Menu
Kvalita
veřejné správy
Mapa webu
rozšířené vyhledávání

Stanislav Schneidr: Nebude možné financovat všechno

Stanislav Schneidr

Od dubna 2023 je vrchním ředitelem Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů na Ministerstvu pro místní rozvoj. Více než dvacet let působí v oblasti evropských fondů a veřejné správy, zkušenosti získal také na Stálém zastoupení ČR při EU, Úřadu vlády, Magistrátu hl. m. Prahy i ve Škodě Auto.

Vyšlo v č. 8/2026

 

Evropské fondy čeká po roce 2028 největší proměna za více než dvě desetiletí. Peněz bude méně, přibude větší odpovědnost členských států za nastavení priorit a financování se bude mnohem více odvíjet od skutečně dosažených výsledků. Co to bude znamenat pro česká města, obce a kraje? Jak se změní příprava projektů a proč už nebude možné pokračovat stylem „business as usual“? O tom hovoří ředitel Sekce fondů EU a mezinárodních vztahů Ministerstva pro místní rozvoj Stanislav Schneidr.

 

Na červnovém veletrhu URBIS jste řekl, že nové programové období bude pravděpodobně nejsložitější za více než dvacet let, co se evropským fondům věnujete. Proč?
Těch změn je opravdu hodně a podle mého názoru půjde o největší proměnu evropských fondů od vstupu České republiky do Evropské unie. Nejde jen o změnu jednotlivých programů, ale o změnu celého systému. Evropská komise navrhuje vytvoření jednoho společného fondu, který by zahrnoval politiku soudržnosti, část zemědělské politiky, rozvoj venkova, oblast vnitřní bezpečnosti i další agendy. Zároveň výrazně mění způsob plánování i financování. Na první pohled to může působit jako zjednodušení. Ve skutečnosti je to zjednodušení především pro Evropskou komisi. Pro členské státy naopak přibude mnohem více komplexity a odpovědnosti. Budeme si muset sami určit, jakých změn chceme během sedmi let dosáhnout, a zároveň za jejich splnění nést odpovědnost.
 
Co konkrétně to bude znamenat pro Českou republiku?
Především budeme připravovat nový Národní a regionální partnerský plán, jeden program, který bude určovat strategii využití evropských prostředků v příštím programovém období. Dokument by měl jasně stanovit, jaké změny chceme pomocí evropských fondů podpořit, příprava programu bude hodně protkána výkonově orientovaným přístupem, který Komise prosazuje. Na Ministerstvu pro místní rozvoj budeme tento dokument koordinovat a současně hledat shodu napříč resorty, regiony i dalšími partnery. Právě schopnost domluvit se bude jednou z největších výzev.
 
Ve své prezentaci jste několikrát zdůraznil, že nebude možné pokračovat stylem „business as usual“. Co tím myslíte?
Při prvních jednáních jsme viděli, že řada institucí přišla jednoduše s tím, že chce pokračovat v tom, co financovala doposud. Jenže nové období bude fungovat jinak. Objem prostředků bude s největší pravděpodobností nižší než v minulosti. Zahrnutím části příjemců, kteří doposud čerpali pouze v zemědělských dotacích, vytvoří tlak i na ostatní priority, a peněz tak logicky bude méně. Nezpochybňuji širokou paletu potřeb regionů i dalších sektorů a partnerů. Nicméně je na vládě, aby určila, které z priorit je pro stát efektivní řešit pomocí evropských prostředků a které jinými zdroji a způsoby. O to složitější bude rozhodnout, kam je nasměřovat, aby podpora byla efektivní s největším přínosem pro ČR. Pokud si rozdělíme prostředky mezi deset různých priorit, každá dostane jen malou část. Když se zaměříme na omezený počet klíčových oblastí, na kterých se shodneme s Komisí, můžeme v nich dosáhnout skutečné změny. 
 
Jak se změna promítne do fungování měst, obcí a krajů?
Samosprávy budou muset přemýšlet mnohem více strategicky. Nebude stačit mít připravený kvalitní projekt. Bude potřeba prokázat, že zapadá do širší strategie a přispívá k naplnění cílů, které si Česká republika společně s Evropskou komisí stanoví. Dobrou zprávou je, že integrované nástroje, jako jsou ITI nebo komunitně vedený místní rozvoj prostřednictvím místních akčních skupin, mají pokračovat i po roce 2028. Zachována by měla být také podpora transformujících se regionů i koncept chytré specializace RIS3.
 
