Jindřich Fryč: Modernizace státní služby přinese méně byrokracie a více příležitostí

Novela přináší několik zásadních změn zejména pro snazší získávání kvalifikovaných pracovníků. Zároveň tím reagujeme na aktuální situaci na trhu práce i potřeby úřadů a uchazečů, proto zavádíme pružnější systém přijímání zaměstnanců. Především bude možné udělit v odůvodněných případech výjimku z požadovaného vzdělání.

 

Díky novele můžeme přijímat zkušené odborníky i s nižším než požadovaným vzděláním, pokud prokážou potřebné znalosti a dovednosti během výběrového řízení. Minimálním požadavkem ale zůstává maturita. Tímto krokem chceme zdůraznit, že u některých pozic jsou pracovní zkušenosti a praxe stejně důležité jako formální vzdělání. Zároveň to pomůže obsadit dlouhodobě volná místa kvalifikovanými lidmi. 

 

Jde o další významnou změnu, dojde k automatickému uznávání vzdělání získaného v zemích EU, EHS, Británii a Švýcarsku bez nutnosti uznání diplomu. A to není všechno. Proces přijímání se také zefektivní možností nabídnout volné pozice uchazečům, kteří se umístili mezi třemi nejlepšími v předchozích výběrových řízeních, ale nakonec nebyli vybráni. Úřady si totiž budou moci vést seznam takových uchazečů a v průběhu jednoho roku jim mohou nabídnout jiné obdobné místo bez výběrového řízení. Smyslem je modernizace celého procesu výběrových řízení. Úřady mohou nově využívat assessment centra, které se běžně využívá při obsazování celé škály pracovních pozic. A ještě doplním, že komunikace s žadateli bude probíhat elektronicky, včetně podání žádosti do výběrového řízení; třeba i prostým e-mailem bez nutnosti zaručeného elektronického podpisu. 

 

Osvědčovací doba v délce až tří měsíců je novým nástrojem pro podporu mobility státních zaměstnanců. Umožní jim snáze přecházet mezi úřady nebo na vyšší pozice, protože nadřízení se nemusí obávat, že se zaměstnanec na novém místě neosvědčí. Navíc opatření odstraňuje dosavadní nevýhodu státních zaměstnanců při výběrových řízeních, kdy byli často upřednostňováni externí uchazeči kvůli možnosti stanovení zkušební doby. Nyní budou moci nadřízení bez obav podpořit kariérní postup stávajících zaměstnanců, protože mají možnost ověřit jejich schopnosti v nové pozici. Zároveň to usnadní návrat zaměstnanců, kteří byli dočasně zařazeni mimo službu z organizačních důvodů, na vhodná místa. Všeobecně tak podporujeme ve státní správě kariérní růst a flexibilitu.

 

Kariérní řád zavádí nový systém profesního růstu, který není závislý pouze na manažerských pozicích. Zkušení a aktivní zaměstnanci mohou získat mimořádné služební označení ‒ odborný rada, vrchní rada, odborný garant, což zvýší jejich prestiž a otevře nové možnosti rozvoje. Tento systém umožňuje ocenit kvalitní práci a odbornost zaměstnanců, aniž by museli přejít na vedoucí pozice. Zároveň pomůže úřadům lépe identifikovat talentované pracovníky pro specializované vzdělávání a důležité projekty. Chceme tím zvýšit profesionalitu státní služby a motivovat zaměstnance k dlouhodobému odbornému růstu. Věříme, že nový kariérní řád přispěje k větší atraktivitě státní služby, lepšímu plánování nástupnictví a efektivnějšímu řízení lidských zdrojů v úřadech.

 

Novela služebního zákona ruší kárné řízení v jeho současné podobě. Nově dává do rukou služebního orgánu větší kompetence, ale také zodpovědnost za řešení a rozhodování o kázeňských prohřešcích státních zaměstnanců v jeho úřadě. Chtěli jsme na druhou stranu udržet nestrannost a nezávislost tohoto rozhodování zejména ve vztahu k vyšším úředníkům. Služební komise tak bude zřízena jako zvláštní orgán rozhodující ve věcech porušení služební kázně a služební etiky a o námitkách proti služebnímu hodnocení vysokých státních úředníků. Bude složena z externích odborníků mimo státní službu, protože jejím účelem bude chránit nejvyšší management před politizací. Tito odborníci budou nezávislí, mající zkušenosti s etikou, zpravidla budou svým vzděláním právníci a budou mít s fungováním státní správy díky předchozí praxi dostatečné zkušenosti. O porušení služebních povinností nebo o služebním hodnocení těchto vysokých úředníků se tak již nebude rozhodovat uvnitř státní služby samotnými státními zaměstnanci. Očekáváme, že změna přinese nestrannost a nezaujatost při posuzování námitek a kárných prohřešků. 

 

Přesun naší koordinace státní služby pod Úřad vlády posílí její nadresortní charakter a nezávislost. Umožní to lepší spolupráci mezi úřady, omezí resortismus a zvýší transparentnost celého systému. Od této změny si slibujeme efektivnější řízení státní služby jako celku.

 

Některé změny začnou platit ihned po účinnosti novely. Jde především o snížení byrokracie, elektronizaci komunikace mezi úřady a zaměstnanci a zrušení povinného pravidelného služebního hodnocení, které v jeho současném pojetí mnohdy představovalo pro úřady zbytečnou administrativní zátěž. Ostatní změny budeme zavádět postupně. 

 

Především děkuji členům týmu sekce pro státní službu, kteří se na přípravě novely zákona o státní službě podíleli mnohdy dnem i nocí. Speciálně bych chtěl poděkovat ředitelce odboru státní služby Zuzaně Brücknerové a jejím kolegům. Oceňuji také konstruktivní přístup všech, kteří se zapojili do konzultačního procesu ‒ od zaměstnanců služebních úřadů, stakeholderů až po členy politicko-odborné pracovní skupiny. Díky jejich profesionálnímu přístupu se podařilo připravit kvalitní novelu, která v prosinci prošla legislativním procesem a prezident Petr Pavel ji 18. prosince podepsal. ■