Svatava Maradová: Pozemkové úpravy jsou málo známou cestou k lepšímu životu na venkově

Vyšlo v č. 11/2024

Stát podává pomocnou ruku obcím zasaženým povodněmi. Státní pozemkový úřad pod vedením ústřední ředitelky Svatavy Maradové nabídl postiženým obcím tisíce hektarů státních pozemků k bezplatnému převodu. Jde o konkrétní pomoc lidem, kterým velká voda vzala střechu nad hlavou. Díky rychle provedeným analýzám v geografickém informačním systému úřad dokázal zmapovat dostupné pozemky a nabídnout je potřebným obcím. V rozhovoru ředitelka Svatava Maradová ke konci října přibližuje, o jaké typy pozemků na Bruntálsku, Jesenicku, Ostravsku a Karvinsku jde. Vysvětluje, jak bude převedení pozemků probíhat a nastiňuje další plány úřadu. 

O jaké typy pozemků, které byly obcím nabídnuty, se většinou jedná? 
Nabídli jsme především zemědělské pozemky ve správě Státního pozemkového úřadu, které splňují podmínky zákona o půdě. Při výběru vhodných pozemků pro výstavbu jsme se řídili třemi hlavními kritérii ‒ Pozemky musí být ve správě našeho úřadu. Musí se nacházet v zastavěném území, zastavitelné ploše nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Nesmí ležet v záplavovém území (vymezeno linií stoleté vody). 

Jsou vhodné pro výstavbu nových domů nebo mají jiný účel?
Přesné určení možností využití jednotlivých pozemků závisí na územních plánech obcí, které nemáme k dispozici. Proto očekáváme aktivní spolupráci s obcemi a jejich občany, kteří nejlépe vědí, jaké pozemky jsou pro výstavbu nových domů skutečně vhodné. Na základě jejich požadavků pak můžeme realizovat konkrétní převody.

Obce měly čas požádat o konkrétní pozemky do konce října, což je relativně krátký termín. Je to kvůli zrychlené administraci? Co se stane, pokud obce termín nestihnou?
Chápeme, že se jedná o relativně krátký termín, ale cílem nás všech je co nejrychlejší administrace celého procesu. Máme za to, že je právě v zájmu postižených obcí postupovat bez zbytečné byrokracie a průtahů. Pokud budou některé zasažené obce požadovat převod pozemků po tomto termínu, musejí počítat s tím, že mohou nastat značné časové prodlevy v administraci převodů.
Doporučujeme proto dodržení stanoveného termínu a spoléháme na aktivní spolupráci.

I když je nabídka pozemků čerstvá, zaznamenali jste už zájem obcí o tyto náhradní pozemky pro výstavbu nových domů?
V Olomouckém kraji komunikujeme s městem Jeseník a obcemi Hanušovice a Vidnava. V nejbližších dnech nás písemně dále osloví zplnomocněný zástupce dalších postižených obcí na Jesenicku, konktrétně Česká Ves, Bělá pod Pradědem, Mikulovice a Písečná. 
V Moravskoslezském kraji jsou to obce a města Bohumín, Magistrát města Ostravy, Krnov, Opava. V Jihočeském, Jihomoravském, Pardubickém a ve Zlínském kraji krajské pracoviště s požadavkem na náhradní pozemky pro výstavbu domů dosud žádná obec nekontaktovala. To ale neznamená, že tak neučiní, protože dnes, kdy spolu hovoříme, je 24. října a termín pro podání žádostí ještě běží. Z těchto skutečností je zřejmé, že pro nejvíce postižené oblasti je nabídka pozemků státu zcela jistě pomocí a příležitostí k řešení situace.

Jak budou využity pozemky, kde se nacházely nemovitosti zničené povodněmi? Má SPÚ v tomto ohledu nějaký plán? 
Jedná se o majetek ve vlastnictví konkrétních fyzických či právnických osob a usnesení vlády pozemky třetích osob prozatím neřešilo. Lze předpokládat, že pozemky v aktivních záplavových zónách, kde se nacházely zaplavené nemovitosti, budou využity buď příslušnou obcí, nebo státem, například k realizaci protipovodňových opatření.

Můžete objasnit, jak bezúplatný převod pozemku bude fungovat? 
Pokud obce mají zájem o bezúplatný převod vybraných pozemků, pak se mohou obrátit na místně příslušný krajský pozemkový úřad, kde jim bude poskytnut seznam pozemků včetně mapového podkladu, který byl vytvořen na základě zmiňované GIS analýzy. Pro získání vybraného pozemku k výstavbě rodinných i bytových domů stačí, aby obec podala žádost přes jednoduchý online formulář na našich webových stránkách.

