Raffaele Fitto: Politika soudržnosti musí lépe reagovat na nové potřeby a priority

Po svém jmenování jsem se okamžitě pustil do modernizace politiky soudržnosti. S rostoucí nestabilitou geopolitické situace se ukázalo jedno: politika soudržnosti se musí modernizovat, aby mohla reagovat na měnící se potřeby a priority – a přesně toho jsme dosáhli prostřednictvím přezkumu politiky soudržnosti v polovině období. Na základě přezkumu schválila Komise pět nových priorit přizpůsobených měnícím se podmínkám v Evropě s cílem přesměrovat finanční prostředky na nové strategické priority EU. Jsem hrdý na to, jak rychle se nám podařilo provést reformu a přizpůsobit se měnící se regionální realitě.

 

Politika soudržnosti dnes čelí dvěma hlavním výzvám. Za prvé musí reagovat na méně stabilní geopolitické prostředí. Válka na Ukrajině a z ní vyplývající tlak na východní pohraniční regiony znamenají, že politika soudržnosti musí jít nad rámec snižování rozdílů a rovněž musí posilovat regionální stabilitu, bezpečnost a odolnost. Za druhé se musí zjednodušit a zefektivnit. Rychlost a větší efektivnost jsou nezbytné pro maximální využití jedné z nejdůležitějších investičních politik Evropské unie. Účinnost je zase úzce spjata s místními podmínkami, což podtrhuje potřebu pevného partnerství s regiony a městy. Stručně řečeno, politika soudržnosti se musí přizpůsobit měnícím se podmínkám, přičemž musí zůstat ústředním pilířem evropského projektu. Zjednodušení tedy není druhořadé – je klíčové pro zajištění silného a inkluzivního hospodářského růstu v celé Unii.

 

Podle návrhu Komise budou mít členské státy k dispozici jeden integrovaný plán, který spojí fondy soudržnosti, zemědělství, rybolovu a sociální fondy. Tento rámec jim umožní stanovit priority na základě místních podmínek a reagovat na nové výzvy, jako je bydlení, ochrana vodních zdrojů a energetická transformace, aniž by se státy musely orientovat v mnoha překrývajících se pravidlech. Kategorie regionů zůstávají ústředním prvkem příštího víceletého finančního rámce: pro méně rozvinuté regiony bude stanoveno povinné minimum. Zároveň budou zavedena ochranná opatření, která zajistí, že méně rozvinuté regiony obdrží alespoň stejné finanční prostředky, jako tomu je v současné politice soudržnosti. 

 

Jedním z hlavních úspěchů tohoto procesu je rychlost, s jakou se vše odehrálo: za méně než rok od předložení návrhu Komise členské státy přerozdělily 34,6 miliardy eur. Cílem přezkumu bylo zjednodušit pravidla, rozšířit přístup k investicím pro větší podniky a širší spektrum regionů a maximalizovat dopad prostřednictvím finančních pobídek a větší flexibility. Zvláštní pozornost byla věnována východním pohraničním regionům a jejich specifickým výzvám. Hlavní poučení je jasné: politika soudržnosti bude rychlejší, jednodušší a účinnější nástroj zaměřený na místní podmínky.

 

 

Podle doporučení Rady z roku 2025 došlo v České republice v oblasti hospodářské, sociální, strukturální a rozpočtové politiky k urychlení provádění programů politiky soudržnosti. Česká republika využila příležitosti, kterou poskytuje revize politiky soudržnosti v polovině období, a přerozdělila téměř 200 milionů eur, které byly určeny převážně na podporu konkurenceschopnosti.

 

Regiony, místní samosprávy, starostové i občané jsou vybízeni, aby se zapojili do utváření nejen budoucnosti politiky soudržnosti, ale i stávajících politik. Nedávno jsme například vyhlásili výzvu k předložení stanovisek týkajících se Evropské strategie pro ostrovy. Prostřednictvím portálu Have Your Say mohou samosprávy i občané poskytovat zpětnou vazbu, sdílet konkrétní výzvy či problémy, se kterými se potýkají, a přispět tím k utváření politiky tak, aby lépe podporovala jejich komunity. Brzy učiníme totéž během strategie The Right to Stay. Komise pravidelně vyhlašuje výzvy k předkládání stanovisek, protože pevně věříme, že přímý dialog mezi evropskými institucemi a regiony, kterým poskytují služby, je nezbytný.

