Vyšlo v č. 3/2025
Jak se tento institut osvědčil v praxi? Jaké novinky přinese novela zákona? Nastíníme si více o prvním roce fungování společenství obcí a jeho budoucnosti.

„Tento institut vychází z principu svazků obcí, ale zavádí jasná pravidla a standardy, které usnadní jejich začlenění do strategických politik,“ vysvětluje Marek Jetmar, vedoucí oddělení dostupnosti a financování veřejné správy Ministerstva vnitra. V Česku dnes existuje asi 750 svazků obcí, z toho 100 víceúčelových, zaměřených na rozvoj a poskytování veřejných služeb. Tyto svazky dlouhodobě usilovaly o větší uznání a posílení své role, což Ministerstvo vnitra řešilo vytvořením společenství obcí – nového modelu spolupráce s právně zakotvenými pravidly.
Odlišnost rozšiřuje další možnosti využití
„Připravili jsme přehlednou srovnávací tabulku, která jasně ukazuje rozdíly mezi rolemi současných svazků obcí a společenství obcí. Z ní je patrné, jaké možnosti a pravomoci jednotlivé formy spolupráce obcí mají a jaké aktivity mohou rozvíjet,“ konstatuje Marek Jetmar. Srovnávací tabulka je dostupná na webových stránkách spolecenstviobci.gov.cz, které již brzy doznají modernějšího vzhledu. „Ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj jsme detailně popsali role a možnosti obou forem spolupráce,“ říká a dodává: „Jedinou povinností spojenou se společenstvím obcí je vytvoření strategického dokumentu.“ To však není nic neobvyklého – víceúčelové svazky obcí vždy pracovaly s podobnými plánovacími dokumenty. Navíc je to často podmínka pro získání dotací od státu či krajů, protože tyto programy vyžadují, aby byly cíle a rozvojové záměry jasně formulovány v předem stanoveném plánu. „Společenství obcí kromě tvorby strategického plánovacího dokumentu se od svazků navíc odlišuje unikátní možností sdílet různé kapacity – ať už úřednické, neúřednické, nebo pedagogické pracovníky. Jde o odborníka, jehož kapacitu si členské obce společně sdílejí,“ vyzdvihuje benefit vedoucí. Z právního hlediska jedná jménem těchto obcí a pomáhá jim zajistit výkon veřejné správy. Důležité je, že tento úředník je zaměstnancem společenství obcí. Nejde o to, aby jeden člověk zastával roli „superhrdiny“ a zvládal veškerou agendu. Naopak, podle Marka Jetmara může jít o tým lidí s různými úvazky, přizpůsobenými potřebám jednotlivých obcí. Celkové nastavení tohoto institutu závisí na konkrétní situaci a požadavcích daného společenství. To, jak bude institut sdíleného úředníka fungovat, záleží i na dostupných lidech. Může jít o stávající úředníky z obcí I. nebo II. typu, odborníky s akademickou praxí, kteří si chtějí vyzkoušet práci ve veřejné správě, nebo kombinaci obojího. Složení týmu se tak může lišit – někde půjde o dva úředníky na plný úvazek, jinde o více lidí s různými úvazky vycházejícími z potřeb obcí.
Od ledna došlo k rozšíření činností sdíleného úředníka
Novela zákona o obcích účinná od ledna rozšířila činnost sdíleného úředníka i na další subjekty veřejné správy. Úředník nyní může vykonávat veškeré správní činnosti s výjimkou agend v přenesené působnosti trojkových obcí (ORP) a v přenesené působnosti podle volebních zákonů. Tím se otevírá možnost zapojení i do oblastí stavebního úřadu, matrik a dalších administrativních agend. Zajímavou změnou je nově možnost sdílet zaměstnance-neúředníka mezi členskými obcemi, ale i mezi jejich příspěvkovými organizacemi, školami nebo jinými právnickými subjekty. To se týká nejen administrativních služeb, jako je účetnictví, IT či správa zeleně, ale i pedagogických pracovníků, například angličtinářů, speciálních pedagogů nebo školních psychologů. Ministerstvo školství podle Marka Jetmara usilovalo o právní úpravu umožňující sdílení pedagogických pracovníků, což nakonec vedlo i k obecnější změně přímo v zákoně o obcích. Společenství obcí tak mohou lépe reagovat na potřeby školství a veřejné správy. Sdílení pedagogů má být vázáno na organizace vytvořené společenstvím, jako jsou svazkové školy nebo příspěvkové organizace. Obce mohou přistoupit k této spolupráci dvěma způsoby: buď úpravou stávajících svazků v souladu se zákonem, jedná se o změnu stanov, nebo vytvořením zcela nové právní entity. Krajské úřady následně zapisují postavení společenství obcí do rejstříku svazů obcí.
