání, tak v prohlubování dlouhodobé spolupráce mezi samosprávami a Hasičským záchranným sborem.

 

Zavedení systému Cell Broadcast už není jen plán, ale projekt ve fázi realizace. Jde o nástroj, který umožní zobrazit varovnou zprávu přímo v mobilních telefonech všech lidí v dané lokalitě, bez ohledu na to, u kterého mobilního operátora jsou registrováni nebo jaký mají typ telefonu.

 

Dnes už samozřejmě umíme a běžně využíváme plošné SMS zprávy například při hrozícím nebezpečí nebo při pátrání po pohřešovaných osobách. Na rozdíl od plošných SMS je ale Cell Broadcast výrazně flexibilnější a rychlejší. Zasáhne všechny telefony v ohrožené oblasti najednou, a to a bez technických omezení jednotlivých operátorů.

 

Legislativní rámec je připraven, jsme dohodnuti s operátory a projekt je na dobré cestě k realizaci. Stát prostřednictvím Hasičského záchranného sboru i mobilní operátoři mají vyčleněné finance a počítáme s tím, že ve druhé polovině roku by mohl systém fungovat alespoň ve zkušebním provozu. Zůstávají sirény, včetně mluvících, i spolupráce s médii. V poslední době jsme výrazně posílili součinnost s Českou televizí, Českým rozhlasem i Českou tiskovou kanceláří, a to i na základě zkušeností z nedávných mimořádných událostí, například při blackoutu. Cílem je jejich propojení tak, aby se varovné informace k obyvatelům dostaly co nejrychleji a nejefektivněji.

 

Bohužel musím říct, že z pohledu rozpočtu, který připravovala minulá vláda, byly investiční dotace pro obce a jednotky sborů dobrovolných hasičů téměř vyškrtnuty. Z původních zhruba 710 milionů korun v rozpočtu zůstalo pouze 40 milionů. S tím jsme zásadně nesouhlasili. Osobně jsem tuto věc projednával s představiteli nové vlády a mohu říct, že jak pan ministr vnitra, tak pan premiér i paní ministryně financí tuto problematiku vnímají a existuje vůle tyto prostředky do rozpočtu vrátit.

 

Dlouhodobě podporujeme čtyři základní typy dotačních výzev. První se týká cisternových automobilových stříkaček. Pokud taková technika stojí řádově deset milionů korun, snahou státu je pokrýt zhruba polovinu ceny, přičemž zbytek je financován krajem a obcí. Druhou oblastí je pořízení dopravních automobilů, třetí pak pořízení přívěsů. Čtvrtou, neméně důležitou oblastí jsou stavby a rekonstrukce hasičských zbrojnic. Protože v rozpočtu na tyto účely chyběly prostředky, provedli jsme nezávazný průzkum zájmu mezi obcemi. 

 

Máte pravdu. Výsledky ukázaly obrovskou poptávku. Jen u cisteren, dopravních automobilů a přívěsů činí požadavky přibližně 682 milionů korun, u staveb zhruba 2,6 miliardy. Celkově tedy předběžně 3,3 miliardy. I kdyby se tedy podařilo vrátit tradičních 710 milionů korun a doplnit je o prostředky z Fondu zábrany škod, dostaneme se přibližně na 845 milionů korun, což je stále výrazně méně, než jaké jsou předběžné požadavky.

 

U staveb plánujeme změnu. Nově by bylo nutné stavební povolení, které zpřesní požadavky obcí a zabrání komplikacím, jaké jsme zažili v minulosti. Systém investičních dotací chceme zachovat. Je totiž mimořádně výhodný i pro stát. Pokud stát investuje do požární ochrany prostřednictvím obcí tisíc korun, samosprávy zpravidla přidají minimálně další tisíc. Zároveň reagujeme na stav techniky, protože velká část cisternových stříkaček dobrovolných hasičů je starší než 20 let. Jen za posledních pět let jsme proto obcím předali techniku i z HZS ČR, za více než 2 miliardy korun. To se pozitivně promítá do připravenosti jednotek i do odolnosti obcí a celé společnosti, a proto považujeme pokračování tohoto systému za klíčové. ■