Jan Maršák: Jak se připravit na konec skládkování v roce 2030?

V letošním roce se budou novelizovat všechny klíčové zákony, které se dotýkají odpadového hospodářství, tedy zákon o odpadech, zákon o výrobcích s ukončenou životností a zákon o obalech. Tyto změny nejsou samoúčelné. Reagují jednak na novou evropskou legislativu, ale také na zkušenosti z praxe ať už jde o poznatky obcí, krajů, nebo například České inspekce životního prostředí. Pro obce to znamená, že je potřeba uvedené novelizace sledovat a reagovat na změny, které přinesou. Nicméně bych rád uvedl, že základní nastavení vize odpadového hospodářství v obcích do roku 2030 se nebude zásadně měnit a priority zůstanou zachovány

 

V tuto chvíli běží novela zaměřená zejména na oblast přeshraniční přepravy odpadů, kde se přizpůsobujeme novému evropskému nařízení. V novele bude zahrnuta ještě změna, která nesouvisí s přeshraniční přepravou, a to je zrušení povinnosti zpracovat krajské plány odpadového hospodářství. Novela je už po mezirezortním připomínkovém řízení a byla zaslána vládě. Následovat bude projednání v Parlamentu. Z pohledu samospráv je ale důležitější připravovaná rozsáhlejší novela zákona. Bude totiž řešit širší okruh témat, například snižování administrativní zátěže, což je dlouhodobý požadavek jak obcí, tak podnikatelského sektoru. Bude se jednat o první větší novelu zákona o odpadech od jeho přijetí v roce 2020.

 

Praxe ukazuje, že pro řízení systému v České republice a nastavení strategie je dostačující jeden národní plán. To by mělo přinést větší přehlednost i efektivitu. V novém Plánu odpadového hospodářství na roky 2025–2035 jsme se pracovali důkladněji i s krajskou úrovní, takže již jsou informace v národním plánu obsaženy.

 

Reagujeme především na nové evropské nařízení o bateriích, které bylo přijato v roce 2023. Zákon je nyní v Poslanecké sněmovně a bude se dále projednávat. Zásadní novinkou je ale zavedení systému rozšířené odpovědnosti pro textil a obuv, což znamená, že výrobci budou nově odpovědní za sběr a zpracování těchto komodit po ukončení jejich životnosti. Povinnost odděleně třídit textil platí od 1. ledna 2025. Vždy při zavádění nové odděleně tříděné složky komunálních odpadů se objevují na počátku potíže, než se systém rozeběhne. Systém rozšířené odpovědnosti výrobců by měl přinést nejen finanční zdroje, ale i lepší organizaci sběru a vyšší stabilitu.

 

Ano, pracovní skupinu jsme k tématu založili již ve chvíli, kdy se legislativní úprava této oblasti diskutovala na evropské úrovni. Jedná se o důležitou změnu, a proto je nutné ji komunikovat s dotčenými subjekty dostatečně včas a intenzivně, aby následně mohl systém vzniknout a začít fungovat. 

 

Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím této pracovní skupiny diskutuje důležité aspekty nového systému. Pracovní skupinu tak tvoří zástupci výrobců, průmyslu, obcí, odpadového sektoru, obchodníků, zpracovatelé textilních odpadů a další subjekty. Máme tak zastoupen celý řetězec.

 

Po zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a obuvi by mělo dojít k další stabilizaci situace s ohledem na to, že budou výrobci do systému povinně finančně přispívat. MŽP v současnosti připravuje legislativní úpravu rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a obuvi. Tato úprava by měla být účinná od června 2027. Samotný systém by měl být spuštěn v dubnu 2028. S ohledem na délku legislativního procesu a nutnost přípravy celého systému je tento termín možné považovat za realistický. Obce jsou od počátku u tvorby systému a mohou artikulovat své požadavky. Jsme s obcemi skutečně v pravidelném kontaktu.

 

Ano, i ten projde podstatnou novelizací v návaznosti na nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech. Nařízení obsahuje celou řadu nových cílů, povinností, opatření a jedná se o předpis, který přináší skutečně hlubokou změnu celého nakládání s obaly. V novele se budou diskutovat různé nástroje, jak zvýšit míru třídění a recyklace, ale i jak celkově snížit množství obalových odpadů, protože nařízení v této oblasti stanovuje zcela nové cíle. 

 

Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2025–2035 představuje zcela jasnou a konkrétní strategickou vizi dalšího posunu odpadového hospodářství ČR. Říká, kam se máme posunout, tedy od skládkování směrem k prevenci vzniku odpadů, vyšší míře recyklace a energetického využití. Nově jsme k plánu připojili i ekonomickou analýzu. Ta ukazuje, jaké náklady bude transformace systému vyžadovat. To je důležité právě i pro samosprávy, které budou muset část těchto změn realizovat v praxi.

