Liberec členem mise Evropské unie „100 klimaticky neutrálních a chytrých měst“

Mise vychází z faktu, že města produkují více než 70 % celosvětových emisí CO2, a proto hrají klíčovou úlohu při dosahování klimatické neutrality. Města, která se do mise zapojila, mají do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů ze všech sektorů a zdrojů ve městě na čistou nulu. Jde o emise ze spalování fosilních paliv v obecních, obytných, obchodních i průmyslových budovách, ale  i z veřejného osvětlení. Dalším zdrojem emisí je doprava, a to městská i osobní, dálkové vytápění či chlazení z elektráren umístěných uvnitř nebo mimo hranice měst. Emise vznikají během zpracovávání odpadů, v průběhu chemických procesů v průmyslu či ze změn ve využívání půdy včetně zemědělství a lesnictví. Smyslem EU Mise je hledat nové způsoby řízení města a propojit všechny důležité veřejné a soukromé subjekty a zdroje tak, aby se dosáhlo reálných výsledků. 

 

 

napojené na různé zdroje financování

Dlouhodobým cílem Liberce je dosažení klimatické neutrality, to znamená snížení emisí o minimálně 82 %, což znamená 596,345 tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Podle údajů z roku 2019 naprostá většina emisí, tj. 81 %, se týká sektoru budov, z toho 37 % tvoří průmyslové budovy, 33 % obytné budovy a 25 % terciální (neobecní) budovy, vybavení či zařízení. Obecní budovy se podílejí na celkovém znečištění pouze čtyřmi procenty. Druhý důležitý segment znečištění tvoří doprava s 12 %. Krátkodobým cílem Liberce je získání tzv. Mission Label, což je certifikace Evropské komise. Tu město obdrží, pokud Evropská komise zhodnotí, že předložené dokumenty, jak klimatická smlouva, tak akční a investiční plán jsou dostatečně kvalitní. „Pokud získáme certifikaci, budeme moci využívat všech souvisejících výhod a benefitů. Město tím získá větší kredit v Evropě včetně propojení na další města a experty, ale také k různým zdrojům financování. Abychom byli schopni dlouhodobého cíle dosáhnout, musíme nastavit funkční systém efektivní spolupráce se všemi aktéry, ať už na vertikální, nebo horizontální úrovni,“ říká náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Šárka Prachařová.

 

„Nejprve jsme se zaměřili na sběr dat, vypracovali jsme emisní inventuru města, od které jsme se potřebovali odrazit. Během participace v loňském roce proběhly kulaté stoly s odbornou veřejností. Začali jsme pracovat na navazování vztahů a spolupráce s klíčovými stakeholdery, s podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a veřejnou správou. Na setkáních jsme řešili naše plány a aktivity do roku 2030, možnosti spolupráce, ale i bariéry, se kterými se potýkáme. Bylo potřeba dát dohromady portfolio aktivit. Máme databázi, kde jsou zahrnuty relevantní projekty města, ale i Libereckého kraje, teplárenského segmentu, dopravního podniku, zkrátka všech význačných hráčů v oblasti,“ vysvětluje Pavlína Tvrdíková z odboru strategického rozvoje a dotací magistrátu města Liberec. Město se musí zaměřit i na osvětu, komunikaci s veřejností a klíčovými aktéry na lokální, regionální i národní úrovni: „Náš úspěch stojí na spolupráci se všemi aktéry, kteří mají na území města dopad. Důležitá je spolupráce a podpora ze strany ministerstev a dalších státních institucí, dále samozřejmě i spolupráce s klíčovými hráči z území, což jsou zejména podniky, průmyslové zóny a občané. Plánujeme různé aktivity, které se týkají osvěty, vzdělávání, a to včetně zaměstnanců a úředníků magistrátu města“, doplňuje Šárka Prachařová. 

 

 

Hlavní bariérou pro to, aby se Liberec stal klimaticky neutrálním městem, jsou nedostatečné finanční zdroje na implementaci akčního plánu, tedy na konkrétní projekty. Kromě financí město naráží na nedostatek personálních zdrojů i na různé legislativní a regulatorní bariéry, které se týkají zejména záměrů budování komunitní energetiky a větrných elektráren. Další bariérou je vysoký podíl spolufinancování v Operačním programu životní prostředí pro renovace a zateplování budov. „Jsme rádi, že tento dotační titul existuje, ale pokud bychom se měli zaměřit na kompletní revitalizace budov ve velkém rozsahu, samotný podíl spolufinancování pro nás představuje velký problém s ohledem na naše finanční možnosti,“ uvádí Pavlína Tvrdíková. Město se nyní zaměřuje zejména na projekty v oblasti energetiky, na výstavbu obnovitelných zdrojů energie: „Máme již připravené konkrétní záměry, které bychom chtěli na území města realizovat, v současné chvíli prověřujeme možnosti financování investičně náročných projektů, různá technická řešení nebo například kapacitu distribuční sítě. Dále pokračujeme v přípravě komunitní energetiky, jejíž fungování bude nejprve otestováno na městských budovách, na jejichž střechy postupně instalujeme fotovoltaické panely,“ dodává náměstek primátora Vojtěch Prachař.

 

 

Město díky členství v EU Misi získává možnost využívat individuální poradenství a pomoc speciálně vytvořené Platformy mise, příležitost získat dodatečné možnosti financování, zapojit se do inovačních aktivit a pilotních projektů nebo příležitost sdílet zkušenosti s ostatními městy. „Určitě bychom byli rádi, pokud bychom mohli být aktivně zapojeni do vytváření vznikajícího Sociálně klimatického fondu, protože to je pro nás hodně zajímavý zdroj. Nejen pro nás, ale i pro další česká města cílící na klimatickou neutralitu je důležité, aby vznikl nový dotační titul, který by poskytoval finance na strategickou přípravu. Samotná příprava se pojí se spoustou nákladů, například vypracování emisní inventury si města nebudou schopna standardně zajistit sama,“ dodává Pavlína Tvrdíková. Do budoucna by Liberec chtěl své zkušenosti šířit dál a pomoci tak ostatním městům na cestě stát se klimaticky neutrálním městem. „Rádi bychom následovali příklad jiných evropských zemí a iniciovali vznik určité platformy, jednoho meziresortního místa na národní úrovni, které by dokázalo podpořit nejen nás, tedy průkopnické město Liberec, ale i další česká města, která budou cílit na klimatickou neutralitu,“ shrnuje Šárka Prachařová. ■