Ondřej Kapr: Útočníci jsou schopni reagovat na každou otázku oběti

 

 

Jsme skutečně svědky výrazného nárůstu kriminality v online prostředí. V prvním čtvrtletí roku 2026 jsme zaznamenali meziroční nárůst o více než 37 %, přičemž jde jen o registrované případy. Reálný počet útoků bude pravděpodobně ještě vyšší. Nejčastější jsou různé typy podvodů – zejména podvody spojené s inzercí, falešnými investicemi nebo telefonáty údajných policistů či bankéřů, kteří se snaží oběti přimět k převodu peněz.

 

Ano. Útočníci stále častěji cílí na osoby s přístupem k firemním nebo institucionálním účtům. Využívají především falešné telefonáty údajných bankéřů či policistů, podvržené faktury nebo falešné platební příkazy. Ohrožené jsou i neziskové organizace, jejichž transparentní účty mohou útočníkům usnadnit výběr cíle. Riziko ale představují i podvody mířené na jednotlivce, například falešné investice nebo romantické podvody. Zaměstnanec, který se stane jejich obětí a dostane se do finančních problémů, může ve snaze situaci vyřešit neoprávněně sáhnout na prostředky organizace. Školy, úřady i další organizace se zároveň nadále setkávají s phishingem. Přestože část útoků se přesouvá na sociální sítě, e-mail zůstává významným rizikem ať už kvůli snaze vylákat přihlašovací údaje a peníze, nebo kvůli „zavirovaným“ přílohám.

 

Za nejrizikovější dnes považuji podvody vedené prostřednictvím telefonních hovorů. Pachatelé se vydávají za bankéře nebo policisty, vystupují velmi přesvědčivě a dokážou oběť zmanipulovat nejen k převodu peněz, ale i k uzavření úvěrů.

Pokud jde o výši způsobených škod, dlouhodobě dominují podvody s falešnými investicemi. Útočníci využívají telefonáty i reklamy na internetu, často s využitím deepfake videí známých osobností vytvořených pomocí AI.

 

Útočníci se v poslední době cíleně zaměřují na fyzické osoby, které mají přístup k firemním bankovním účtům nebo k účtům různých institucí, jako jsou školy, úřady či neziskové organizace. Proč se ale často zaměřují právě na školy a úřady, zatím nedokážeme jednoznačně říct.

 

Je to jedna z možností. Domnívám se, že zástupci škol a úřadů mohou více důvěřovat nastavenému systému a autoritám. Právě zneužití důvěry v autority je přitom jednou z nejčastějších manipulačních technik útočníků. Proto se vydávají za policisty, bankéře nebo jiné zástupce státních institucí. Tato legenda je pro mnoho lidí velmi přesvědčivá. Nedávnou analýzou jsme například zjistili, že častým cílem útoků jsou učitelé, zejména na základních a mateřských školách. I proto jsme s těmito zjištěními oslovili Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které následně vydalo školám, školkám varování.

 

Tyto zmíněné případy přesně korespondují s tím, co vidíme i u jiných případů. Pokud personál není dostatečně připraven na sofistikované podvodné jednání, které je v těchto případech navíc vedeno prostřednictvím manipulativního telefonního hovoru a veškerá manipulativní tvrzení jsou podložena velkým množstvím falešných dokumentů a průkazů, může dojít a skutečně dochází k tomu, že se nechají oklamat i velmi vzdělaní profesionálové.

 

Pravděpodobně to výrazně souvisí s přirozenou důvěrou v autority a s podceněním pachatele. Kdo by čekal, že vás pachatelé budou manipulovat celé hodiny, a to za pomoci výborné, fundované češtiny? A že se na vás navíc vystřídá několik osob z různých institucí, včetně údajných policistů nebo pracovníků České národní banky? Velmi důležitým manipulativním prvkem je zde izolace oběti od okolí. Výraznou roli v tom hraje právě falešný policista. Proč byste kontaktovali policii, když už podle svého přesvědčení hovoříte s kompetentním policistou? Jak se můžete poradit s kolegy, když jste podle tvrzení policisty vázáni mlčenlivostí, a navíc jste často vystrašeni tím, že za útokem mohou stát právě vaši kolegové nebo pracovníci banky?

 

Dokud se někdo s takovým podvodným telefonátem sám nesetká, nemůže plně pochopit, jak silná je v daný moment manipulace. Všímáme si také toho, že pachatelé své techniky neustále zdokonalují a upravují. Jsou schopni adekvátně reagovat prakticky na každou otázku oběti a jejich odpovědi působí logicky.

 

Je to v zásadě jednoduché. Žijeme v uspěchané době, kdy lidé často obecně nemají čas číst, natož číst „nudná“ varování nebo se jakýmkoliv způsobem vzdělávat v oblasti hrozeb, které sami často jako skutečné hrozby nevnímají. Často zaznívá: „Mně se to přece stát nemůže.“ Nebo: „Nejsem hlupák a podvod okamžitě poznám.“ Jenomže útoky jsou stále sofistikovanější a propracovanější, a to jsme zatím pouze na prahu širšího využívání AI ze strany útočníků.