 

Oblasti dat o odpadech se intenzivně a soustavně věnujeme. Byl spuštěn nový Informační systém odpadového hospodářství, který znamená velký posun kupředu. V informačním systému odpadového hospodářství jsme mimo jiné zpřístupnili detailní data o třídění až na úroveň jednotlivých obcí. To znamená, že si každá obec může přesně vyhodnotit svou výkonnost kolik třídí, jak se vyvíjí v čase, jak si stojí v porovnání s ostatními. Data jsou navíc vizualizovaná a snadno interpretovatelná. Pro vedení obcí je to velmi silný nástroj. Umožňuje dělat informovaná rozhodnutí a cíleně zlepšovat systém.

 

Celková produkce odpadů dosahuje zhruba 40 milionů tun ročně. Meziročně jsme zaznamenali nárůst produkce. Přibližně 86 % z tohoto množství se podaří využít, je poměrně vysoké číslo. Je ale potřeba říct, že významnou část tvoří stavební odpady, které se v ČR dobře recyklují. U komunálních odpadů je situace výrazně horší.

 

Především v tom, že stále ukládáme velké množství komunálních odpadů na skládky. Z celkové roční produkce, která je na úrovni 6 milionů tun, tak putuje na skládky přibližně 2,5 milionů tun. Zhruba 44 % komunálního odpadu se sice materiálově využije, asi 14 % energeticky, ale dalších přibližně 42 % končí na skládkách. A to je v kontextu evropských cílů i národní legislativy dlouhodobě neudržitelné. Navíc skládkování představuje nejméně vhodný způsob nakládání s odpady. Ztrácíme tím velké množství ještě využitelných druhotných surovin. Proto legislativa i národní strategie míří na zásadní redukci skládkování odpadů.

 

Bude to zásadní zlom. Obce už nebudou moci ukládat na skládky odpady, které lze recyklovat nebo energeticky využít. To znamená nutnost výrazně posílit třídění, ale také zajistit dostatečné kapacity pro další způsoby nakládání s odpady zejména pro energetické využití.

 

Situace se rychle mění. Vidíme skutečně v sektoru zcela jinou dynamiku, co se týče projektů, které dlouhodobě nebyly realizovány. Týká se to zejména energetického využití komunálních odpadů, kde jsou chybějící kapacity největší. Ministerstvu životního prostředí se podařilo realizovat řadu souvisejících náročných kroků, které umožnily změnu zahájit a díky mimořádné podpoře z Modernizačního fondu se reálně rozeběhla řada projektů na energetické využití odpadů. V současnosti se bavíme o nové kapacitě téměř jeden milion tun komunálních odpadů ročně. K tomu přibývají projekty na využití paliv z odpadu. Pokud se tyto projekty podaří dokončit včas, měly by významně pomoci splnit cíle pro rok 2030 a změnit situaci v českém odpadovém hospodářství.

 

Ne, skládky budou součástí systému i nadále. Pravděpodobně vždy budou existovat odpady, které nelze jinak zpracovat. Klíčové ale je, abychom na skládky ukládali pouze tyto nevyužitelné odpady. To je výrazná změna oproti současnému stavu.

 

U komunálních odpadů zcela klíčovou. Obce jsou na začátku celého systému organizují sběr a třídění komunálních odpadů, komunikují s občany, nastavují lokální pravidla. Bez jejich aktivního přístupu nebude možné cíle splnit. To znamená investice do infrastruktury, optimalizaci sběrných systémů, ale i intenzivní práci s veřejností.

 

Důsledně pracovat s daty a plánovat. Podívat se, jak si obec stojí, kde má rezervy a jaké změny bude potřeba udělat. Rok 2030 se může zdát daleko, ale z hlediska přípravy infrastruktury a změny systému je to velmi krátký čas. Čím dříve obce začnou, tím lépe budou na tuto změnu připraveny. Vidíme, že většina obcí se připravuje.

 

Metodika je zaměřená na osvětu a environmentální výchovu v oblasti nakládání s komunálními odpady z domácností, jakožto jednou ze základních dovedností, kterou by měli obyvatelé zvládat. Metodika obsahuje manuál a praktické návody pro konkrétní způsoby komunikace odpadové problematiky směrem k obyvatelům, které MŽP doporučuje jako minimální komunikační strategii realizovanou obcemi v oblasti odpadového a oběhového hospodářství. 

 

Právě jim by měla zejména pomoci tím, že obsahuje praktické příklady a skutečně konkrétní doporučení, aby byla dobře využitelná. ■

 

Údaje o produkci odpadu obcí najdou všichni zájemci na webu Informačního systému odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí.