Jan Kavalírek: AI může zefektivnit úřady a zlepšit služby občanům

Akční plán je pro nás velmi důležitý, protože zapadá do naší širší vize rozvoje umělé inteligence v České republice. I proto jsme se společně s panem ministrem k tomuto tématu přihlásili a rozhodli se ho koordinovat na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu, což se podařilo, a v této roli pokračujeme. Naším cílem je vytvořit co nejlepší prostředí pro rozvoj technologií umělé inteligence tak, abychom co nejlépe využili její potenciál. Nejde jen o její nasazení ve státní správě, ale i o zvýšení produktivity v průmyslu a o podporu vědecké komunity. Proto jsme chtěli mít všechny související aktivity přehledně na jednom místě. Je důležité, abychom měli lepší kontrolu nad jejich realizací a zároveň abychom mohli sami aktivně přidávat další opatření podle aktuálních potřeb jednotlivých oblastí.

 

Dnes akční plán obsahuje zhruba 86 konkrétních opatření a jejich počet postupně roste. Plán je navázán na Národní strategii umělé inteligence, kterou MPO koordinovalo. Zatímco strategie vymezuje hlavní cíle, akční plán přináší konkrétní kroky k jejich naplnění. U každého opatření je uveden odhad nákladů a odpovědný garant, tedy konkrétní ministerstvo nebo útvar, které za jeho realizaci zodpovídají. Celý plán chápeme jako živý dokument, který průběžně upravujeme, doplňujeme a modifikujeme podle vývoje situace a nových priorit. Opatření jsou rozdělena do sedmi tematických oblastí. Patří sem například podpora umělé inteligence ve vědě a výzkumu, oblast vzdělávání, průmyslové aplikace, ale také právní a etické aspekty, bezpečnost nebo dopady na trh práce. Věříme, že se nám podařilo pokrýt všechny klíčové oblasti. Některá opatření nevyžadují rozpočet, je potřeba je pouze odpracovat. Jiná jsou finančně náročnější, například grantové podpory pro průmyslový výzkum. Právě podpora výzkumu a vývoje umělé inteligence je jedním z našich hlavních a nejambicióznějších cílů.

 

Jednoznačně ano. My se snažíme být maximálně kooperativní, protože chceme, aby do celého procesu byla zapojená co nejširší komunita. A myslím, že se nám to daří. Dám konkrétní příklad. Když jsme připravovali návrh našeho vlastního českého zákona o umělé inteligenci, vytvořili jsme sice první návrh na MPO ve spolupráci s Úřadem vlády a dozorovými orgány, ale hned vzápětí jsme do procesu přizvali celou českou AI komunitu. Vytvořili jsme si k tomu vlastní koordinační infrastrukturu, například Národní výbor pro umělou inteligenci, kde jsou zastoupena nejen klíčová ministerstva, ale i zástupci průmyslu jako Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Česká asociace pro umělou inteligenci, Prg.ai a zároveň i zástupci občanské společnosti nebo vědecké komunity, například AICCZECHIA nebo profesoři Šivec a Mařík. Věříme, že každý z těchto aktérů hraje klíčovou roli, a proto je chceme mít co nejvíce u toho dění. Jen tak může vzniknout vyvážený přístup, který bude reflektovat potřeby všech stran.

 

Samozřejmě ne všechny aktivity probíhají přímo pod MPO. Akční plán je nastaven tak, aby pokrýval celou šíři témat napříč resorty – od průmyslu přes vzdělávání až po výzkum. Některé části financuje třeba Ministerstvo školství, jiné zase MPSV nebo resorty vnitra, financí i Úřad vlády a další. Ale právě proto je podle nás důležité mít jedno centrální místo, odkud se vše koordinuje a kde jsou všechny informace přehledně dostupné.

 

Děkuji za zmínku vědecké komunity, protože o ní se bohužel mluví pořád málo, a přitom právě tam máme opravdu špičkové kapacity. Vědecká komunita v projektu sehrává klíčovou roli nejen jako zdroj špičkových znalostí, ale i jako partner pro nastavení správných priorit. Proto jsme s nimi vedli intenzivní dialog, sbírali zpětnou vazbu a nechali si připravit oponentury. Výsledky, které u nás v některých oborech dosahují třeba v robotice nebo počítačovém vidění, jsou skutečně světové. Ale bez lepšího financování a podpory by dlouhodobě nešlo tyto úspěchy udržet. A totéž platí i pro nastavování prostředí pro rozvoj evropského, a samozřejmě i českého AI byznysu. Pokud se těch aktérů přímo nezeptáme, jaké podmínky potřebují, těžko jim vytvoříme prostředí, ve kterém budou schopni uspět. Proto jsme připravili dvě konkrétní iniciativy, které se tomu věnují.

