Vyšlo v čísle 1/2026
Financování školství, stabilita obecních rozpočtů, ochrana veřejného prostoru i nové výzvy spojené s digitalizací a umělou inteligencí. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková jen pár dní před koncem roku shrnuje největší úspěchy uplynulého roku a otevřeně pojmenovává problémy, které samosprávy trápí.
Paní ředitelko, když se ohlédnete za uplynulým rokem, co považujete za největší úspěch Svazu měst a obcí?
Je to jednoznačně posunutí financování nepedagogických pracovníků ve školství. Byla to skutečná bitva, protože obce a města neměly a nemají k dispozici žádnou seriózní analýzu dopadů této změny na střednědobý výhled jejich rozpočtů. Uvítali jsme sice, že vládní koalice ustoupila od původního záměru zahájit převod již od září 2025 a odložila účinnost na začátek roku 2026, ale odklad problém nevyřešil. Změna stále vzbuzuje oprávněné obavy mezi starosty, řediteli škol i odbornou veřejností, protože přenáší další finanční a organizační zátěž na bedra obcí bez jasných garancí dostatečných zdrojů.
Současně se nám podařilo odsunout zálohování PET lahví a plechovek, a to na základě našich argumentů o nepřipravenosti této novely, chybějícímu vyčíslení dopadů, ale i dlouholeté vynikající práci samospráv na poli vzdělávání občanů ohledně třídění odpadů, které je v České republice na vysoké úrovni. Současně jsme upozornili, že velmi dobře fungující systémy sběru a likvidace komunálního odpadu by zavedením této povinnosti byly do značné míry narušeny a znamenaly by pro obce nemalé náklady.
Podpořili jste také obce na Křivoklátsku, které se bránily vzniku národního parku. Proč jste se do problematiky zapojili?
Postup ministerstva, kdy se obcházely standardní legislativní postupy a nedostatečně zohledňovaly názory obcí i občanů, považujeme za nepřijatelný. Je nezbytné, aby při rozhodování o vyhlášení národního parku byla respektována základní ústavní práva občanů, zajištěn dialog s místními samosprávami a nabídnuty adekvátní kompenzace, jinak hrozí zásadní ohrožení práv a zájmů obyvatel dotčených obcí.
Kromě této otázky jste se věnovali i velmi konkrétním dopadům na obecní rozpočty. Co se vám podařilo prosadit? Jaké další legislativní či metodické návrhy jste ovlivňovali?
Zabránili jsme tomu, aby aktivní obce přišly o 100 procent příjmů z daně z příjmů právnických osob, které samy odvádějí. Šlo o skrytý zásah do rozpočtové stability měst a obcí, který by mohl znamenat ztrátu stovek milionů korun a ohrozit financování základních služeb, školství, sociální péče či investic do veřejné infrastruktury. Svaz měst a obcí ČR od počátku důrazně upozorňoval na rizika spojená s pozměňovacím návrhem ke sněmovnímu tisku 926, aktivně otevřel téma ve veřejném prostoru i při jednání výborů a dalších příslušných orgánů obou komor parlamentu a díky této systematické aktivitě a prosazování zájmů samospráv Senát nakonec sporný přílepek odstranil.
Dalšími významnými úspěchy Svazu v letošním roce bylo připomínkování nově navržené vyhlášky o veřejném stravování, kde jsme jednoznačně prosazovali, aby dětem ve školních jídelnách hlavně chutnalo a aby případné změny neznamenaly nové náklady pro zřizovatele.
Do veřejného prostoru se dostalo i téma zásilkových boxů. Jak k němu Svaz přistoupil?
Tyto boxy sice přinesly do obcí vítanou službu, ale zároveň vyvolaly otázku, jak s veřejným prostorem nakládat a jaká pravidla stanovit jejich provozovatelům, aby služby fungovaly efektivně a bezpečně. Aktivně jsme proto prosazovali vznik metodiky, která obcím pomůže jejich umísťování řešit systematicky a bezpečně.
Otevřeli jste také méně viditelné, ale prakticky nákladné téma vlhčených ubrousků. V čem je problém?
Tyto produkty zatěžují veřejná prostranství i kanalizační infrastrukturu, přestože zákon výrobcům ukládá finančně obcím kompenzovat náklady spojené s jejich úklidem. Výrobci však dosud neakceptovali reálné požadavky na refundaci těchto nákladů. Navrhovaná kompenzace nepokrývá skutečné výdaje obcí a neodpovídá očekávané míře odpovědnosti výrobců, proto Svaz pokračuje v důsledném prosazování spravedlivého řešení.