Nový systém bude mnohem více založen na výsledcích než na samotném čerpání peněz. Jak bude fungovat?
To je jedna z nejzásadnějších změn. Dnes funguje systém tak, že jsou schváleny operační programy, projekty se realizují a Evropská komise proplácí způsobilé výdaje ex post. Nově bude Česká republika předem definovat cíle a milníky, vydefinovat předem náklady. Evropské prostředky budou uvolňovány postupně podle toho, zda se daří těchto milníků dosahovat. Finální platba přijde až po splnění dohodnutých výsledků. To znamená, že pokud se cíle nepodaří naplnit, část evropských prostředků nemusí vůbec dorazit. A pokud bude stát chtít projekty dokončit, bude je muset financovat z vlastních zdrojů.
 
To znamená mnohem větší důraz na kvalitní přípravu projektů?
Přesně tak. Nestačí připravit projekt po administrativní stránce. Je potřeba realisticky stanovit, jakou změnu a dokdy má přinést, kolik bude stát a podle jakých ukazatelů bude možné ověřit, že skutečně funguje. V evropské terminologii se tomu říká teorie změny. Ta bude hrát mnohem větší roli než dosud.
 
Zmínil jste také, že budeme mít větší flexibilitu při určování priorit. Není to zároveň větší riziko?
Je to obojí. Dlouhodobě jsme říkali, že Evropská komise nám příliš podrobně předepisuje, kolik procent musí jít na jednotlivé oblasti. Teď Komise říká: dobře, navrhněte si to sami. To je větší svoboda, ale zároveň mnohem větší odpovědnost. Pokud se na národní úrovni nedokážeme shodnout, bude to problém. Budeme muset mnohem více táhnout za jeden provaz.
 
Budou některé typy projektů získávat podporu obtížněji než dnes?
Ano. Evropská komise bude mnohem více posuzovat, zda investice odpovídají evropským prioritám. Obtížnější bude například obhajovat projekty, jejichž přínos není jednoznačně navázán na konkurenceschopnost, inovace, klimatickou odolnost nebo další strategické cíle. Mnohem složitější může být financování projektů založených především na neproduktivních investicích bez jasného rozvojového dopadu.
 
Jakou roli budou hrát inovace a chytrá specializace?
Strategie RIS3 bude pokračovat jak na národní, tak na regionální úrovni. Inovace zůstávají jednou z priorit evropské politiky. Nejde ale jen o pořizování nových technologií. Stále více se bude hodnotit, jaké konkrétní výsledky inovace přinášejí ekonomice, regionům nebo kvalitě života obyvatel.
 
Hovořil jste o dlouhodobé vizi, že jednou evropské fondy vůbec nebudeme nepotřebovat. To může znít překvapivě.
Já to naopak považuji za ideální scénář. Pokud se česká ekonomika bude dál přibližovat průměru Evropské unie, bude přirozeně objem evropských prostředků klesat. To není trest. Je to známka toho, že se ekonomika Česka v porovnání s ostatními postupně posouvá. Moje osobní vize je, že kolem roku 2035 bych byl rád, kdyby Česká republika evropské fondy už nepotřebovala. Znamenalo by to, že jsme natolik silnou ekonomikou, že svůj rozvoj dokážeme financovat především z vlastních zdrojů, jsme schopni lákat kvalitní zahraniční investory a s úspěchem se účastnit soutěží v rámci programů přímo řízených Evropskou komisí. To by podle mě byl úspěch.
 
K jakým nejdůležitějším změnám nebo závěrům se zatím podařilo dospět a jaké priority bude Česká republika při vyjednávání v Bruselu prosazovat? 
Po roce vyjednávání se podařilo dosáhnout shody členských států na základním právním rámci pro budoucí využívání evropských fondů po roce 2027. Dalším krokem budou jednání s Evropským parlamentem. Česká republika zároveň iniciovala společnou deklaraci k výkonnostnímu rámci, ke které se připojilo dalších deset států – Chorvatsko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Česká republika prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj tak aktivně prosazovala své priority a přispěla k nalezení kompromisu mezi členskými státy EU.
 
