Helena Miškovičová: Zadavatelé se mohou obrátit na specialisty Centra

Neřekla bych, že existovala v historii Centra chvíle, kdy bychom měli být považováni za obávaného kontrolora. Vždy jsme se snažili k příjemcům dotace přistupovat jako k rovnému partnerovi a poskytnout mu plnohodnotnou službu. Nicméně je pravda, že v poslední době naše úsilí akceleruje a má viditelné ohlasy.

 

Jednou z nevýraznějších změn bylo zavedení Konzultačního servisu, nástroje, který umožňuje příjemcům jednoduše pokládat dotazy související s jejich projektem. Dotazy zpracovávají specialisté Centra a zpravidla během několika málo dnů je zodpoví. Příjemci mají jistotu, že žádný dotaz podaný tímto způsobem nezůstane bez reakce, což výrazně zvyšuje jejich komfort. Zároveň klademe velký důraz na to, abychom vůči příjemcům vždy vystupovali profesionálně, otevřeně a zachovávali rovný přístup ke všem našim klientům. Právě otevřenost, včasná komunikace, sdílení zkušeností a získávání podnětů nám umožňují být skutečným partnerem žadatelů a příjemců a současně společně kultivovat dotační prostředí i proces veřejného zadávání.

 

Naší dlouhodobou snahou je výrazně zmírňovat obavy příjemců z realizace evropských dotačních projektů, případně je zcela odstranit. Naše zkušenosti ukazují, že Centrum dnes dokáže nabídnout příjemcům servis a podporu v takovém rozsahu, který jejich nejistotu významně snižuje. Vytvořili jsme komplexní konzultační systém, který klienty provází celým procesem administrace od přípravné fáze a podání žádosti přes realizaci projektu, veřejné zadávání a vyúčtování až po období udržitelnosti. Naši partneři tyto služby oceňují a hojně je využívají.

 

Z posledních aktivit stojí za zmínku také semináře pořádané Centrem na podporu příjemců programu Živel, kteří byli před dvěma lety zasaženi ničivými povodněmi na Moravě. Naše mobilní týmy vyjely přímo do postižených regionů, kde poskytovaly pomoc se zpracováním a předložením žádostí. Následně jsme v dotčených obcích upořádali semináře zaměřené na problematiku veřejných zakázek, které se setkaly s velmi pozitivním ohlasem.  Právě tím, že příjemcům aktivně vycházíme vstříc, se významně zvyšuje dostupnost i dopad našich služeb.

 

Za jednu z největších obav lze obecně považovat právě zadávání dotovaných veřejných zakázek. V případě závažného porušení pravidel hrozí zadavateli korekce z poskytnuté dotace. Oblast veřejných zakázek je přitom velmi komplexní, čemuž odpovídá i různorodost dotazů a problémů, s nimiž se zadavatelé při realizaci svých zakázek setkávají.

 

Překvapivě se jednalo o dílčí téma související s problematikou nedovoleného dělení veřejných zakázek. Konkrétně šlo o výklad § 19 zákona o zadávání veřejných zakázek, který se týká zakázek pravidelné povahy a tedy situací, kdy zadavatel obdobné plnění pořizuje opakovaně nebo průběžně a musí při stanovení předpokládané hodnoty zohlednit jeho celkový rozsah. Mnoho zadavatelů má problém s vnímáním určitých druhů služeb například právní služby, služby projektantů jako s plněním pravidelné povahy, jejichž předpokládanou hodnotu by měli stanovit dle zmíněného paragrafu 19. Dnes už ale víme, že dotčená pravidla jsou vyložena poměrně striktně ze strany ÚOHS a daný výklad tedy může být zvrácen pouze prostřednictvím soudů.

 

Určitě ano. Jedná se o jednu z nejpovedenějších akcí Centra, o kterou je mimořádně velký zájem. Chceme tedy pokračovat s jejich pořádáním i nadále. Předpokládáme, že sérii workshopů zopakujeme opět na jaře roku 2027.

 

Předně je třeba podotknout, že správné určení jednoho funkčního celku bývá často poměrně složitou disciplínou. Významnou chybou zadavatelů je redukovat myšlenkové pochody pouze na otázku technické samostatnosti předmětného plnění. Velmi často však hraje zásadní roli záměr a cíl zadavatele, nikoliv samostatnost plnění z provozně-technického hlediska. Množství plnění obstojí jako samostatná veřejná zakázka z pohledu své nezávislé “provozuschopnosti”, ale nikoliv již z pohledu jednotícího záměru zadavatele.

