Vyšlo v č. 6/2025
Loňské povodně v České republice opět ukázaly, jak je důležité mít funkční systém krizového řízení a připravené zdroje pro rychlou reakci. Správa státních hmotných rezerv sehrála při povodních klíčovou roli. S předsedou úřadu Pavlem Švagrem hovořím o výzvách, kterým čelili, spolupráci s obcemi a dalšími subjekty, plánech pro budoucnost, aby byl úřad ještě lépe připraven na možné krize, a také o zkušenostech s nákupem specifických potřeb či zavedením certifikovaného systému řízení kvality úřadu.
Jaké byly pro vás při loňských povodních největší výzvy, kterým jste čelili, a jak jste je řešili?
Samozřejmě hlavní bylo zvládnout nasazení techniky a zajistit uvolnění materiálu z našich skladů do postižených regionů co nejrychleji. S tou rychlostí souvisí také koordinace logistiky, příprava potřebného materiálu k vyskladnění, ale i nezbytně nutná administrativa. Všechno se podařilo. Možná je to i tím, že od dob covidové pandemie jsme vlastně v různých krizových situacích stále, takže naši lidé už mají postupy v těchto situacích dobře zažité. Jakmile máme na stole požadavek, rozbíhá se v řádu několika hodin proces výdeje potřebného materiálu. Nejdříve to byly prostředky na vlastní zvládnutí povodní, jako jsou pytle na písek, pytlovačky, čerpadla, protipovodňové stěny, cisterny na pitnou vodu, elektrocentrály, potom vysoušeče, topidla až k lávkám pro pěší a k mostním provizoriím.
Váš úřad tedy poskytoval obcím širokou škálu zařízení a vybavení. Bylo vše vráceno a v jakém stavu?
Většina už byla vrácena. Samozřejmě se u některých zařízení objevilo běžné opotřebení, ale to je naprosto přirozené. Obecně můžu konstatovat, že s vrácením nebyly žádné dramatické problémy. Důležité je, že věci z našich skladů pomohly.
Co se děje s vrácenými stroji a věcmi? Jsou repasovány nebo mají jiné využití?
Všechny položky se vrátí zpět do našich skladů a naším úkolem je zajistit, aby v případě další krizové situace byla technika připravena k okamžitému použití. To znamená, že provedeme kontrolu, servis a v případě potřeby nějakou údržbu či opravu a také její uskladnění. Snažíme se, aby bylo vše opět plně funkční a připravené k dalšímu nasazení. To je standardní proces, který nám umožňuje držet techniku v dobrém stavu dlouhodobě.
Povodeň poškodila mnoho mostů. Kolik provizorních mostů a lávek bylo poskytnuto obcím a na jak dlouho budou mít obce tyto mosty a lávky zapůjčené bezplatně?
Poskytli jsme celkem 22 mostů a 8 lávek pro pěší, pokud bychom to chtěli přepočítat na délku, je to skoro 700 metrů. Na základě usnesení vlády mohou obce tyto konstrukce bezplatně využívat až do října roku 2027.
Při mimořádných událostech hraje důležitou roli solidarita a pomoc. Jaká byla největší pomoc, kterou jste obdrželi, a ze kterých zemí pocházela?
Humanitární pomoc nám velmi pomohla. Celkem jsme darem obdrželi přes 1600 vysoušečů a elektrických topidel z řady zemí. Tím úplně prvním darem bylo 560 vysoušečů ze Slovinska a další pomoc pak byla z Chorvatska, Rakouska, Německa, Belgie, ale třeba i ze Švédska. Veškeré tyto dary byly prakticky okamžitě po převzetí dodány do postižených regionů.
Jak hodnotíte spolupráci s obcemi a dalšími subjekty při odstraňování škod způsobených povodní?
Samozřejmě, že starostové v obcích zaplavených vodou odvedli ohromný kus práce a patří jim za to dík. Musíme si uvědomit, že na mnoha místech byly obce několik dnů úplně odříznuty od okolního světa. Navíc bez elektřiny nebo bez možnosti zajet si do obchodu pro nákup potravin a dalších věcí, co potřebují k běžnému životu. Někde obce byly i bez mobilního signálu a se závislostí na dodávce pitné vody cisternou. K tomu se řešily zaplavené domy a byla prostě spousta dalších starostí. To přeci vůbec není jednoduchá situace. A na koho se všichni logicky obracejí s požadavkem na koordinaci a zajištění funkčnosti? No přeci na starostu. A ten měl v řadě obcí vedle potřeby plnit svoje povinnosti a úkoly z titulu starosty také třeba mnohdy vyplavený svůj domek.
Byly nějaké problémy nebo nedostatky, které jste museli řešit?
V naprosté většině obcí starostky a starostové toto všechno zvládli a opravdu mají můj ohromný obdiv. Naše spolupráce s nimi nebo s hasiči či s vojáky byla na profesionální úrovni a velmi dobrá. Samozřejmě vždycky můžete najít chyby a problémy, stále je co zlepšovat a poučit se do budoucna, ale těch několik drobných problémů a nedostatků v koordinaci, ve vzájemné komunikaci či nějakých zpožděních při předávání dokumentace prostě považuji za běžnou provozní záležitost. Podstatné je, že vždy jsme to, co mělo být vyřešeno, také vyřešili.
Jaké jsou vaše plány pro budoucnost ohledně pomoci při přírodních katastrofách? Budete provádět nějaké změny nebo vylepšení ve své činnosti?
