Tři NEJ pro Pelhřimov, Touškov a Černovice

Přesvědčit lidi o jakékoliv změně je velmi těžké. Své o tom ví Kateřina Duchková, starostka Města Touškova, ležícího deset kilometrů od Plzně. „Pokud přijdete s jakoukoliv novinkou, chce to značné odhodlání ji prosadit. Vzhledem k tomu, že naše město mělo opravdu zastaralý vozový park a bylo potřeba jej obnovit, bylo prosazení projektu o to jednodušší. Po ekonomické analýze a analýze na trhu s auty bylo jednoznačné, že elektrovozy jsou provozně nejvýhodnější a při získání dotace jsou i z hlediska pořizovací ceny srovnatelné s vozy se spalovacími motory. Nejprve jsem přišla mezi zastupitele s myšlenkou, že bychom mohli na městský úřad pořídit dva elektromobily a ty bychom sdíleli mezi vedoucími pracovníky našich příspěvkových organizací, kteří nemají v užívání žádná vozidla. Nakonec jsme se rozhodli pro zakoupení tří elektromobilů s tím, že jejich sdílení bude umožněno i občanům! V tom je tento projekt hodně odvážný. Svěříme majetek do rukou lidí a musíme doufat, že jej v pořádku vrátí na své místo. Hledali jsme ideálně bezstarostný způsob, jak auta sdílet, jak za zápůjčku vybírat poplatek, jak si předávat klíče. Narazili jsme na aplikaci startupu Peoplecar, která naprosto skvělým způsobem umožňuje auta si rezervovat a používat je. Sdílení městských aut je prioritně určeno pro krátké trasy, které lidem poslouží v případě běžného provozu rodiny. Přes den auta jezdí, přes noc se dobíjejí. Po prvních dvou měsících provozu sdílení mohu říci, že realita předčila mé očekávání. S uživateli doposud nebyl žádný problém a za první měsíc proběhlo na jeden vůz 28 zápůjček,“ vysvětluje starostka Kateřina Duchková.

 

 

Město Touškov si za průkopnický projekt sdílené komunitní elektromobility, který je první svého druhu v České republice, odneslo 5. místo v soutěži Obec 2030. „Hlavním důvodem, proč jsme městská auta poskytli také občanům, bylo vyplnit určitou mezeru v dopravní obslužnosti města, protože autobus nejezdí pokaždé tak, jak by lidé potřebovali,“ vysvětluje starostka. „Řada lidí dojíždí do Plzně do zaměstnání, děti do školy či do kroužků. Stane se, že dítěti ujede autobus, potřebujete pro ně rychle dojet, podíváte se do aplikace, zda je auto dostupné, a máte řešení. Rada města rozhodla o zaváděcí ceně sdílení e-vozu, která je pro první tři měsíce sto korun na hodinu, kdy zápůjčku účtujeme v půlhodinových cyklech. Je to velmi výhodné, lidé nemusejí řešit benzin, pojištění, dálniční známku, dokonce ani parkování, protože v Plzni je parkování pro elektromobily zdarma. V příštím roce 2025 již máme připravený projekt na výstavbu fotovoltaické elektrárny s tím, že bychom zároveň překryli parkovací místa konstrukcí s fotovoltaikou. Pak se bavíme o tom, že máme zelený zdroj energie a máme dobíjení všech vozů zcela zadarmo. Přebytky energie spotřebuje vedle stojící radnice. Při získání dotace z programu RES+ je návratnost investice za dva až tři roky.“■

 

 

Je to především zásluhou starosty Jana Brožka, který za 14 let svého působení na radnici postupně realizuje jednotlivé ekologické projekty. Někomu bude možná připadat, že se jedná o maličkosti, ty však v souhrnu dělají život ve městě lepším a příjemnějším. „Snažíme se všechny projekty plánovat s hodně dlouhou vizí. Jedno funkční období není vůbec nic, daleko lepší je uvažovat v horizontu dvaceti až třiceti let,“ říká starosta. Město je právem pyšné na úspěšnou revitalizaci Mariánského náměstí. „Chtěli jsme co nejméně ploch pokrýt asfaltem, proto jsme použili klasickou dlažbu, která je propustná a umožňuje vsakování vody. Jedním z důvodů, proč používáme kamennou dlažbu, je i to, že je daleko trvanlivější. Je sice o něco dražší, ale v porovnání se zámkovou dlažbou kámen i po deseti letech vypadá pořád stejně a v dlouhodobém horizontu se prostě vyplatí. V prostoru pod náměstím jsou umístěny tři retenční nádrže, do kterých chytáme vodu ze střech a pomocí automatického systému zavlažujeme zeleň. Na náměstí je i několik zemních zásuvek, pomocí kterých lze čerpat vodu z podzemní nádrže k zalévání stromů či k mytí dlažby. Stačí jen připojit hadici k zásuvce. Za celé roky fungování pracuje systém bezchybně. Rozhodně ho mohu doporučit, protože náklady na zbudování byly velmi malé,“ doplňuje starosta. 

 

 

To, že v obci myslí ekologicky, je patrné i každý den po setmění. „Ve městě máme tři sta šedesát lamp veřejného osvětlení a všechny jsou navržené tak, aby nezpůsobovaly velké světelné znečištění. Mají ledkový zdroj světla, takže dochází ke značným úsporám a to je jedna z věcí, na kterou jsem pyšný. A nejde jen o prosté LED osvětlení, lampy mají inteligentní řízení a hlídání spotřeby,“ uvádí Jan Brožek a dodává: „Během úpravy veřejného prostoru jsme mysleli jak na cyklisty, tak na zeleň a na odpady. Snažili jsme se, aby na co nejvíce místech ve městě byla možnost odhodit tříděný odpad. V celém okolí Černovic jsme zavedli systém door-to-door tak, že jsme nakoupili a rozdali do rodinných domů popelnice. Jde o projekt pro celý region Pelhřimovska, tedy o týmovou záležitost. Vzhledem k tomu, že jsem předsedou dobrovolného svazku obcí, který projekt realizoval, mohl jsem se na něm významně podílet. Díky tomu se nám povedlo značně zlepšit způsob řešení odpadů. Podařilo se nám snížit množství směsného komunálního odpadu o 20 procent, což je skutečně krok, na kterém jsme předtím pracovali dlouhé roky, a teď se nám to povedlo během jediného roku.“ 

 

Starosta Černovic je velkým podporovatelem obnovitelných zdrojů energie, v budoucnu uvažují o výstavbě parku větrných elektráren. Zatím v obci využívají fotovoltaické elektrárny. Výkladní skříní města je základní a mateřská Ekoškola, která klade důraz na výchovu k ekologii a k udržitelnému životnímu prostředí. „Už od roku 2012 je na střeše budovy umístěna velká fotovoltaická elektrárna, kterou chceme v budoucnu využít pro komunitní energetiku. Ta je ostatně naším cílem i v nejbližších letech, plánujeme tři projekty fotovoltaiky na novém bytovém domě, který staví město, a také na úřadě, čistírně odpadních vod a na sokolovně. Propojení jak v režimu komunitní energetiky, ale také třeba v podobě lokální distribuční soustavy nám dává velký smysl. Kde to jde, snažíme se připravit na posílání energie mezi našimi objekty, v případě fotovoltaiky na úřadě počítáme s posíláním energie naším vlastním kabelem do hasičské zbrojnice. Vlastní vedení nám umožní sdílení i bez placení poplatků za distribuci,“ dodává starosta. ■