Jak předcházet extrémním výkyvům počasí?

Podle klimatologů se budou podobné výkyvy počasí objevovat stále častěji. „Na proměnu klimatu je třeba se začít připravovat už teď,“ říká Mark Riedr, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu. „Nástup změny klimatu je daleko rychlejší a razantnější, než jsme všichni očekávali. Severní polokoule se ohřívá výrazně rychleji než polokoule jižní a vnitrozemské státy, které nemají přístup k moři, jako je Česká republika, se ohřívají ještě rychleji. Průměrná teplota v České republice stoupla přibližně o dva stupně Celsia, průměrné srážky zůstávají zhruba stejné s tím, že se kompletně mění jejich skupenství a distribuce v čase. Budeme častěji svědky extrémních situací, ke kterým například došlo na podzim loňského roku. Znamená to také, že se prodlouží období sucha a v tak zvaném dešťovém období bude padat více srážek. Vyšší teplota vzduchu bude mít dopad i na průtoky v tocích. V případě středního scénáře množství vody, která v daném místě proteče řekou, poklesne o deset až třicet procent. Můžeme očekávat, že během letních měsíců budou například toky v povodí Vltavy vysychat. Nebude kam vypouštět odpadní vody a nebude odkud odebírat chladicí vodu pro elektrárny. Může nastat i problém se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou. Jsme svědky skokové změny a pakliže se nepřizpůsobíme a nezměníme náš způsob myšlení, nebudeme mít šanci na přežití. Rok 2100 je ještě daleko, a tak máme čas s tím něco udělat,“ dodává ředitel Českého hydrometeorologického ústavu.

 

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí České republiky přicházejí s balíčkem dotačních výzev, které pomohou tato rizika zmírnit. Celkem 930 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí je připraveno na veřejnou zeleň, hospodaření s dešťovou vodou a ochranu hospodářských zvířat před útoky vlků, rysů a dalších chráněných druhů. Obce, kraje a další subjekty veřejného sektoru mohou čerpat peníze na opatření, která pomáhají chránit krajinu a sídla před důsledky probíhající změny klimatu. „Výzvy mají za cíl podpořit adaptační projekty v obcích a městech. S probíhající změnou klimatu je stále větší výzvou bojovat proti suchu a udržet vodu v krajině. Proto je zásadní zachytávat srážkové vody a předcházet tak následkům sucha. Veřejná zeleň v sídlech napomáhá ochlazovat teplotu v obcích a je tak důležitým faktorem v boji s oteplováním,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

 

 

 

Výzva s největší alokací se soustředí na zachytávání a využití srážkových a šedých vod. Podporu lze získat na vsakování či retenci dešťové vody, podzemní akumulační nádrže na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití, např. ve formě zálivky veřejné zeleně. Finance mohou být poskytnuty rovněž na propojené systémy modrozelené infrastruktury nebo zelené střechy. Cílem je, aby srážková voda neodtékala pryč z krajiny, ale zůstávala v ní co nejdéle. Ve výzvě je připraveno celkem 700 milionů korun s mírou podpory až 70 % a u propojených systémů modrozelené infrastruktury až 85 %. Příjem žádostí v 86. výzvě byl spuštěn 16. července a potrvá do 30. dubna 2026. Druhá z klimatických výzev je zacílena na revitalizaci parkových areálů a sídlištní zeleně, nejčastěji výsadbou a ošetřením dřevin a stromů. O podporu se mohou ucházet například obce, kraje, veřejnoprávní instituce, obchodní společnosti či podnikající fyzické osoby. „Podporovat budeme zakládání a obnovu ploch a prvků veřejné zeleně, jako jsou parky, sady, aleje, lesoparky, a zlepšení jejich funkčního stavu. K dispozici v 84. výzvě je celkem 200 milionů korun, přičemž až 75 % způsobilých výdajů může být pokryto dotací. Příjem žádostí v 84. výzvě byl otevřen 16. července a poběží do 19. prosince 2025.

 

 

 

Nové poznatky o klimatické změně, jaké jsou její dopady a jaké se nabízejí možnosti jejich řešení ukazuje přehledně inovovaný web Klimatická změna. Představuje podobu Česka až do konce tohoto století, jak ji vědci modelovali na základě naměřených dat a předpokládaného vývoje emisí skleníkových plynů v atmosféře. Na tvorbě webu se podíleli vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, ale i z Českého hydrometeorologického ústavu a Mendelovy univerzity v Brně.  Na webu lze najít odkazy i na portály zaměřené na monitoring rizika horkých vln a přírodních požárů i denně aktualizované mapy o stavu sucha v celém Česku. ■