...pracoval ve vlastní firmě ABRA Software, kde zastával pozice vedoucího divize vývoj, zakladatele oddělení zahraničních lokalizací a vedoucího divize Business Development. Kromě toho působil i jako programátor. Je duchovním otcem národního standardu elektronické fakturace ISDOC.
Vyšlo v č. 9/2025
V podzimních volbách se poprvé plošně ověří funkčnost aplikace eDoklady. Co musí udělat obce, které ještě nejsou připravené? A co dělat při případném výpadku? Ptala jsem se Petra Kuchaře, Hlavního architekta českého eGovernmentu a zástupce ředitele Digitální a informační agentury (DIA), jak pomáhají obcím a krajům s přípravou na volby, proč je důležité s registrací k eDokladům neotálet a co přinese další zásadní krok – Evropská digitální peněženka. Dozvíte se také, proč se úřadům vyplatí investovat do kvalitních mobilů a jak mít aplikaci připravenou i bez internetu.
Jak konkrétně DIA podporuje obce a kraje při přípravě na nadcházející volby?
Kolegové DIA připravili ve spolupráci s Odborem voleb Ministerstva vnitra metodické materiály, které jsou dostupné na webu. Kromě toho proběhla řada workshopů, veřejných prezentací a odborných školení k eDokladům. DIA aktivně působí v pracovních skupinách k volbám, kde jsou zástupci vnitra, SMO ČR, SMS a Asociace krajů. Cílem těchto schůzek je vzájemná koordinace, aby nikde a nikomu nechyběly relevantní informace.
Co musí udělat obec, která se zatím nezaregistrovala k ověřování eDokladů, aby se mohla do systému zapojit?
Aby mohla obec od 1. ledna 2025 plnit svou povinnost ověřovat eDoklady, je třeba splnit několik kroků. V první řadě je nutné provést registraci do systému, dále nastavit přístupy pro zaměstnance úřadu a nakonec zajistit technické zprovoznění aplikací pro ověřování. Všechny tyto kroky jsou popsány na našem webu v metodice, kterou doporučuji důkladně prostudovat.
Kolik obcí zůstává k dnešnímu dni, tedy v srpnu, stále neregistrovaných?
V tuto chvíli zbývá z celkového počtu 6 411* obcí už méně než jedno procento neregistrovaných. Přesto to v absolutních číslech znamená stále několik desítek obcí, a to především v krajích, kde je vyšší podíl neuvolněných starostů, typicky jde například o Kraj Vysočina. Vzhledem k množství úkolů, které obce v září tradičně mají, bych rád požádal všechny kolegy z těchto obcí, aby registraci neodkládali a provedli ji co nejdříve.
Co by měl starosta dělat, pokud si nebude jistý, kdo je pro obec lokálním administrátorem správy dat a kdo by měl nastavit přístup pro roli ověřovatele eDokladů? Kde může tuto informaci rychle zjistit?
Ano, i to se může stát. Pokud obec neví, kdo za ni tuto roli vykonává, případně tuto roli nemá přidělenou, doporučuji prostudovat návod na našem webu dia.gov.cz. Je tam popsáno, jak správně podat žádost prostřednictvím datové schránky obce s tím, že odpověď je v systémech DIA zpracována automatizovaně během v řádu minut. Alternativou je zavolat na infolinku Czech POINT 222 131 313.
Jaký by měl být doporučený postup například v menší obci, pokud se při ověřování elektronických dokladů objeví technické potíže? Na koho se mohou v takové situaci obrátit?
V případě technických problémů doporučuji nejprve nahlédnout do oficiálních materiálů Ministerstva vnitra, které jsou na webu. Postupy pro řešení nejčastějších situací při ověřování eDokladů jsou přehledně popsány v dokumentu
Metodika pro okrskové volební komise, konkrétně na straně 15 v kapitole Řešení nejčastějších problémů a dotazů. Pokud problém přetrvává nebo si obec není jistá dalším postupem, může se obrátit na technickou podporu. K dispozici je e-mailová adresa
edoklady@nakit.cz, kam lze zaslat dotaz, případně bude dostupná také telefonická infolinka. Snažíme se zajistit, aby obce měly v každé fázi k dispozici jasnou oporu a pomoc.
Pro obce DIA připravila i informační leták.
Při letošních volbách se plošně ověří, jak funguje prokazování občanů pomocí elektronické občanky i jak je tato možnost v praxi využívána. Máte přehled o tom, kolik lidí si zatím stáhlo aplikaci eDoklady?
Ano máme, k 8. srpnu 2025 bylo registrováno 783 794 uživatelů aplikace eDoklady. To znamená, že si aplikaci alespoň jednou otevřeli a úspěšně se jim načetl stejnopis jejich občanského průkazu. Tento počet zároveň ukazuje, že zájem o digitální formu dokladů postupně roste, a máte pravdu, právě nadcházející volby budou důležitým testem toho, jak se eDoklady osvědčí i v praxi.