 

My jsme si tady u nás vytvořili jedno vlastní kompetenční centrum právě pro sdílení zkušeností. Už jsme k tomu uspořádali i několik konferencí a myslím, že to byl docela dobrý začátek. Cílem je využít know-how, které naši lidé v téhle oblasti už získali.

Zajímavým příkladem dobré praxe je ukrajinský portál Diia, který slouží jako kontaktní bod mezi občanem a státem. Je to mimochodem výborná věc – pro občany přehledná, jednoduchá, všechno se dá vyřídit online. Měl jsem totiž nedávno možnost být přímo v Kyjevě na Ministerstvu digitalizace. Paní náměstkyně mi ten systém ukazovala, funguje jako mobilní aplikace a opravdu si tam člověk vyřídí prakticky cokoliv. Nechci to úplně srovnávat, protože kontexty jsou odlišné, ale jako inspirace je to naprosto skvělé. Podobnou aplikaci bychom potřebovali i u nás. 

 

Půjde o jednotné kontaktní místo pro občany, které nabídne navigační rámec, jenž aktuálně vyvíjí Digitální informační agentura. Představuji si to tak, že se jako občan přihlásím, zadám dotaz a umělá inteligence mě nasměruje na správné ministerstvo nebo rovnou na konkrétní službu, kterou potřebuji vyřídit. To by už samo o sobě velmi zjednodušilo přístup ke státním službám. Protože popravdě – dnes je byrokracie tak složitá, že se v tom člověk často úplně ztrácí. A právě tady může umělá inteligence výrazně pomoct, protože má potenciál zefektivnit fungování státní správy a zároveň zlepšit uživatelský zážitek občanů.

 

To je další skvělá iniciativa, ze které mám opravdu radost. Shodou okolností jsme o ní mluvili před pár dny na schůzce, kde byl mimo jiné pan ředitel David Sláma z Ministerstva vnitra i pan ředitel Martin Mesršmíd z DIA – a právě DIA tu iniciativu zpracovala. Půjde o dvě databáze. Ta první, kterou připravila právě DIA, je databáze případů použití umělé inteligence napříč státní správou, a to nejen na ministerstvech, ale i v dalších institucích, jako jsou třeba nemocnice. Už je venku první verze, kterou je možné najít online. Databáze uvádí konkrétní nástroje, jejich využití, stav implementace – jestli už fungují, nebo jsou ve fázi soutěže. Teď je tam asi 45 případů. Jde o skvělý přehled, co která instituce v oblasti AI reálně dělá. Jsou tam známé příklady jako chatboti na Ministerstvu spravedlnosti Justýna nebo Adam na Ministerstvu financí, ale i méně známé iniciativy, třeba jednotné kontaktní centrum pro občany. Dává nám to jasnou představu o tom, co už ve státní správě běží a umožňuje lépe koordinovat další kroky. Jedním z našich cílů teď je zmapovat existující nástroje a identifikovat ty, které by se daly využít plošně napříč ministerstvy. Samozřejmě nechci tvrdit, že všechno jde nasadit všude, agendy jednotlivých resortů se často výrazně liší. Ale tam, kde jsou si podobné, to smysl dává. Druhou databázi nyní připravuje organizace prg.ai.

 

Teď například řešíme využití AI pro zpracování žádostí podle zákona 106, což vzniká pod Úřadem vlády. To je agenda, která se týká všech úřadů a může významně ulevit administrativě. Úředníci se pak můžou více soustředit na služby, které občané skutečně vnímají. Podobně se řeší využití AI při zpracování veřejných zakázek nebo při přípravě dokumentace, na čemž pracuje například Ministerstvo pro místní rozvoj. Takže těch konkrétních příkladů přibývá a to je podle mě velmi dobrý směr.

