Modrozelená infrastruktura přináší městům řadu benefitů

Vyšlo v čísle 7/2024

Důležitou roli zde hraje způsob nakládání s dešťovou vodou a její využití na provoz budov, na zálivku zeleně, zejména stromů, vytváření jezírek, potůčků či mokřadů a zasakování srážkových vod do podzemí. Taková opatření přinášejí městskému prostředí řadu přínosů, například ochlazování vnějšího prostředí, zabraňování materiálních škod pří přívalových deštích, doplňování podzemních vod, zkvalitňování životního prostředí či nové možnosti pro rekreaci obyvatel. V roce 2018 město Olomouc zpracovalo studii hospodaření se srážkovými vodami. Dokument je určen odborné i laické veřejnosti a měl by se stát základním městským předpisem pro zmírňování negativních dopadů klimatických změn na území města. Součástí materiálu jsou příklady možného řešení hospodaření se srážkovými vodami s důrazem na využití přírodě blízkých opatření, která vyzdvihují úlohu vody a zeleně pro tvorbu trvale udržitelného životního prostředí v zastavěném území Olomouce.

Špatné řešení odtoku dešťové vody může způsobit povodně

Mezi hlavní principy hospodaření s dešťovou vodou patří likvidace vody v místě zdroje, čímž dochází zejména v aglomeracích k přirozenému koloběhu vody. Vlivem zvýšeného odtoku vod z povrchů do kanalizace se méně dešťové vody může vsáknout a odpařit. Následkem toho klesá hladina spodních vod, zatímco stoupá teplota vzduchu a hladina vod povrchových. Špatné řešení nakládaní s dešťovou vodou pak může přispět k nárazovým povodním při přívalových deštích. „V současné době město připravuje pilotní projekt kompletní rekonstrukce ulice Šantova, kde se hospodaření s dešťovými vodami uplatní v maximální míře. Uspořádání uličního profilu je v nevyhovujícím stavu, včetně parkování, a stromy jsou ohroženy na jejich životaschopnosti. V návrhu rekonstrukce je odvodnění řešeno do retenční nádrže, dešťové vody ze střech jsou svedeny do akumulační jímky a budou využity pro zálivku zeleně. Povrch komunikací a parkovišť je navržen z propustných materiálů. Z větších projektů mohu dále jmenovat rekonstrukce stávajících plochých střech na objektech ZŠ Demlova na zelené střechy či připravovaný projekt na Výstavišti Flora Olomouc, ve kterém bude dešťová voda odvedena ze střech objektů areálu a využita pro zálivku zeleně. Olomoucká zoologická zahrada zavedla hospodaření se srážkovými vodami podle principů modrozelené infrastruktury v celém areálu zoo. Dalším významným připravovaným projektem je Park na Dlouhé, kde chceme realizovat co největší využití vodních prvků a vysázet hodnotnou zeleň,“ říká tisková mluvčí Magistrátu města Olomouc Radka Štědrá.

Systém, který varuje obyvatele před nebezpečím extrémních srážek

Statutární město Olomouc má k dispozici systém integrované výstražné služby. Jedná se o kombinaci několika nástrojů. Vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu nepřetržitě sledují pracovníci odboru ochrany magistrátu, kteří dále monitorují lokální výstražný systém města, jenž tvoří srážkoměrné stanice a hladinoměrné stanice rozmístěné na území města. Srážkoměrné stanice zaznamenávají akumulaci srážek. Hladinoměrné stanice jsou rozmístěné na řece Moravě a jejich přítocích. „V letošním roce jsme získali dotaci na rozšíření varovného informačního a výstražného systému. Budeme pořizovat jeden vyhřívaný srážkoměr do městské části Černovír, pomocí kterého bude možné sledovat srážky i v zimním období, a dále dvě hladinoměrné stanice, které pomohou předvídat povodňovou situaci na území města Olomouce a také monitorovat situaci na řece Moravě v oblasti nově vybudované náplavky. Pokud by vznikla potřeba varovat obyvatele před nebezpečím, může k tomu město využít nově vybudovaný varovný a informační systém, to je městský bezdrátový rozhlas. Pro upozornění na výstrahy využíváme všech komunikačních kanálů města, sociální sítě, webové stránky ochranaobyvatel.olomouc.eu/uvod a informování prostřednictvím médií. Pravidelně také aktualizujeme informace v povodňových vitrínách umístěných podél koryta řeky Moravy,“ dodává tisková mluvčí Štědrá.

Písek zvětšuje plochy městské zeleně

Písek má zpracovanou studii modro-zelené infrastruktury, což je koncepční a závazný dokument, který ukazuje, jak s dešťovými vodami ve městě nakládat. Platí nejen pro stavby realizované městem na jeho pozemcích, ale mohou jej využít i soukromníci, protože obsahuje příklady dobré praxe – těmi jsou například tzv. průlehy zadržující vodu, vyspádování komunikace či propusty v obrubách. „Dále jsme zavedli Plán udržitelné zeleně, který se dešťových vod dotýká například v souvislosti s obnovou zeleně. Nově máme zpracován plán Územního systému ekologické stability ORP Písek, ze kterého musí vycházet územní plány obcí a respektovat vyjmenované prvky modrozelené infrastruktury,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Miloslav Šatra. Město se snaží zvětšovat plochy zeleně. Do ulic, kde zeleň není, se při rekonstrukci komunikace nově vysazuje. „Podařilo se nám také dohodnout s vlastníky inženýrských sítí na výsadbě zeleně do jejich ochranných pásem, daří se ji tak vysazovat na místa, kde dosud chyběla. Také přistupujeme k nahrazování některých travnatých ploch trvalkovými záhony, které mají větší zasakovací schopnost. Postupně budujeme oddělenou dešťovou a splaškovou kanalizaci, čímž vodu zadržujeme v retenční nádrži, takže hned nestéká do vodního toku, navíc nezatěžuje čističku odpadních vod.“

Program VsákniSe! jako inspirace pro další města

Město Písek je specifické tím, že jsou v jeho blízkosti lesy, které zachytí velké množství srážek. „Dále máme kaskády rybníků, ve kterých se snažíme vodu co nejdéle udržet a maximálně využít. Každoročně investujeme do jejich rekonstrukcí, díky kterým se zvyšuje jejich retenční schopnost. Odbahňujeme je, opravujeme hráze i bezpečnostní přelivy, to zvyšuje jejich kapacitu. Na sídlištích pomáhají vodu zachytit mozaikově sečené trávníky, místa se vzrostlou travou mají schopnost lépe zachytit vodu při silném dešti než nakrátko sečený trávník. Písek má připraveny i dva projekty na zachycení přívalové vody, jedná se o vybudování dvou polosuchých poldrů. Máme také v plánu podpořit obyvatele v hospodaření s dešťovou vodou, a to grantovým programem VsákniSe!, díky kterému budou moci získat až 10 000 korun na jednu akci,“ doplňuje Miroslav Šatra. Cílem programu je podpořit vlastníky pozemků v boji proti změně klimatu prostřednictvím malých, ale efektivních opatření, která řeší zacházení s dešťovou vodou. ■

Foto: Magistrát města Olomouc, MÚ Písek, MMR