Petr Valdman: Zásadní je stanovit si priority podle stavu budov, nákladů na energie a poradit se s energetickými specialisty

Vyšlo v čísle 3/2024 

Počet připojených fotovoltaik u domácností roste jako houby po dešti a k tomu se přidávají samosprávy. Některá města už mají vlastní zdroje energie, jiná o ně mají zájem, plánují je a potřebují se v problematice orientovat. Právě proto jsem s Petrem Valdmanem, ředitelem Státního fondu životního prostředí, otevřela téma, čím by obec měla začít, pokud by chtěla využít dotační programy pro veřejné budovy a pustit se do hospodaření s energetikou. A došlo i na další otázky, které jistě zajímají nejedno město i obec.

Jak snadno se může obec orientovat, kterou dotaci by mohla pro lepší energetické hospodaření využít?

Pokud jde o programy spravované Státním fondem životního prostředí, doporučujeme odebírat novinky z našich webů. V newsletteru pravidelně informujeme o nových dotačních příležitostech pro obce, města i kraje ze všech dotačních programů, ať už jde o podporu energetických úspor, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, nebo adaptačních a přírodě blízkých opatření. Dobrým a obcím známým zdrojem informací je náš měsíčník Priorita, kde kromě nabídky finanční podpory pro veřejný sektor představujeme i konkrétní projekty, které už byly s podporou našich dotačních programů realizovány a mohou být inspirací pro přípravu dlouhodobějších plánů rozvoje obcí. Podrobné informace k možnostem podpory energetických úspor pak najdou zástupci obcí přímo na webech administrovaných SFŽP, ať už jde o webové stránky Operačního programu Životní prostředí, Modernizačního fondu, nebo programu Nová zelená úsporám. V neposlední řadě mohou obce využít poradenství energetických středisek EKIS, kde jim kvalifikovaní energetičtí specialisté zdarma poradí a doporučí nejlepší řešení energetického hospodaření obce.

Nabízíte parametry šité na míru například na bytové domy, které jsou v obecním vlastnictví?

Od září minulého roku nabízíme v programu Nová zelená úsporám podporu renovací bytových domů ve vlastnictví obcí a dalších subjektů veřejného sektoru. Finanční prostředky jsou poskytovány na zateplení, výměnu zdrojů energie, instalace obnovitelných zdrojů energie, systémy na efektivní hospodaření s vodou, zelené střechy či dobíjecí stanice na elektromobily. Dotace pokryje až 70 % způsobilých výdajů a může být navýšena o bonusy zohledňující rozsah renovace, umístění ve znevýhodněném regionu i počet ohrožených domácností v renovovaném domě.

Kolik obcí už požádalo o poskytnutí finančních prostředků a o co je největší zájem?

Za pouhých pět měsíců požádalo o dotaci z NZÚ už 76 obcí, zájem mají především o důkladnější zateplení obálky domů, přechod na ekologičtější způsob vytápění tepelným čerpadlem a instalaci fotovoltaiky. Z renovací, které přinesou značné energetické úspory, budou mít výhody zejména nájemníci bytů v podobě nižších nákladů na bydlení. I proto je míra podpory pro bytové domy ve vlastnictví obcí vyšší než v ostatních dotačních programech Nové zelené úsporám. Touto formou chceme umožnit úsporné bydlení i domácnostem, které nedisponují vlastní nemovitostí a energetickou náročnost pronajatého bytu nemohou příliš ovlivnit.

Když už obec začne zvažovat, že by využila některé dotační programy pro svoje veřejné budovy, s čím by měla začít?

Klíčové je stanovit si priority s ohledem na stav budov a stávající náklady na energie. Následně jasně stanovit investiční záměr obce a podle tohoto záměru vybrat adekvátní dotační program. Energetické úspory ve veřejných budovách podporujeme z Operačního programu Životní prostředí, Modernizačního fondu, v případě bytových domů i z programu Nová zelená úsporám. Je třeba se seznámit se základními podmínkami programu, zjistit, jak vysokou dotaci lze získat, co vše je programem vyžadováno a připravit své projekty tak, aby podmínky splňovaly.

Na koho se můžou obracet obce i města a konzultovat jejich konkrétní řešení?

Na startu je určitě dobré poradit se s odbornými energetickými specialisty, tedy EKIS, mobilní M-EKIS, garantovanými Ministerstvem průmyslu a obchodu, kteří jsou způsobilí zhodnotit stávající stav, dát odborná doporučení a navrhnout nejlepší řešení pro potřeby dané obce či města. Novou posilou této poradenské sítě jsou energetičtí konzultanti místních akčních skupin EnKo MAS, jejichž úkolem je informování zájemců o existujících energetických opatřeních a možnostech dotační podpory pro realizování úsporných projektů, podpora komunitní energetiky a koordinace projektů v přípravné fázi. Tyto služby jsou poskytovány zdarma opravdu všem, obrátit se na ně mohou občané, podnikatelé a firmy i zástupci obcí měst a krajů.