 

Jejich role rychle roste a podle mého názoru jsme teprve na začátku. Už dnes se však setkáváme s případy využití deepfake videohovorů nebo podvržených telefonních čísel. Klíčem k tomu, jak nenaletět je důležité, aby lidé věděli, že tyto technologie existují. V online prostředí už totiž nelze automaticky věřit tomu, co vidíme nebo slyšíme.

 

Typickým příkladem je spoofing telefonních čísel. Pachatelé dokážou napodobit číslo banky nebo Policie České republiky, takže si oběť snadno ověří, že číslo skutečně existuje, a paradoxně podvodníkům ještě více uvěří. Přestože operátoři velké množství takových hovorů blokují, riziko záměny identity volajícího stále přetrvává.

Do budoucna bude umělá inteligence útočníkům výrazně usnadňovat přípravu útoků. Pomůže jim rychle vytvářet falešné weby, dokumenty nebo videa a umožní automatizovat komunikaci s oběťmi. To znamená, že útoky budou rychlejší, přesvědčivější a bude jich možné vést mnohem více než dnes.

 

Lidský faktor je klíčovým vektorem útoku prakticky každé podvodné nebo obdobné kampaně. Jakmile útočník překoná lidský faktor, může pokračovat dále. Například kompromitací firemních účtů, zavedením škodlivého kódu, odcizením dat nebo manipulací jedince, který během útoku vyvede finanční prostředky na připravené bankovní účty útočníků. Škody tedy mohou být nejen finanční. Může dojít k ochromení informačního systému, ale také ke zničení nebo odcizení důležitých či velmi citlivých informací.

 

Když se podíváme na aktuální rozložení kriminality páchané v online prostředí, je patrné, že výrazně převažuje podvodné jednání různého druhu. Podstatou podvodného jednání je finanční zisk, a tomu odpovídají i nejčastější následky. Určitě bych ale nebral na lehkou váhu ani další hrozby a sofistikovanější útoky, jako je ransomware či obdobné útoky, nebo útoky, které mohou vést ke ztrátě cenných dat.

 

V první řadě by měl být každý zaměstnanec připraven na aktuální hrozby a stejně tak by na ně měl být připraven i systém. Možných opatření je určitě více. Nabízí se například vícefaktorová autorizace transakcí nebo jasně nastavený postup pro řešení krizových situací. Každý útok může být v něčem specifický. Podstatné je znát varovné signály a umět na ně správně reagovat. Důležitým prvkem je i používání kvalitního antivirového programu. Nejde pouze o to, že takový program chrání zařízení před různým škodlivým softwarem, ale může zaměstnanci zabránit i v přístupu na podvodný web. Velmi mnoho typů útoků totiž využívá falešné webové stránky různých subjektů a institucí.

 

Z mého pohledu policisty by neměla nastat situace, kdy například účetní nebo ředitel odešle všechny finanční prostředky instituce na základě podvodného telefonátu falešného policisty a bankéře nebo na základě domnělého e-mailu s příkazem k platbě od nadřízeného. Systém by měl být nastaven tak, aby toto nebylo možné. Komplikace se mohou objevovat například i u proplácení faktur, které jsou zasílány prostřednictvím napadnutelné e-mailové komunikace.

 

Vždy záleží na konkrétní situaci. Pokud ale dojde k vyzrazení citlivých a zneužitelných bankovních informací nebo již dokonce k transakci finančních prostředků, je důležité okamžitě kontaktovat příslušnou banku. Tedy jak banku, u které je účet veden, tak případně i banku, kam transakce směřovala. Ze zkušeností víme, že k následným výběrům z legalizačních účtů dochází již v řádu minut, někdy dokonce prakticky okamžitě. Zde není čas váhat. Je také nutné se zamyslet, zda nehrozí další škody. Důležité je nemazat důkazy a okamžitě kontaktovat Policii České republiky. V případě podvodných telefonátů může být vhodné pachatele udržet v přesvědčení, že útok může stále pokračovat, a případně si hovory nahrávat. Hovor lze jednoduše nahrát například na diktafon v jiném mobilním telefonu. Důležitou fází je také nenechat si zkušenost z útoku pouze pro sebe, ale sdílet ji například v organizaci a upozornit na rizika. Zítra mohou útočníci zavolat kolegovi z vedlejší kanceláře.

 

Nejúčinnější obranou je být na hrozby připraven a aktivně je sledovat. Dobře vím, že dynamika vývoje současných podvodných trendů je nesmírně rychlá, ale doporučuji sledovat varování bank a Policie ČR, která pravidelně zveřejňuje informace o aktuálních typech útoků. Zároveň je klíčová prevence a vzdělávání – i proto Policie ČR připravuje nový edukační projekt zaměřený na online hrozby. Ten bude dostupný na modernizovaném webu policie.gov.cz a nabídne přehledné a průběžně aktualizované materiály nejen pro veřejnost, ale i pro školy, obce a odborné lektory, kteří je mohou dále šířit.

 

V současné době také například připravujeme odborné podklady pro Ministerstvo vnitra s cílem předat obcím metodiku, která vymezí rizika a doporučený postup při detekci podvodného jednání. ■