Letošní rok ale nebyl jen o legislativě, významné byly i společné akce Svazu. Které považujete za klíčové?
Velmi silným momentem letošního roku byl květnový sněm Svazu v Plzni, který jasně ukázal jednotu členské základny a sílu společného hlasu samospráv. Účast nejvyšších ústavních činitelů včetně prezidenta republiky potvrdila, že města a obce jsou vnímány jako důležitý a rovnocenný partner státu.
Za mimořádně přínosnou považuji i naši dlouhodobě zavedenou finanční konferenci, která letos proběhla už po osmadvacáté a znovu potvrdila, že i v době on-line jednání má osobní setkávání nezastupitelný význam. Právě možnost otevřeně diskutovat, slyšet názory odborníků a sdílet zkušenosti z praxe je pro samosprávy klíčová.
Velkou pozornost věnujete také vzdělávání. Jaké novinky v této oblasti chystáte?
Mám radost z rozjezdu nové vzdělávací iniciativy Akademie vzdělávání, která reaguje na rostoucí potřebu systematické podpory starostek, starostů i úředníků. Vzdělávání vnímáme jako dlouhodobou investici do kvality a stability místní veřejné správy. Připravujeme další webináře k financím, legislativě, digitalizaci i umělé inteligenci, tematické konference, semináře, Hodinky regionálního rozvoje a další vzdělávací aktivity. Tyto akce mají výbornou odbornou úroveň, což oceňují jejich účastníci napříč celou republikou i politickým spektrem. I to je naše vizitka, vždy sledujeme odbornou linii, ne politickou, a to dodává našim aktivitám tradiční solidní rozměr. Máme pokaždé ty nejlepší odborníky na danou oblast a jejich přínos výrazně posiluje kvalitu a praktickou hodnotu všech našich vzdělávacích programů.
Jste v intenzivním kontaktu se starostkami a starosty. Jaké problémy trápí dnes samosprávy nejvíce – jsou to především finance, legislativní zátěž, nedostatek lidí nebo digitalizace?
Nejčastěji se setkávám s kombinací všech těchto problémů. Finance zůstávají zásadním tématem, zejména kvůli rostoucím provozním nákladům. Stále palčivější je ale také nedostatek kvalifikovaných pracovníků na úřadech, stárnutí zaměstnanců veřejné správy a obtížné hledání náhrad. K tomu se přidává legislativní zátěž a tlak na digitalizaci, která je sice správným směrem, ale její zavádění není vždy dostatečně koordinované a uživatelsky přívětivé.
Svaz nedávno zveřejnil kalkulačku rozpočtového určení daní. V čem může starostům a zastupitelům pomoci při plánování obecních rozpočtů?
Kalkulačka rozpočtového určení daní má samosprávám pomoci především s lepší orientací a predikcí. Umožňuje pochopit, jak se případné změny v RUD promítají do konkrétního rozpočtu obce, a dává starostům i zastupitelům do ruky silný analytický nástroj pro plánování i komunikaci s veřejností. Transparentní a srozumitelné informace jsou v oblasti obecních financí naprosto klíčové.
V minulém čísle časopisu Veřejná správa jsme oslovili starosty měst v souvislosti s výrazným navýšením poplatků OSA, které vede některé obce k omezení nebo zpoplatnění veřejných akcí. Setkáváte se s podobnými reakcemi i vy? A jak to jako bývalá starostka vnímáte?
Podobné reakce skutečně zaznamenáváme i my. Obce se obávají, že budou nuceny omezovat kulturní akce nebo je nově zpoplatňovat. Jako bývalá starostka to vnímám velmi citlivě, protože kultura, společenský život a místní tradice jsou často tím, co drží obec pohromadě. Právě proto považuji za zásadní, aby systém autorských poplatků byl spravedlivý, předvídatelný a respektoval reálné možnosti samospráv.
Téma umělé inteligence se stále častěji objevuje v debatách o fungování měst a obcí. Proč je podle vás důležité se AI věnovat i v samosprávách?
AI se rychle stává běžnou součástí každodenního života. Pro samosprávy je zásadní vědět, kde může AI skutečně pomoci například u rutinních agend a kde naopak přinést zbytečnou zátěž. Proto je důležité vzdělávání a sdílení praktických zkušeností prostřednictvím webinářů, školení či diskusí, které ukazují konkrétní využití AI.
Kde vidíte největší možnost využití umělé inteligence v samosprávách?
