Vyšlo v č. 7/2025
Letní prázdniny teprve začínají, ale na Ministerstvu vnitra už dávno běží přípravy na plné obrátky. Říjnové volby se totiž kvapem blíží a obce čeká náročný úkol – zajistit jejich hladký průběh. Jak zvládnout nové povinnosti a co se letos mění? Nejen o tom jsem hovořila s Tomášem Jirovcem, ředitelem odboru voleb Ministerstva vnitra. Otevřeně popisuje, jak stát podporuje obce, jak připravuje informační servis pro voliče i volební orgány a jak je spolupráce s územními partnery pro organizaci voleb důležitá.
Podzimní volby letos přinášejí novinky, například možnost prokázat se elektronickou občankou či korespondenční hlasování pro občany v zahraničí. Jak Ministerstvo vnitra připravuje obce na tyto změny a jaký mají dopad na přípravu voleb?
Zcela zásadní, a to v případě obou novinek. V případě obcí se soustřeďujeme zejména na eDoklad, protože korespondenční volba bude probíhat jen v zahraničí a tam je tedy spolupráce namířena na Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady. Obce však musejí zajistit vybavení pro okrskové volební komise pro možnost akceptovat předložení elektronické občanky v mobilu. Komisí bude přes 14 700, tedy je třeba připravit půdu po stránce technologické, metodické i finanční. Na všem se pracuje s velkým nasazením minimálně od podzimu minulého roku.
Pokud například okrsková volební komise předem obdrží informaci od voliče žádajícího o hlasování do přenosné volební schránky, že se chce prokázat eDokladem, bude možné to zajistit i v případě, že volič na tuto skutečnost předem neupozorní?
Volič si o hlasování do přenosné volební schránky musí zažádat, a to buď u obecního úřadu, nebo ve dnech hlasování přímo u volební komise, na které jsou zveřejněny telefonní kontakty. Předpokládáme určitou míru součinnosti ze strany voličů a jistě bude žádoucí, když bude dopředu známo, zda bude volič chtít využít eDoklad. Komise každopádně na tuto možnost musí být připravena.
Do jaké míry se letos mění metodika a dokumentace pro přípravu voleb oproti předchozím obdobím?
Pro okrskové volební komise na území republiky se z hlediska volební dokumentace nemění nic. Z metodik je ale důležitá první verze metodiky ke zmíněné eDokladovce, která byla publikována už v lednu a následně v březnu aktualizována ve spolupráci s Digitální a informační agenturou. Ta aktualizace vycházela ze zkušeností z lednových doplňovacích voleb do Senátu v Brně a teď už je k dispozici všem obcím.
A co se týče zvláštních okrskových volebních komisí, zejména těch v zahraničí?
Tam už se dokumentace mění – musí se uchovávat nové tiskopisy, jako jsou identifikační lístky pro korespondenční hlasy, a došlo i k úpravě prováděcí vyhlášky, aby zápisy o výsledcích zahrnovaly informace o korespondenční formě hlasování.
Dnes, když spolu mluvíme, jste natáčel instruktážní video k volbám – já jsem to krátce viděla. Máte už nějaké ohlasy od obcí, které ty volby organizují? Pomáhají jim takové materiály lépe se v tom všem zorientovat?
V dnešní době je nezbytné, aby informace byly předávány srozumitelně a prostřednictvím všech dostupných prostředků – jak směrem k obcím a komisařům, tak i k voličům. Vedle tradičních metodik proto připravujeme také videopořady, u kterých jste měla možnost být, a informační letáky.
Osobně se snažím vést velmi aktivní komunikaci směrem k obcím. Vzhledem k jejich počtu využíváme především strukturu krajských úřadů, kde kolegové mají své území důkladně zmapované a dobře znají místní specifika. V souvislosti s eDoklady bylo třeba, abychom spolu s DIA vstoupili do spolupráce i s organizacemi zastupujícími samosprávy, tedy se Svazem měst a obcí či se Sdružením místních samospráv. Využíváme pak každou příležitost, jak mluvit s tajemníky obecních a městských úřadů či řediteli krajských úřadů. Z posledních voleb jsme pak zaznamenali od zaměstnanců obcí působících v komisích kladné ohlasy na edukační videopořady, které ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vytváří Český statistický úřad.
Volby jsou sice až v říjnu, ale co byste už nyní v červenci poradil obcím, které právě začínají s přípravami? Jaká jsou vaše nejdůležitější doporučení na začátek?
V tuto chvíli jednoznačně přípravu na přijímání eDokladu v komisích. Jsou to právě obecní úřady, které zajišťují technickou výbavu volebních místností. Momentálně intenzivně spolupracujeme s DIA na tom, aby všechny obce byly zaregistrovány v systému ověřování a mohly tak připravit technické zázemí pro činnost komise, zejména s ohledem na možnost akceptace eDokladu.
Na co by si obce měly dát největší pozor při přípravě voleb, aby vše proběhlo hladce a bez problémů?