Do budoucna by společenství obcí mohlo zajišťovat vytváření společné obecní policie
Záměrem společenství obcí je rozšiřovat své možnosti podle aktuálních potřeb v území. To se již děje – v Poslanecké sněmovně 13. února prošla v prvním kole novela, která má dále posílit jeho kompetence. „Novela by měla výrazně prohloubit roli společenství obcí a připravit ho na další úkoly vyplývající z výkonu veřejné správy,“ informuje Marek Jetmar a popisuje její zaměření na tři klíčové oblasti: „Zaprvé posiluje instituci společenství obcí, aby mohla efektivněji vykonávat veřejnou správu – ať už v oblasti samosprávy, státní správy, nebo i možnost zřízení společné obecní policie. Společenství obcí bude jasně definováno jako orgán veřejné moci, což přispěje k celkovému systému veřejné správy. Dále novela nastavuje pravidla dozoru a kontroly obdobně jako u obcí.“ Kam se bude společenství obcí posouvat dál? „Dlouhodobě diskutujeme i o provázání s regionální politikou a financováním,“ nastiňuje další směr vedoucí. Bude možnost například zřídit Czech POINT a pořizovat společný plán dopravní obslužnosti území. Návrh počítá s příspěvkem na činnost, který by se mohl pohybovat ve výši přibližně jednoho milionu korun a pokryl by například mzdu administrativního pracovníka a zajistil fungování klíčových orgánů společenství. Novela také zahrnuje možnost příspěvku na výkon státní správy, což by umožnilo společenstvím obcí rozšířit jejich aktivity i v této oblasti. Jedná se však o doplňující činnost. Těžiště činnosti společenství obcí je ve společném výkonu samosprávných činností. A tím to nekončí. Už nyní se totiž podle slov Marka Jetmara rýsuje možnost společenství obcí využít i k výkonu přenesené působnosti třeba agendy veřejného opatrovnictví.
Přechodný dotační program na podporu společenství obcí
Přechodný dotační program pro rok 2025 poskytne 20,7 milionu korun na podporu společenství obcí, které vznikly do konce roku 2024. Půjde o neinvestiční prostředky určené na pokrytí nákladů spojených s fungováním aparátu a organizováním setkání starostů. „Chceme také brzy zveřejnit společně s kolegy Ministerstva pro místní rozvoj rámcovou metodiku tvorby plánovacího dokumentu, která by mohla pomoci lépe zacílit aktivity společenství na regionální rozvoj,“ prozradil Marek Jetmar. Aktuálně je 23 společenství obcí a brzy se k nim přidají další dvě, čímž se podle jeho slov překonala původní očekávání spojená s počtem společenství obcí vytvořených v roce 2024.

„Chtěl bych poděkovat vám všem i krajským úřadům za mimořádné nasazení. Taková efektivita není v české veřejné správě běžná. Věřím, že letos vzniknou další dvě desítky společenství.“ |
„Chtěl bych srdečně poděkovat vám všem i krajským úřadům za mimořádné nasazení. Na konci roku předvedly krajské úřady skutečně obdivuhodný výkon – dokázaly během jediného dne nejen zpracovat žádosti, ale po odpolední diskusi s předkladateli jim rovnou zajistit právní účinnost. Taková efektivita není v české veřejné správě běžná. Někteří úředníci dokonce kvůli tomu přerušili své dovolené, aby pomohli s agendou společenství obcí. Můžeme být spokojeni, že se to podařilo, a věřím, že letos vzniknou další dvě desítky společenství,“ vyjadřuje svůj vděk Marek Jetmar, vedoucí oddělení dostupnosti a financování veřejné správy.
Veškeré důležité informace, metodiky a příklady dobré praxe najdou obce na webových stránkách. „V regionech budou ambasadoři, kteří pomohou se vznikem i šířením informací a mohou například vystoupit i na jednání zastupitelstva nebo valných hromad svazků obcí,“ dodává závěrem Marek Jetmar a zároveň vyzývá: „Pojďme společně tímto způsobem dál podporovat rozvoj našich obcí!“ ■
Datum vložení:
5. 3. 2025 12:13
Autor:
Marika Vitnerová