Jaké jsou podle vás hlavní výhody elektronických dokladů v porovnání s klasickými fyzickými dokumenty při běžných administrativních úkonech?
Hlavní výhodou je, že občan nemusí při sobě nosit několik fyzických dokladů, tedy plastových karet, ale vše má v jednom mobilním telefonu, který stejně většina z nás má stále u sebe. Telefon musí mít aktivovaný zámek pro vstup do aplikace a odemkne jej pouze oprávněná osoba, čímž jsou elektronické doklady lépe ochráněny proti zneužití, než když někdo najde váš ztracený občanský průkaz třeba na ulici. Tím je elektronická cesta prokazatelně bezpečnější než klasická. Výhodou elektronických dokladů dále je, že nemusíte vydávat všechna data z dokladu, ale jen některá a prokazovat tak například svou plnoletost bez poskytnutí adresy bydliště. Je také možné se podívat na historii prokazování ve vašem zařízení, tedy komu a kdy jste se prokazovali. Jako výhodu aplikace eDoklady je možné vidět i to, že připravuje úřady i občany na budoucí přechod na Evropskou peněženku digitální identity, která přijde na začátku roku 2027.
Přiznávám, že mám stále slabost pro papírový diář a hodinky s ručičkama, ale aplikaci eDoklady už používám. Má podle vás i nějaké nevýhody?
Elektronické doklady mají samozřejmě i nevýhody, je třeba si hlídat baterii v mobilním zařízení, je nutno se o něj starat, aby se mechanicky nepoškodilo, nepronikla do něj voda a tak podobně. To ale stejně všichni každý den děláme.
Co by měl člověk dělat v situaci, kdy dojde například k výpadku jeho mobilního operátora? V takovém případě je namístě využít třeba plastový občanský průkaz?
Ano, samozřejmě. Aplikace eDoklady nabízí občanům možnost prokázat se digitální verzí jejich občanského průkazu, a to jako alternativu k běžné plastové kartičce. Proto pokud občan mobilní aplikací vůbec nedisponuje anebo ji z jakéhokoliv důvodu nemůže použít, vždy je možné postupovat nedigitální cestou, tedy předložením klasické občanky. Tento průkaz pochopitelně musí být platný, tedy nesmí mít prošlou platnost, nesmí být prohlášen za ztracený a tak dál.
U aplikace eDoklady platí podle zákona o právu na digitální služby fikce platnosti údajů po dobu 48 hodin. Znamená to, že pokud mám aplikaci aktualizovanou, mohu ji využít i bez připojení k internetu?
Ano, můžete. Pokud se ale dostavíte na úřad s aplikací eDoklady, kterou jste si pustila naposled například před měsícem a z nějakého důvodu se vám tam nepodaří aktualizovat data, například z důvodu výpadku vašeho mobilního operátora, můžete být při prokazování elektronickou verzí odmítnuta, a to na základě zákona. Minimalizovat toto riziko můžete tím, že nedlouho před cestou na úřad, například den předtím doma na WiFi, si spustíte aplikaci eDoklady, čímž se vám aktualizují data stejnopisu průkazu. Tím na své straně učiníte vše, co můžete, a zbytek je pak již věc úřadu, aby vaše data úředníci byli schopni při prokázání totožnosti svými prostředky přečíst. A i kdyby při prokázání totožnosti zrovna nefungoval na úřadě internet, přečtení dat se v tu chvíli provede v takzvaném off-line režimu, tedy pomocí rozhraní bluetooth. Proto občanům doporučujeme se na návštěvu úřadu připravit jedním spuštěním aplikace eDoklady ještě doma.
V poslední době jsme svědky častějších kybernetických útoků, které nemíjejí ani veřejnou správu. Co by měl úřad dělat v případě, že dojde k napadení jeho systémů nebo k závažným technickým problémům?
Tohle je především otázka pro odborníky na kybernetickou bezpečnost, ale protože jde o závažné téma, pokusím se stručně popsat základní kroky. Pokud se úřad veřejné správy stane terčem kybernetického útoku, je zásadní reagovat rychle a koordinovaně. V první řadě je třeba izolovat napadené systémy, aby se zabránilo šíření útoku. Současně by měli být informováni odpovědní pracovníci i vedení úřadu. Podle zákona o kybernetické bezpečnosti je také nutné incident nahlásit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a spolupracovat s dalšími institucemi, například s Policií ČR. Důležitou součástí reakce by měla být i dokumentace průběhu útoku, provedení základní analýzy a následná obnova systémů ze záloh. V některých případech je potřeba zavést i dočasná ochranná opatření pro zbytek infrastruktury. Jakmile je hrozba odstraněna, následuje obnova provozu, testování bezpečnosti a vypracování závěrečné zprávy o incidentu. Mělo by dojít k aktualizaci interních procesů, technických opatření a zaměřit se i na proškolení zaměstnanců, aby byl úřad lépe připraven čelit podobným hrozbám v budoucnu.