Největší přínos vidím v rutinních činnostech ‒ například při práci s dokumenty, vyhledávání informací, přípravě podkladů nebo komunikaci s občany. AI zde může významně šetřit čas a kapacity úřadů.
Jak zajistit, aby AI byla pro obce skutečnou pomocí, a ne další zátěží?
Důležité je, aby zavádění AI vycházelo z reálných potřeb obcí. Potřebujeme jednoduché, bezpečné a srozumitelné nástroje, jasně ukazující přínos, doplněné metodickou podporou a sdílením dobré praxe.
Jakou roli by měl sehrávat Svaz měst a obcí, aby se AI dostávala do praxe efektivně?
Svaz má roli prostředníka, poskytuje informace, vzdělávání a praktické návody a zároveň hájí zájmy obcí při nastavování pravidel, aby AI byla bezpečná, odpovědná a přínosná pro každodenní chod úřadů. V kanceláři Svazu samotného také využíváme nástroje AI například k rychlému vyhledávání informací nebo při grafické práci na informativních letácích, které najdete na našem webu či v časopise. Vzdělávání se tak netýká jen členů a dalších zájemců, ale i kolegyně a kolegové v kanceláři musí jít s dobou a tyto nástroje se naučit používat.
Myslíte si, že nový zákon o pyrotechnice platný od prosince 2025 skutečně omezí používání petard a zlepší současnou situaci?
Může ke zlepšení situace přispět, zejména pokud obcím poskytne jasnější a účinnější nástroje k regulaci. Klíčové ale bude, jak bude zákon v praxi vykládán a vymáhán. Bez vymahatelnosti zůstane i dobře napsaná legislativa jen na papíře.
Jaké budou hlavní priority Svazu měst a obcí v letošním roce a jaké novinky chystáte?
Svaz bude prosazovat dorovnání finanční disbalance ve financování přenesené působnosti, podporu malých obcí prostřednictvím národních dotací a zajištění financí pro sportovní aktivity. Důležité je také navýšení příspěvku na výkon státní správy, aby obce a kraje mohly plnit nové agendy a zachovat kvalitu služeb.
Pro rok 2026 jsme připravili novou koncepci krajských setkání. Účastníci budou mít možnost nejen diskutovat o konkrétních tématech, ale i na vlastní oči vidět, jak se s daným problémem vypořádali jinde. Na jednotlivá setkání se představitelé samospráv budou moci přihlásit podle zaměření či konkrétního tématu, na které hledají odpověď, a nikoli podle kraje, ve kterém se jejich obec či město nachází. Jde o osvědčené sdílení zkušeností ať už dobrých, nebo méně úspěšných. Účastníci se tak mohou těšit například na řešení problémů spojených s velkým turistickým ruchem nebo s regiony, odkud odešel významný zaměstnavatel. Součástí každého setkání bude vždy i praktická ukázka, například návštěva provozu či jiného konkrétního řešení, takže inspirace a zkušenosti budou skutečně „naživo“ a přímo využitelné v praxi.
A na co dalšího se mohou samosprávy těšit?
Navazujeme také na tradici značky Vzdělaný zastupitel: při vyhlášení výsledků dalšího ročníku soutěže o nejlepšího starostu se obce úspěšné v žebříčku Akademie vzdělávání mohou těšit na slavnostní předání certifikátu Vzdělaná obec/město. Nezapomínáme ani na úředníky obecních a městských úřadů, kteří například na webináři, jenž byl součástí XXVIII. celostátní finanční konference, mohli získat certifikát vzdělání.
Co byste vzkázala starostkám a starostům, kteří mají pocit, že na ně stát přenáší stále více povinností bez odpovídající podpory?
Chtěla bych jim vzkázat, že v tom nejsou sami. Svaz je tu právě proto, aby jejich hlas byl slyšet. Větší využívání společenství obcí a sdílených zaměstnanců vnímám jako jednu z cest, jak situaci zvládnout – ne jako univerzální řešení, ale jako nástroj, který může řadě obcí výrazně pomoci.
A úplně na závěr – co vás osobně na práci pro samosprávy i po letech stále nejvíce motivuje?
Jsou to lidé. Starostky, starostové a jejich týmy, kteří svou práci berou jako službu a často ji vykonávají na úkor vlastního času. Vědomí, že Svaz může jejich práci alespoň trochu usnadnit a pomoci jim prosazovat smysluplné změny, je pro mě i po letech tou nejsilnější motivací. ■