Kam by mohla obec s třemi tisíci obyvateli, jako ilustrativní příklad instalovat fotovoltaiku, aby dosáhla co nejvyšších dotací a zároveň splnila požadavky na 80 % vlastní spotřeby?

Požadavek na 80 % spotřeby se netýká pouze budovy, kde se umisťuje FVE elektrárna, ale je možné započítat i investicí dotčené objekty, což je například i veřejné osvětlení. Jedná se o 80 % vyrobené elektřiny z nově instalovaných FVE za celý projekt v roční bilanci, stanoveno jako podíl celkové teoretické hodnoty výroby z instalovaných systémů vůči celkové teoretické roční bilanční spotřebě v dotčených objektech. Ideálním řešením je investovat do sdružených projektů, velkou příležitost nabízí možnost komunitní energetiky.

Kromě zateplení budov, výměny oken a dveří mohou obce do jednoho projektu zařadit i výměnu zdroje tepla vytápění nebo například solární systémy. Nyní do března běží dvě výzvy. Plánujete vyhlásit další navazující programy?

Podpora energetických úspor ve veřejných budovách aktuálně běží ve vícero výzvách. Vedle zmiňovaných výzev v Operačním programu Životní prostředí jsou pro veřejné budovy k dispozici dotace i v Modernizačním fondu. U dvou výzev ENERGov je možné až do června letošního roku žádat prostředky na energetické úspory památkově chráněných a architektonicky cenných budov na území celé republiky a též na renovace veřejných budov v Praze. Od března se dále otevřou dotace na instalace fotovoltaických elektráren na veřejných budovách a další infrastruktuře ve vlastnictví obcí. Podpora se bude vztahovat i na rekonstrukci střech, na kterých budou fotovoltaické panely umístěny a na modernizaci související elektroinstalace.

Jsou oproti minulým obdobím zjednodušené metody či parametry?

K velkému zjednodušení jsme přistoupili zejména v programu Nová zelená úsporám. V zásadě je třeba doložit odborný posudek plánovaných úprav, dokumentaci původního a poté renovovaného stavu, doložení technických vlastností instalovaných technologií, pro podporu zateplení základní projektovou dokumentaci a po realizaci zprávu o správné instalaci technologií, případně o odborném dozoru v případě zateplení. Nově nejsou vyžadovány daňové doklady, faktury. V odůvodněných případech žadatelé doloží skutečnosti, které mohou ovlivnit výši dotace – to se týká veřejné podpory, u památkově chráněných budov bude potřeba doložit stanovisko památkářů a podobně.

Co když osoba z EKIS bez zásahu do konstrukce střechy, hromosvodu i modernizace elektroinstalace z bezpečnostních důvodů nedoporučí fotovoltaické moduly? Lze uvedené zásahy zahrnout do dotačního projektu?

Vždy je nutné zaměřit se na bezpečnost – jak požární, tak statickou. Výdaje jsou v dotačním projektu způsobilé, pokud se jedná o vyvolané investice do úprav střešní konstrukce či modernizace elektroinstalace v dotčené budově v souvislosti s instalací FVE.

Města budou chtít přebytky energie z městských fotovoltaických elektráren například posílat do dalších objektů v majetku města. Kromě toho zvažovat založení energetického společenství, které přináší energetický zákon. Jaké podklady tohle obnáší?

Schválená novela energetického zákona z konce loňského roku zvaná Lex OZE II přináší legislativní vymezení sdílení energií, do poloviny roku by měly být vydány potřebné vyhlášky, které nastaví detailní postupy pro registraci a fungování energetických společenství a skupin aktivních zákazníků. Už nyní je samozřejmě možné dělat celou řadu kroků. Ten, kdo již vlastní zdroj elektřiny má, v drtivé většině to bude střešní fotovoltaika, by se měl podívat na to, jak velké a v jaké době mívá přebytky, které posílá do sítě obchodníkovi. Následně by se měl zamyslet, zda by nebylo výhodnější je za lepších ekonomických podmínek sdílet někomu jinému, příbuzným, kamarádům a podobně, pro začátek formou aktivního zákazníka, později možná i prostřednictvím vstupu do většího energetického společenství.

Co byste doporučil tomu, kdo fotovoltaiku nemá, ale uvažuje o ní, jak má vybírat formu sdílení?

Ten, kdo vlastní fotovoltaiku nemá a uvažuje o ní, by si měl dobře propočítat a rozmyslet její kapacitu právě i s ohledem na možnosti sdílení, ať už formou energetického společenství, nebo malou skupinou aktivních zákazníků. Do výzvy Ministerstva životního prostředí na podporu pilotních projektů komunitní energetiky jsme přijali osmdesát žádostí, výstupy ze schválených projektů budou k dispozici všem zájemcům o sdílení energie. ■

Foto: archiv Stítního fondu životního prostředí