V reakci na povodně zvýšili pracovníci SPÚ svou přítomnost v zasažených oblastech. Co konkrétně vyhodnocují?
Naši pracovníci vyhodnocují situaci na několika úrovních: v první řadě mapovali naše realizace stavby ve venkovské krajině a monitorovali nejen jejich technický stav, ale především hodnotili a kontrolovali jejich přínosy při ochraně území a majetku občanů. Současně prověřovali rozestavěné realizace, zda na stavbách či výsadbách, které jsou aktuálně v realizaci, nevznikla škoda. 
Dále mapujeme rozsah škod na majetku státu, který máme ve správě – to znamená zejména budovy, komunikace a pozemky. Kromě toho monitorujeme také erozní události. 

Plánuje se vzhledem k častějším povodním a jiným živelním pohromám ještě větší zaměření na preventivní opatření v krajině?
Prostřednictvím našeho úřadu přináší stát dlouhodobě do venkovského prostoru zcela unikátní službu, kdy v území naprojektujeme, majetkoprávně připravíme, některé prvky postavíme, zaplatíme a pak zdarma převedeme do majetku obcí komplexní systém opatření pro ochranu a rozvoj území. 
Jde o stavby protipovodňové a protierozní ochrany, síť hlavních a vedlejších polních cest s doprovodnou zelení, alejemi či větrolamy, nebo o výsadby zelené infrastruktury. To vše děláme při procesu pozemkových úprav, které vždy cílí na řešení všech zjištěných problémů v území. Z národních nebo evropských zdrojů jsou následně přednostně realizována ta opatření a stavby, které řeší kritické problémy, jako je třeba protipovodňová ochrana.

Jaké kroky připravujete?
Chceme vhodnou osvětou informovat o přínosech pozemkových úprav, které významně pomáhají obcím, občanům i zemědělcům. Možnosti rozvoje území procesem pozemkových úprav jsou totiž stále málo známé, přestože prokazatelně přinášejí velké benefity občanům i obcím. Zaměříme se především na oblasti ohrožené povodněmi a erozí, kde naše osvědčená opatření přinesou největší užitek. Pracujeme na zrychlení celého procesu pozemkových úprav při zachování vysoké technické úrovně navrhovaných a realizovaných opatření. Díky evropským fondům můžeme realizovat více prvků modré a zelené infrastruktury, které účinně bojují proti následkům klimatických změn ‒ povodním i suchu.

Které pozemkové úpravy už v praxi fungují a mohou sloužit jako příklad dobré praxe pro další obce?
Od roku 2013 jsme investovali přes 20 miliard korun do krajinných opatření. Jejich účinnost se potvrdila během letošních záplav, kdy naše protipovodňová opatření významně pomohla mnoha obcím, svědčí o tom i děkovné dopisy, které jsme v září po povodních od starostů obcí dostali. Jsou to například Habartice, Heřmanice, Kladníky, Lomnice nad Popelkou, Hradčany na Moravě, Rohatec, Ovčín a Roudné. Každý rok realizujeme asi 150 projektů v hodnotě 1,5 až 2 miliardy korun. Mezi úspěšné příklady patří v Jihomoravském kraji: mokřad v Malé Vrbce, opatření v Rohatci, Šardicích a Hovoranech. V Jihočeském kraji: protipovodňové valy v Ovčíně, Roudném a Staré Hlíně. Ve Zlínském kraji: vodní nádrže v Praslicích a poldry ve Věžkách. V Moravskoslezském kraji: retenční nádrže v Lichnově a Větřkovicích. V Pardubickém kraji: poldry ve Svitavách. V Olomouckém kraji: systém opatření ve Zlatých Horách a Březné. Je to jen pár příkladů, ale všechna tato opatření prokázala svou účinnost při ochraně před povodněmi a erozí.

