Loňská sbírka potravin byla rekordní, pomoc vedla i k novému bydlení

„Je to velká radost, která nás vždycky totálně vyčerpá, protože za celkovým množstvím vybraných potravin je spousta dobrovolníků, kteří dvakrát do roka věnují svůj čas, aby nám se sbírkou pomohli,“ říká Aleš Slavíček, předseda České federace potravinových bank. „Do sbírky se zapojuje celá společnost, často celé rodiny nám nosí tašky plné jídla. Je hezké pozorovat, jak rodiče vedou své děti k tomu, aby byly solidární. To je něco, co nás opravdu těší. Na projektu potravinových bank vidíme, že naše společnost umí myslet na ostatní a že jsme solidární národ.“ 

 

Během sbírky potravin, která se koná dvakrát ročně, se zhruba vybere 15 % celoročního objemu získaných potravin. Jde především o trvanlivé potraviny, které jsou darem pro lidi v nouzi hodnotnější. „Po celé republice máme 15 potravinových bank, s distribucí pomáhá 1 500 neziskových organizací. Potraviny vydáváme lidem, které doporučí sociální odbor místního úřadu. V loňském roce jsme takto podpořili jednatřicet tisíc lidí, z velké části se jedná o rodiny s dětmi, samoživitele a seniory. Obvykle jde o lidi, kteří potřebují pomoc, protože už jim po zaplacení nájmu nezbývají peníze na nákup, na běžnou večeři. A proto jsem moc rád, že jsme v loňském roce rozdali tři sta tisíc balíčků. Jeden balíček váží zhruba tři až pět kilo a obsahuje hlavně ovoce, zeleninu, pečivo a trvanlivé potraviny,“ dodává Aleš Slavíček.

 

 

Celkově bylo v loňském roce vybráno 17 400 tun potravin. Za tímto číslem je velký kus práce nejen lidí z potravinových bank, ale také dobrovolníků a zaměstnanců obchodů. V roce 2024 bylo díky potravinovým bankám zachráněno 8 800 tun potravin jen z maloobchodu. „Povedlo se nám navýšení svozů z obchodních řetězců o 10 %, zavedli jsme večerní svozy, provozujeme vlastní nákladní dopravu. Na jedné straně zachraňujeme neprodané potraviny a na druhé straně pomáháme lidem v nouzi. V České republice je přes jeden milion lidí na hranici nebo pod hranicí chudoby, pro něž je potravinová pomoc často jedinou nadějí v obtížných chvílích, takže stále je prostor, kde můžeme pomáhat. Uděláme maximum pro to, abychom se dostali ke všem lidem, kteří pomoc potřebují,“ dodává ředitel České federace potravinových bank.

 

Česká federace potravinových bank poskytuje pomoc i při nenadálých událostech. „V roce 2024 jsme pomáhali během povodní na Jesenicku. Od prvního dne jsme do zaplavených oblastí vozili potraviny, oslovili jsme obchodní řetězce, které pomohly velikými dary, ale potraviny nosili i lidé sami. Vybrali jsme celkem tisíc tun potravin, což je číslo, které má ohromnou hodnotu, protože jsou za tím z velké části dary od lidí, kteří jsou ochotni přispět a zároveň věří, že potraviny se dostanou na místo, kam mají, je to pro nás ohromná důvěra. Dokonce mám jednu perličku: první voda, kterou jsme dovezli na Jesenicko, se dostala do zaplavených odlehlých oblastí helikoptérou hasičského záchranného sboru, se kterým jsme ve spojení. A pomoc pokračovala i poté. Ještě loni jsme na Jesenicko vypravili kamion s pitnou vodou, protože některé vesnice byly dlouhou dobu bez zdroje pitné vody. Jsme rádi, že můžeme pomoci, pokud některé regiony zasáhne nečekaná katastrofa,“ dodává Aleš Slavíček.

 

V roce 2023 spustila Česká federace potravinových bank společně Ministerstvem práce a sociálních věcí projekt Výdejny potravinové pomoci s cílem vybudovat po celé republice síť mobilních nebo kamenných výdejních míst. V prosinci loňského roku byla otevřena už 243. výdejna v Úvalech. „Naše město neustále pracuje na posílení sociálních služeb pro různé skupiny potřebných obyvatel. Proto ve chvíli, kdy přišla nabídka otevřít výdejnu, jsme neváhali ani vteřinu. Velké poděkování patří jak samotným pracovníkům potravinové banky, tak místní farnosti, která poskytla zázemí. Bez jejich podpory by realizace této služby nebyla možná,“ vysvětluje starostka Úval Markéta Rydvalová. Výdejna funguje každou středu odpoledne. Její služby využívají nejen obyvatelé Úval, ale také okolních obcí. Z celkové kapacity 25 osob, které může potravinová banka momentálně obsloužit, je využito cca 22 míst. Balíčky obsahují čerstvé potraviny a jednou do měsíce také drogerii. 

 

 

„Potravinová banka v našem městě spolupracuje s místní prodejnou a další projekt rozjíždíme ve spolupráci se základní školou, kde připravujeme program darování přebytkových obědů pro potřebné. Proto velký dík patří i vedení školy a zejména vedoucí školní jídelny za její velké nadšení a iniciativu. Sociální oblast je dlouhodobě naší prioritou a toto je další dílek do celé skládačky sociálních služeb, které v našem městě rozvíjíme. I když se často říká, že se jako společnost máme dobře, stále mezi námi žijí lidé, kteří takové štěstí nemají. Pro mnohé z nich je tato pomoc zcela zásadní, někdy i životně důležitá. Pokud chce někdo využívat služby potravinové banky, musí se předem registrovat buď prostřednictvím sociální pracovnice úřadu, nebo pracovnice potravinové banky. Jedná se o jednoduchou registraci do systému, která umožní čerpání potravinové pomoci lidem v nouzi,“ dodává starostka Úval.

 

V Libereckém kraji se momentálně nachází 27 výdejen potravinové pomoci. „Projekt výdejen potravinové pomoci jsme pojali trochu odlišně. V předchozích letech jsme připravovali potravinové balíčky tak, aby pokryly vaření přibližně na 14 dní dopředu. Balíčky obsahovaly nejen trvanlivé potraviny, ale i ovoce, zeleninu a pečivo, případně drogerii. Stávalo se, že balíček vážil i 20–25 kg, a proto jsme jej klientovi dovezli přímo domů,“ vysvětluje ředitel Potravinové banky Libereckého kraje Josef Vlček. „Jelikož se nám to osvědčilo, pokračujeme ve stejném způsobu distribuce i nyní. Nerozdáme plošně tolik balíčků jako jiné potravinové banky, ale naše pomoc je i díky spolupráci s koordinátory v jednotlivých výdejnách směřována cíleně do rodin, které pomoc potřebují nejvíce. Přesný přehled o tom, kolik lidí v Libereckém kraji pomoc potřebuje, nemáme, ale odhadem je to kolem 20–30 tisíc obyvatel. Balíčky lidé dostanou pouze v případě, že jim tuto pomoc schválí příslušný sociální odbor nebo organizace zapojená do projektu mobilních výdejen.“

 

Potravinová pomoc může pomoci nastartovat i celkové zlepšení rodinné situace. „Hned na začátku projektu nás s žádostí o potravinovou pomoc navštívila maminka samoživitelka bydlící na ubytovně s dvěma dětmi,“ vzpomíná Josef Vlček. „Vysvětlili jsme jí, jak potravinová pomoc funguje, že o ni musí nejprve požádat sociální odbor města Liberce. Pokud bude pomoc schválena, rádi pro ni balíček připravíme. Mamince jsme předali kontaktní telefon a adresu sociálního odboru, který její žádost okamžitě schválil. Po několika dnech jsme mamince a jejím dětem potravinovou pomoc dovezli, a to pak ještě několikrát opakovaně. Od klientky jsme zároveň dostali informaci, že díky návštěvě sociálního odboru jí byl nabídnut sociální byt, do kterého se mohla s dětmi přesunout z ubytovny. Paní se podařilo umístit děti do mateřské školy a sama dnes pracuje jako poštovní doručovatelka. Takže krásný konec příběhu.“ My za redakci přejeme všem pracovníkům potravinových bank, aby se s podobnými pozitivními příklady setkávali stále častěji. ■