Říkal jste, že města, obce a kraje by se měly na nové období začít připravovat už nyní. Co by podle vás měly dělat jako první, aby byly na změny po roce 2028 připravené? 
Podle mě jde o to nepřemýšlet jen o jednotlivých projektech, ale o to, jaké změny chce obec, město nebo kraj v příštích letech skutečně dosáhnout. Budoucí období bude mnohem více o strategii, výsledcích a prokazatelném dopadu investic než o samotném čerpání prostředků. Kdo začne s přípravou včas, bude mít významnou výhodu. Doporučil bych samosprávám tři věci: aktualizovat své strategie, připravit kvalitní zásobník projektů a u každého projektu si už dnes položit otázku, jaký konkrétní problém řeší a jaký výsledek kdy přinese. Právě schopnost prokázat dopad investice bude po roce 2028 výrazně důležitější než doposud.
 
Nový systém bude mnohem více založen na plnění konkrétních výsledků a milníků. Co pro samosprávy bude v praxi nejtěžší?
Nejtěžší nebude vyplnit žádost o dotaci, ale dobře popsat a následně prokázat, jakou změnu má projekt přinést. Budoucí systém bude méně o financování aktivit a více o financování výsledků. To bude vyžadovat důkladnější přípravu projektů, realistické nastavení cílů a schopnost průběžně sledovat, zda se daří plánovaných výsledků skutečně dosahovat.
 
Nebojíte se, že vyšší důraz na výsledky povede k větší opatrnosti při přípravě inovativních projektů?
Nemyslím si, že by větší důraz na výsledky měl automaticky znamenat méně inovací. Naopak. Evropa bude i nadále potřebovat projekty, které posouvají konkurenceschopnost, digitalizaci nebo odolnost společnosti. Důležité bude umět lépe vysvětlit, jakou změnu má inovace přinést, a podle čeho poznáme, že byla úspěšná. Nejde o to eliminovat riziko, ale o to, aby veřejné, respektive evropské prostředky přinášely co největší hodnotu. Ochota k částečnému riziku může vést k významným přínosům a může přispět k tomu, abychom ekonomicky pouze nestagnovali.
 
Jakou roli budou v novém programovém období hrát inovace, digitalizace a projekty smart cities? Budou mít podle vás větší šanci uspět komplexní projekty s měřitelnými přínosy pro obyvatele?
Inovace a digitalizace budou i nadále patřit mezi důležitá témata budoucího programového období. Evropská unie v nich vidí jeden z předpokladů pro posílení konkurenceschopnosti, modernizaci veřejných služeb i zvládání nových ekonomických, klimatických a bezpečnostních výzev. U projektů smart cities nebude rozhodovat samotné využití technologií, ale také jejich vzájemné propojení. Důležité bude, jak pomohou řešit konkrétní potřeby měst a jejich obyvatel. Silnou pozici proto mohou mít projekty, které propojují více oblastí, například digitalizaci, energetiku, mobilitu nebo veřejné služby, a vytvářejí tak vyšší přidanou hodnotu pro rozvoj území.
 
Pokud byste měl dnes starostům, primátorům a hejtmanům dát jednu radu pro přípravu na programové období po roce 2028, jaká by byla?
Doporučil bych přemýšlet o evropských fondech méně jako o zdroji dotací a více jako o investici do rozvoje obce, města nebo regionu. Úspěšné budou ty samosprávy, které budou mít jasnou představu o tom, kam chtějí své území posunout v delším čase než na jedno volební období a začnou se na nové období připravovat s dostatečným předstihem. ■
Datum vložení: 8. 10. 2026 10:26
Autor: Marika Vitnerová

Časopis Veřejná správa

Zajímavé odkazy

Přívětivý úřad

Kvalita a inovace

Veřejná správa

Kvalita veřejné správy, MVČR

Vznik webové stránky www.kvalitavs.gov.cz byl realizován z finančního příspěvku Fondů EHP a Norska, konkrétně programu Řádná správa.


nahoru