Z každé mimořádné či krizové situace je třeba se poučit. Svět se mění a krizových situací neubývá, spíše naopak. A pak to rčení „Kdo je připraven, není překvapen“ je prostě nesmírně pravdivé. Takže u nás půjde nejenom o modernizaci toho, co již máme ve státních hmotných rezervách, ale také o pořízení další techniky a prostředků, abychom byli prostě na potenciální krize lépe připraveni.
Co konkrétně plánujete zlepšit nebo pořídit pro lepší připravenost na krize?
Bylo by toho hodně, ale alespoň několik příkladů uvedu. Potřebujeme moderní elektrocentrály, více lávek pro pěší, zmodernizovat naše mostní provizoria, pořídit mobilní ubytovací buňky, další cisterny na vodu, s tím souvisejí také dopravní prostředky a tak dál. Zároveň potřebujeme posílit naše logistické kapacity, a to i personálně. To všechno samozřejmě vyžaduje dostatek finančních prostředků, bez nich lepší připravenost na potenciální krize prostě zajistit nelze.
Vláda uložila vašemu úřadu nakoupit dezinfekční rohože kvůli nedávné hrozbě slintavky a kulhavky. Jak rychle můžete podobné specifické požadavky zajistit a dodat? Na čem všem záleží?
Vždy musíme postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Jinak se postupuje v situaci, kdy je vládou vyhlášený nějaký krizový stav, jinak, pokud jsme v běžné situaci. Ale samozřejmě vždy se snažíme postupovat velmi rychle a tak, abychom očekávání a úkoly, které máme, splnili. Zatím se nám to vždy podařilo. Takže jsme v řádu hodin a dnů zajistili i dodávku těchto rohoží a dalšího materiálu. Je jasné, že bez pregnantně definovaného požadavku od příslušného resortu, v tomto případě Ministerstva zemědělství, by to nešlo. Upřímně, bylo by pro nás opravdu jednodušší, kdyby se postupy pro naše nákupy daly zjednodušit.
Úřad je také správcem ropy a ropných produktů. Kdy naposledy pomáhaly nouzové zásoby?
Poslední měsíce ukazují, jak důležité jsou státní hmotné rezervy. Dvojnásob to platí pro zásoby ropy a ropných produktů. Připomenu loňský srpen, kdy v rafinérii Litvínov řešili likvidaci nevybuchlé bomby, a Správa proto uvolnila na trh určité množství zásob nafty. A výsledek? Běžný občan vůbec nepoznal, že rafinérie nevyrábí.
V letošním roce přestala téct do České republiky ruská ropa. Jak jste zafungovali v tomto případě?
Realizovali jsme poměrně masivní zápůjčku ropy opět rafinérii v Litvínově prostě proto, aby mohla výroba všech produktů běžet dál. Bez této zápůjčky si zvládnutí plynulého zásobování čerpacích stanic pohonnými hmotami prakticky neumím představit. A znovu státní hmotné rezervy zafungovaly, tak jak mají, a opět nebyl žádný důvod nejen k panice na trhu, ale ani k nějakým cenovým pohybům. Naopak jsme v období, kdy ceny na čerpacích stanicích klesají.
Jak jsme na tom se zásobami?
Co se týká aktuálního stavu zásob, tak jsme kvůli této zápůjčce rafinérii klesli pod zákonem stanovených 90 dnů spotřeby u nás o více než 10 dnů, ale stále jsme v dobré kondici, pokud by se něco stalo.
Kromě plnění úkolů úřad získal certifikaci ISO 9001. Proč jste si vybrali právě tuto normu?
Certifikace podle ISO normy je v privátním sektoru zcela běžným standardem. A protože máme poměrně úzkou spolupráci s řadou privátních subjektů, je tato volba celkem logická. Prostě chceme splňovat standardy, na které je náš partner zvyklý. V praxi zavedení tohoto systému mimo jiné znamená dbát dodržování procesů a stále je zlepšovat.
Co pro získání certifikátu musel úřad udělat?
Abychom certifikát získali, museli jsme provést řadu postupných kroků. Klíčová byla analýza našich postupů a nastavení procesů a z toho nám vyšly oblasti, které potřebují zlepšení. Pak už přišla implementace zavedení nových postupů a proškolení zaměstnanců. Zní to sice jednoduše, ale ve skutečnosti za tím stojí spousta práce a bylo zapojeno opravdu velké množství našich lidí. Od té doby jsme úspěšně prošli několika interními a externími audity, přičemž poslední recertifikační audit proběhl v únoru 2025 a ten nám certifikát potvrdil.
Při mimořádných událostech i po nich musejí zaměstnanci často podávat nadstandardní výkony. Mají jejich připomínky a podněty vliv na vytváření nových benefitů v úřadu?
Určitě ano, nejenom při mimořádných událostech, ale kdykoli mohou naši zaměstnanci vznášet připomínky, náměty a podněty k zefektivňování procesů. Například nedávno byla na základě jednoho z jejich podnětů zřízena denní místnost pro odpočinek a relaxaci. Co se týká benefitů, je to složitější. Tady bohužel moc možností nemáme, a to kvůli omezeným finančním prostředkům přidělovaným do FKSP.
Jaké rady byste dal na závěr úřadům, které zvažují zavedení normy ISO 9001, aby se vyhnuly případným problémům a úspěšně zavedly systém managementu kvality?
Pro úspěšné zavedení normy ISO 9001 a minimalizaci problémů je klíčové zajistit podporu vedení a aktivně zahrnout zaměstnance do procesu, a to i proto, že jejich připomínky a podněty jsou cenným zdrojem inovací. Důležité také je, aby všichni zaměstnanci byli řádně proškoleni a rozuměli požadavkům normy. ■