 

Ano, samosprávy řeší velmi podobné agendy jako státní správa například žádosti podle zákona 106, které je zatěžují administrativně. Ale ještě větší zátěž často představuje zpracování veřejných zakázek, což je oblast, která se týká nejen ministerstev, ale právě i krajů a obcí. To znamená, že některé typy řešení nebo nástrojů takzvané univerzální usecasy by mohly zefektivnit administrativní procesy napříč celou veřejnou správou. A to jak na úrovni státu, tak i na úrovni samospráv. Velmi dobrý příklad je oblast přestupkového řízení, kterou řeší Ministerstvo vnitra, ať už jde o přestupky dopravní, nebo ve spolupráci s MPO i živnostenské. Právě to je další agenda, která se často vykonává v přenesené působnosti na úrovni obcí. A to je přesně ten typ činností, kde může vzniknout smysluplný průnik, tedy využití AI a digitálních nástrojů pro usnadnění práce úředníků i zjednodušení kontaktu občanů s úřady.

 

Pokud se podaří umělou inteligenci zavést na národní úrovni, úředníkům i občanům to přinese výrazné usnadnění práce a úsporu času. AI může pomoci s rutinní administrativou, jako je vyplňování formulářů, příprava smluv nebo zpracování opakujících se dotazů. V praxi se ukazuje, že mnoho dotazů se opakuje, a proto má smysl zapojit například chatbota – samozřejmě za podmínky, že je kvalitně natrénovaný a ví, kdy předat složitější případ člověku. Pokud to zvládneme správně, zrychlí a zpřehlední se komunikace s úřady, zejména v jednodušších agendách.

 

Vzdělávání je podle mě klíčové, pokud se bavíme o dopadech AI na trh práce. Je to celospolečenské téma, které řešíme i s odbory, protože stát na to musí být připravený. Nyní připravujeme několik vzdělávacích iniciativ. Jednou z nich je program Základka AI – masivní školení pro učitele základních škol, které chceme spustit už teď. Děláme to ve spolupráci s MŠMT, Národním pedagogickým institutem, Hospodářskou komorou a Českou asociací umělé inteligence a iniciativou AI dětem. Cílem je proškolit během příštího roku všechny pedagogy. Zároveň chystáme online školení pro úředníky státní správy, které poběží přes Úřad vlády. Zaměří se hlavně na praktické základy práce s AI a bezpečnost. Věnujeme se tomu intenzivně, protože bez kvalitního vzdělávání to prostě nepůjde.

 

Etický rozměr je určitě zásadní a chápu, že to lidi velmi zajímá. Klíčové je to ošetřit v legislativě a pak důsledně kontrolovat dodržování. Do zákona jsme proto jasně popsali, co bude regulovat například zakázané systémy, jako je manipulace, klamavé praktiky nebo třeba sociální scoring. Nejde nám o zbytečnou byrokracii, ale o konkrétní pravidla, která zajistí bezpečnost. Zároveň považujeme za důležité, aby lidé vždy věděli, že komunikují s umělou inteligencí. I to je jedna z věcí, kterou zákon řeší a kterou budeme vyžadovat.

 

Návrh zákona už jsme poslali do meziresortního příipomínkového řízení 25. září. Tím začíná legislativní proces. Připravili jsme ho ve spolupráci s AI komunitou a v minimalistické podobě, aby zbytečně nezatěžoval byrokracií. Vzdělávací programy bychom rádi spustili už na podzim, stejně jako podporu vědy a výzkumu, například plánovaný Virtuální AI institut z programu STRATE pro dlouhodobé financování výzkumu. Průmyslové programy, jako je TWIST nebo OP TAK, už běží přes MPO a máme na ně pozitivní reakce. A poslední klíčová oblast je infrastruktura například AI Giga factory, ta se teď začíná rozjíždět.

 

Pracujeme na přihlášce a zároveň jednáme o podpoře ze zahraničí. Naším cílem je vytvořit koalici států střední a východní Evropy. Zájem už projevily Polsko, Rumunsko a Rakousko. S Polskem jsme měli několik neformálních jednání a teď jsme požádali o oficiální. Myslím, že dává smysl spolupracovat, jinak budeme soupeřit o totéž. A my samozřejmě uděláme maximum pro to, abychom uspěli. ■