Na úrovni obce jde především o zajištění volebních místností a komisí, včetně potřebného vybavení pro ověřování eDokladu. Opět odkazuji na zmíněnou metodiku a také na webové stránky Ministerstva vnitra a Digitální a informační agentury.
Můžete přiblížit nejdůležitější termíny a povinnosti?
V létě budou mít nejvíce práce krajské úřady, neboť vedou registrační řízení. Ale nejpozději 4. srpna musí starostové stanovit minimální počet členů volebních komisí, na konci srpna určit zapisovatele a mezi 3. zářím a 12. zářím mít jasno o personálním složení všech komisí. Dalším významným úkolem obcí je distribuovat občanům sady hlasovacích lístků, kde je mezním termínem 30. září. Obcím bude smluvní partner Ministerstva vnitra dodávat sady přibližně v první polovině září. A nesmíme zapomenout ani na agendu vydávání voličských průkazů, které začnou obce předávat od 18. září. Úkolů, jak popisuji, není málo a je třeba vyjádřit obcím poděkování za součinnost, kterou ve vztahu k volbám poskytují.
Jaké nejčastější chyby při organizaci voleb obce dělají a jak se jim efektivně vyhnout?
Ze strany obcí bych nějaké významné chyby neviděl. Organizační zajištění je v zásadě již pro ně rutinní záležitost. Uvidíme, jak se na procesu podepíše zajištění eDokladu a budeme postupy případně ladit. Od příštího roku nás ale čeká zajišťování voleb podle nového zákona o správě voleb, letos tedy půjde svým způsobem o derniéru podle stávající právní úpravy. Určitě je ale stále co vylepšovat. Ve vztahu k okrskovým volebním komisím je třeba zdůraznit to, že zejména proces sčítání hlasů není závodem o to být první, ale hlavně jde o to sečíst hlasy správně. Soustředění je třeba zejména na udělené přednostní hlasy pro kandidáty. Obecně pak platí, že já i moje kolegyně a kolegové na odboru voleb jsme vždy připraveni v mezích možného obcím pomoci.
Vaše kolegyně z odboru voleb získaly ocenění Úřednický čin roku 2024 za spolupráci při loňských zářijových povodních v Jeseníku, což ukazuje, že i v mimořádných situacích je příprava voleb zvládnutelná. Máte připravené scénáře pro případ výpadků elektřiny nebo jiných narušení průběhu voleb?
Volební legislativa pracuje s možností hlasování na časově omezený úsek přerušit v případě, že se stane nějaká mimořádnost. Těch může být celá řada a je vždy dobré tu věc komunikovat v úrovni krajský úřad – Ministerstvo vnitra a samozřejmě ve vztahu k voličům. Je to i o lidech a jejich schopnostech věci efektivně zvládat. To se ukázalo právě na Jesenicku, kde kolegové z tamního městského úřadu zafungovali o povodních zcela nadstandardně.
Co vás z vašich zkušeností, včetně opatření během pandemie, naučilo, na čem v krizových situacích nejvíce záleží?
Zachovat klid, dobře komunikovat a snažit se mimořádnost zvládnout takovým způsobem, aby volební práva občanů byla maximálně zachována.
Volební systém je tradičně dobře organizovaný a spoléhá na fyzické hlasovací lístky, přesto kyberprostor čelí stále sofistikovanějším hrozbám. Jak jste připraveni čelit riziku dezinformací, které by mohly v souvislosti například i s nově zavedeným korespondenčním hlasováním vzniknout?
Dezinformace jsou jedna věc, kyberbezpečnost druhá. Ministerstvo vnitra se snaží být aktivní na obou těchto frontách. Pokud jde o dezinformace, můj odbor ve spolupráci s kolegy z odboru komunikace především usiluje o to, aby do veřejného prostoru pronikala ověřená fakta o volebním procesu, a to různými způsoby. Používáme například informace na oficiálních internetových stránkách, videopořady či příspěvky na sociálních sítích. Co se týče kyberbezpečnosti, respektive bezpečnosti voleb obecně, základním opatřením je, že o konkrétních aktivitách veřejně nemluvíme a neprozrazujeme přijatá bezpečnostní opatření.
Jaké kroky Ministerstvo vnitra podniká, aby obce a voliči měli jistotu, že volby budou nejen správně připravené, ale i bezpečné z hlediska informační bezpečnosti?
Apeluji na voliče, aby čerpali informace od oficiálních zdrojů, tedy ze stránek Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Českého statistického úřadu či Digitální informační agentury. Na těchto stránkách je k dispozici tolik informací a materiálů – a bude jich ještě více – že by žádný volič neměl mít problém s orientací v celém hlasovacím procesu. Totéž platí i pro starosty a obecní úřady. Pokud volební orgány něčemu nerozumí nebo potřebují podporu, rozhodně není ostuda se zeptat. Jsme tu pro ně my i krajské úřady a vždy jim rádi pomůžeme. ■