 

Hlavním cílem Agendy EU pro města je plně využít potenciálu městských aglomerací zavedením jednotného přístupu k politikám Evropské unie a přispět k územní soudržnosti snižováním socioekonomických rozdílů prostřednictvím aktivního zapojení městských orgánů do tvorby politik. Agenda spočívá na třech pilířích: na lepší regulaci, lepším financování a lepších znalostech. V praxi to znamená snižování administrativní zátěže, podporu při vyhledávání a optimalizaci zdrojů financování a prosazování výměny znalostí a osvědčených postupů. 

 

Města jsou motorem evropské konkurenceschopnosti – jsou centry inovací, kultury a hospodářské dynamiky. Přesto čelí rostoucímu tlaku v důsledku přelidnění a nedostatku dostupného bydlení. Podíl příjmů domácností vynakládaný na bydlení dramaticky vzrostl. Přezkum politiky soudržnosti v polovině období na tuto potřebu zareagoval a umožnil členským státům přesunout část prostředků z fondů soudržnosti na priority, mezi něž patří i bydlení. Aby se města mohla i nadále rozvíjet, je třeba našim občanům poskytnout podporu.

 

Další iniciativou, na níž Komise pracuje, je Plán pro dostupné bydlení, jehož cílem je zvýšit nabídku bydlení, mobilizovat investice, umožnit okamžitou podporu a prosadit nezbytné reformy na ochranu nejvíce postižených. Rozdíly mezi členskými státy a regiony odrážejí náš přístup založený na konkrétních podmínkách dané lokality, který umožňuje flexibilně přizpůsobit opatření nejnaléhavějším místním potřebám.

 

Agenda pro města představuje první krok směrem k novému víceletému finančnímu rámci. Rozvoj měst bude hrát významnější roli v národních a regionálních plánech partnerství, v integrovaných územních přístupech i v Evropském fondu pro konkurenceschopnost. Priority měst – bydlení, mobilita, ochrana vodních zdrojů, přizpůsobení se změně klimatu, energetická transformace, digitalizace a dovednosti, to vše se musí odrazit v plánech členských států. Přezkum politiky soudržnosti zahájil tento proces přehodnocením priorit a nový víceletý finanční rámec na něj bude navazovat.

 

Tato otázka je podstatou mého mandátu – a je to otázka, na které mi osobně velmi záleží. Evropa, která funguje pouze pro svá hlavní města a metropolitní centra, není Evropou, která funguje pro všechny. Proto se plně hlásím k The Right to Stay strategii: k přesvědčení, že každý Evropan by měl mít skutečně možnost vybudovat si život, založit rodinu a najít příležitosti v místě, které nazývá domovem – ať už je to město, malé městečko, nebo horská vesnice. Vylidňování venkova není nevyhnutelné. Je to výsledek nahromaděných nedostatků v oblasti služeb, dostupnosti a ekonomických příležitostí. Naším úkolem je tyto mezery odstranit.

 

Strategie The Right to Stay, kterou představíme v nadcházejících měsících, se bude zabývat právě tímto: zajištěním přístupu ke zdravotní péči, vzdělání, digitální infrastruktuře a kvalitním pracovním místům v regionech, které byly příliš často opomíjeny. Když mladý lékař opouští venkovskou komunitu, protože tam není podpora, bydlení ani perspektiva – je to selhání politiky, kterou musíme napravit. Politika soudržnosti je naším hlavním nástrojem, ale musí fungovat ruku v ruce s dalšími nástroji EU, od společné zemědělské politiky až po Evropský sociální fond. Tento přístup musí být komplexní, zaměřený na konkrétní místo a být také dlouhodobý. Lidé nechtějí, aby jim někdo pomáhal, chtějí někam patřit. A naším úkolem je jim to umožnit.

 

Návštěvy regionů považuji za nezbytné k zajištění toho, aby byly politiky přizpůsobeny místním potřebám, a k většímu povědomí o projektech financovaných Evropskou unií. Od zahájení přezkumu politiky soudržnosti v polovině období jsem absolvoval více než třicet služebních cest po celé Evropské unii a měl jsem tu čest spolupracovat s mnoha zastoupeními EU v členských státech. Vždy navštěvuji jak hlavní města, tak pohraniční regiony, setkávám se s premiéry a ministry, ale také se starosty a hejtmany. Vidět a zažít realitu přímo na místě je podstatnou součástí mé práce a, upřímně řečeno, tou nejvíce naplňující. ■