 

Toto je častý nešvar zadavatelů, nicméně obvykle nikoliv za účelem zvýhodnění nějakého produktu, materiálu apod., ale čistě z nepozornosti. A platí zde jednouché pravidlo – pokud není užití obchodního názvu odůvodněno předmětem veřejné zakázky například kompatibilita plnění v IT, je jeho použití vždy závažným porušením zákona, a to nehledě na výhradu ohledně možnosti použití rovnocenného řešení, kterou zadavatel uvede v zadávacích podmínkách.

 

Zadavatelé by si měli dát pozor zejména na správné posouzení obsahu a rozsahu závazku jiné osoby dle § 83 zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento písemný závazek jiné osoby slouží, zjednodušeně řečeno, k potvrzení skutečnosti, že se jiná osoba bude v dostatečné míře podílet na realizaci předmětu plnění a požadovaná kvalifikace se tak opravdu odrazí reálně při realizaci díla. Pokud jsou jinou osobou u zakázek na služby či stavební práce prokazovány reference (§ 79 odst. 2 písm. a), b) ZZVZ) či požadavky na členy týmu (§ 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ), tak platí, že jiná osoba se musí přímo zavázat k realizaci odpovídající části díla a v takovém případě musí písemný závazek obsahovat jednoznačné určení rozsahu zapojení, a to jak věcného, tak finančního. Toto musí zadavatelé od účastníků striktně požadovat.

 

Jedná se o velmi zajímavé téma, o kterém často hovoříme i na našich seminářích, jelikož se v obdobné situaci při realizaci díla ocitne snad každý zadavatel. Obecně platí, že zadavatel při provádění změn původní smlouvy nesmí umožnit takzvanou podstatnou změnu. Podstatná změna je pak taková, která ekonomicky zvýhodňuje dodavatele nebo podstatně rozšiřuje rozsah plnění nebo má potenciál ovlivnit soutěž, pokud by byla obsažena již v původních zadávacích podmínkách. Často se setkáváme s nedůvodným prodlužováním termínů plnění spolu s neuplatněním smluvní pokuty. Zadavatelé rovněž poměrně často opomenou vymáhat po dodavateli povinnosti spojené s poskytováním bankovních záruk či pojištění. 

 

Jako praktickou pomůcku pro předejití chyb “z nepozornosti” doporučujeme zadavatelům při přípravě zadávacích podmínek vytvořit určitou formu “check listu” pro kontrolu plnění po okamžiku uzavření smlouvy. Takový formulář totiž může zajistit kontinuitu kontroly splnění všech zadávacích a zejména obchodních podmínek. Zadavatelům tak neunikne termín předložení bankovní záruky či okamžik aplikace zádržného.

 

Tady bych navázala na to, co už jsem říkala. Zadavatelé se musí vyvarovat provedení podstatné změny závazku ze smlouvy. Je ale potřeba říct, že tahle problematika je poměrně komplexní a každý případ může být trochu jiný. Proto je vždy důležité posuzovat konkrétní situaci individuálně. Pokud si tedy příjemce dotace není jistý, jestli postupuje v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, určitě doporučuji obrátit se na pracovníky Centra. Naši specialisté na kontrolu veřejných zakázek mohou konkrétní postup konzultovat a pomoci zadavateli ujistit se, že postupuje správně.

 

Určitě ano. Pokud se veřejná zakázka týká projektu v některém z programů administrovaných Centrem pro regionální rozvoj, může se na nás žadatel obrátit s žádostí o konzultaci. Právě těmto typům zakázek se věnujeme přednostně a poskytujeme žadatelům a příjemcům podporu tak, aby již při jejich přípravě a následné realizaci předcházeli možným pochybením.

Pokud je zakázka v námi administrovaném programu zároveň přezkoumávána Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, plně respektujeme jeho působnost a následně také závěry či pravomocná rozhodnutí, která v dané věci přijme.

 

Pokud má jít pouze o jedno doporučení, pak doporučuji zadavatelům volit vždy cestu právní jistoty, zejména v právně složitých a výkladově sporných situacích. Zároveň platí, že se zadavatelé mohou kdykoli obrátit na specialisty Centra, kteří jim poskytnou konzultaci a doporučí vhodné kroky k zajištění správného postupu. ■