Když jste přebírala vedení úřadu, byla jednou z vašich priorit revize zemědělských pachtů a převzetí pozemků od nedostatečně identifikovaných vlastníků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Kolika položek se tato revize týkala a jak vypadá proces převodů dnes?
Státní pozemkový úřad má aktuálně na zemědělský majetek uzavřeno přes 57 tisíc nájemních a pachtovních smluv, které postupně reviduje. V uplynulém období skutečně došlo k navýšení sazeb pachtovného, které je účtováno zemědělským podnikatelům. Šlo o nutný, ovšem v tomto ekonomicky náročném období nepopulární krok, který musel být řádně podložen a projednán se zemědělskými nevládními organizacemi. Nové sazby jsou diferencovány podle místních podmínek v jednotlivých zemědělských výrobních oblastech. Jiné pachtovné je tedy účtováno v horských oblastech a jiné v rovinatých úrodných oblastech.
K 2. lednu 2024 se Česká republika se stala vlastníkem pozemků nedostatečně identifikovaných vlastníků (NIV). SPÚ převzal cca 72 tisíc pozemků a spoluvlastnických podílů na pozemcích od ÚZSVM. Teď přistoupíme k jejich administraci standardními postupy danými platnými právními předpisy. U pozemků převzatých po NIV do příslušnosti hospodařit SPÚ ze 100 % bude SPÚ postupně zveřejňovat záměr nájmu/pachtu. Nyní již zveřejňujeme seznam obsahující specifikaci jednotlivých pozemků zpravidla čtvrtletně na úřední desce příslušné organizační jednotky na internetových stránkách SPÚ. Je-li to vhodné a možné též na úředních deskách příslušných obecních úřadů, včetně data uveřejnění nabídky pozemků k propachtování/pronájmu. 

Jaké služby nabízíte starostům a kam se mohou obracet, pokud potřebují pomoc či konzultaci v oblasti správy pozemků?
Jednou ze stěžejních agend Státního pozemkového úřadu je provádění pozemkových úprav a z nich vyplývajících krajinných opatření, která posilují odolnost a ochranu českého venkova. Jako jedna z největších organizačních složek v resortu zemědělství jsme také největší správce státních zemědělských nemovitostí v České republice. Ruku v ruce se správou nemovitostí jde rovněž agenda směn a převodů. Nedílnou součástí péče o pozemky zemědělského charakteru je i provádění monitoringu eroze půdy nebo správa vodohospodářských děl. 
Naše služby jsou dostupné po celé republice díky síti pracovišť ‒ ústředí v Praze, 13 krajských úřadů a 61 poboček. Starostové mohou kdykoliv kontaktovat nejbližší pracoviště, kde jim rádi pomohou.

Jak je financování pozemkových úprav nastaveno a kdo se na něm podílí? Máte k dispozici dostatečné kapacity i kvalifikované zaměstnance pro jejich realizaci?

Samotný proces pozemkových úprav má dvě klíčové etapy. První etapu pozemkových úprav ‒ projekční a majetkoprávní přípravu ‒ hradí plně stát. Realizační etapa je financována z rozpočtu pozemkového úřadu nebo z dalších evropských nebo národních zdrojů. Opatření navržená v projekční části pozemkových úprav může následně realizovat také obec či jiné subjekty, například fyzické osoby. U staveb ve veřejném zájmu se na financování podílí také stavebník, například Ředitelství silnic a dálnic nebo Správa železnic. Personální kapacity bohužel nejsou dostatečné vzhledem k množství požadavků od obcí. Rychlost provádění úprav závisí jak na kapacitách Státního pozemkového úřadu, tak na ročním objemu přidělených financí.

Státní pozemkový úřad hraje důležitou roli při tvorbě krajiny a zlepšování životních podmínek na venkově. Jak konkrétně podporujete rozvoj obcí?

Státní pozemkový úřad přináší do krajiny multifunkční opatření ‒ od protipovodňové ochrany přes polní cesty až po výsadbu zeleně. Tato opatření nejen technicky chrání území, ale také zvyšují jeho atraktivitu a hodnotu nemovitostí. Hráze a nádrže ochrání území před povodněmi, polní cesty zvyšují prostupnost krajiny a jsou využívány pro sport, výsadby zeleně zlepšují mikroklimatické podmínky a dělají území atraktivním. Projekty připravené v pozemkových úpravách jsou zásadní pro koncepční rozvoj nezastavěné části obce. Všechna navržená opatření mají více funkcí, takže například polní cesta vedoucí k vodní nádrži je doplněna doprovodnou zelení. Kumulují se tedy funkce stabilizace vodního režimu území s funkcemi dopravními, krajinotvornými, protierozními a je podpořena i druhová rozmanitost v území.

Klíčovým nástrojem jsou pozemkové úpravy, které řeší vlastnické vztahy a realizují konkrétní projekty v krajině. Všechna opatření jsou následně bezúplatně převedena obcím. Pomáháme také bezúplatnými převody pozemků pro bydlení a veřejně prospěšné projekty. ■