Zmínil jste se o přechodu na Evropskou digitální peněženku. Na konci června jste poslali do meziresortního připomínkového řízení návrh adaptační legislativy k české verzi digitální peněženky. Kam se od té doby proces posunul?
Lhůta pro připomínky v meziresortním připomínkovém řízení skončila na konci července. Aktuálně připravujeme jejich vypořádání a s některými resorty už návrhy průběžně konzultujeme. Připomínek přišlo poměrně hodně – přes 150 zásadních. Po vypořádání bude návrh projednán v Legislativní radě vlády a následně předložen vládě a Poslanecké sněmovně.
A kde mohou zájemci sledovat další vývoj?
Veřejnost může vývoj sledovat ve veřejné části vládního systému eKLEP nebo na webu Digitální a informační agentury.
Které služby a dokumenty bude možné prostřednictvím digitální peněženky prokazovat, a jak by tato novinka mohla změnit komunikaci občanů s úřady?
Tato novinka usnadní digitální prokázání vůle v celé Evropské unii, kde bohužel portálová alternativa nemá jednotný legislativní základ. My v České Republice naštěstí máme zákon o právu na digitální služby.
Rozsah služeb, které bude možné prostřednictvím Evropské digitální peněženky využívat, vychází z takzvaných případů užití, které průběžně sestavujeme. Opíráme se přitom jednak o záměry Evropské komise, ale i o konzultace s jednotlivými resorty a úřady české veřejné správy. Z přibližně stovky scénářů jsme aktuálně vybrali 20 prioritních. Patří mezi ně především možnost elektronické identifikace občana – včetně občanů jiných členských států – pro přístup ke službám veřejné správy napříč EU. Velký význam bude mít také takzvaná digitální plná moc, tedy mandát uložený v peněžence, který umožní jednat jménem jiné osoby na základě jejího předchozího zmocnění. Další případy využití zahrnují digitální cestovní doklady, například pas, řidičský průkaz, elektronický recept použitelný v lékárnách po celé EU, digitální doklady o dosaženém vzdělání a rekvalifikacích nebo třeba elektronickou podobu evropské karty zdravotního pojištění (EHIC).
Zásadní funkcí bude také možnost elektronického podepisování dokumentů přímo v peněžence. Každý členský stát bude muset občanům bezplatně nabídnout alespoň jeden nástroj pro tento účel – například pro podepisování smluv i v běžném občanském životě. Tato novinka výrazně usnadní digitální komunikaci nejen s úřady, ale i mezi občany či firmami v celé Evropské unii.
Jakým způsobem bude probíhat příprava na integraci evropské digitální peněženky do úředních systémů?
Pro přípravu obcí je důležité zdůraznit, že DIA jako součást své role při budování sdílených služeb státu připraví jednotné komponenty pro úředníky státních i obecních agend tak, aby si jednotlivé úřady nemusely samostatně řešit opakující se části systémů. Například máme v plánu upravit čtecí část dnešní aplikace eDoklady tak, aby byla schopna rozeznat identifikační data občana nejen z aplikace eDoklady, ale i z Evropské peněženky digitální identity.
Co to znamená?
Pokud již dnes správci agend na obcích provedli integraci s API rozhraním eDokladů, nebudou muset dělat téměř nic navíc a celé řešení jim bude fungovat i s budoucí peněženkou. Složitější situace je s předáváním takzvaných atributů, tedy „potvrzení o něčem“, které bývá přikládáno jako podklad k podání v jiných agendách. Zde bude řešení založeno na konkrétních schválených datových sadách, které je třeba mít definovány jednotně přes všechny státy EU, jinak by vzájemná výměna dat nefungovala. Jakmile budou jednotlivé případy užití datově standardizovány, přijde čas na implementaci v procesech přijímací agendy.
Podle toho, co říkáte, se už teď úřadům vyplatí investovat do moderních mobilních telefonů pro budoucí digitální agendy. Sdílíte ten pohled?
Ano, jednoznačně. Přikláním se k tomu, že je výhodné investovat do mobilních telefonů splňujících současné uživatelské a technické standardy. Je možné na to využít také příslušný příspěvek. Dále podle novely směrnice Ministerstva financí o postupu obcí a krajů při financování voleb, publikované pod č. 1 v částce č. 3/2025 Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, je možné tyto využívat i v období mimo konání voleb a pro jiné agendy vykonávané úřadem. Doporučuji se vyvarovat pořízení nejlevnějších telefonů s nižšími parametry či starším operačním systémem. Zvýšíte tak pravděpodobnost, že až přijde na konci roku 2026 Evropská peněženka digitální identity a s ní potřeba elektronické komunikace s občany, tak na straně úředníků budou dnes pořízené telefony bez problémů použitelné. ■
_____________________________________________________________________________________________
* ČSÚ eviduje 6 258 samosprávných obcí (včetně 4 vojenských újezdů). Pro účely voleb nebo registrací se ale často uvádí číslo 6 411 obcí – to zahrnuje i další územní nebo administrativní jednotky s volební funkcí, které nejsou samostatnými obcemi v běžném smyslu.
