Michal Žák: Bez klimatizace to může být v příštích letech složitější

Vyšlo v čísle 7/2024

Moderátora počasí České televize Michala Žáka příliš představovat nemusíme.

Vídáme ho často při relaci počasí. Málokdo ví, že je odborníkem na meteorologii a na Karlově univerzitě ji vyučuje. Při rozhovoru nastínil, jak se tvoří počasí
a co by lidé neměli podceňovat při bouřce. Upozornil také, jak by se města měla přizpůsobit klimatickým změnám.

Kolik času zabere a co obnáší příprava na moderování klasického počasí?

Například večerní relace před sedmou hodinou je ještě spojená s vysíláním před osmnáctou hodinou, která je ovšem odlišná. U hlavní relace jsem do jisté míry dramaturgem. Na jedné straně vytvářím obsahovou koncepci a zadávám úkoly grafikům. Na straně druhé pak sestavuji obsah a zajišťuji jeho prezentaci. V podstatě příprava začíná tak, že se člověk trošku rozkouká během dopoledne, jaké je počasí, co se děje a jaký bude zhruba další vývoj. Pak kolem poledne většinou dorazím na Kavčí hory a tam už začnu vše připravovat. Převléknu se a absolvuji maskérnu, což v mém případě netrvá tak dlouho. U kolegyň je to trošku delší záležitost a musí s tím ve svém rozvrhu počítat. Příprava na zprávy o počasí trvá obyčejně půl dne.

Stává se vám, že vás lidé poznají a ptají se na počasí?

Občas se to stane, naštěstí se to nestává tak často, aby to bylo obtěžující. Samozřejmě někdy je to i v překvapivých místech i situacích. Třeba v Hanušovicích jsem přestupoval do vlaku, když jsem jel do Jeseníku a nějaký pán na nástupišti mě oslovil. Jde o nečekané momenty, ale v zásadě to není až tak rušivé a lidé jsou vesměs milí.

Pojďme si něco říci k letošnímu počasí. Zima byla mírná, dokonce ani Jizerská padesátka se nekonala, ale naopak v dubnu dost sadařů i zemědělců přišlo o úrodu, protože ve chvíli, kdy bylo vše v květu, přišel mráz. Jsou podobné teplotní výkyvy ukázkou, jak by u nás změna klimatu třeba mohla v dalších letech vypadat?

Největší riziko spojené se změnou klimatu je právě větší rozkolísání počasí a nárůst extrémů. O tom se dlouho mluví. Dříve se tomu nevěnovala mezi širokou veřejností až taková pozornost, ale v meteorologické nebo klimatologické komunitě se už dlouho hovoří o tom, že se bude variabilita počasí zvětšovat a přibývat extrémů. A máte pravdu, počasí, které zažíváme v podstatě od konce loňského podzimu, je hezkou ukázkou všech možných projevů změny klimatu na našem území. Samozřejmě neříkám, že kdyby změna klimatu neprobíhala, počasí by nemohlo být v některých časech podobné, ale tady je opravdu míra různých odchylek a extrémů natolik výrazná, že souvislost se změnou klimatu je naprosto zřejmá.

Přibližte průběh počasí za poslední měsíce, který nastiňuje scénář změn?

Na začátku zimy bylo masivní sněžení, ale poté se zima přesunula z hor na jih. Zajímavé je, že s teplejšími zimami ubývá dnů se sněžením nebo se sněhovou pokrývkou, ale to neznamená, že pokud jsou vhodné podmínky, tak se může stát, že sněží méně často, ale občas sněžení může být více extrémní, než to bylo v minulosti. V teplejším klimatu můžeme mít kalamitní situace, ale sníh nevydrží dlouho. Sníh taky rychle roztál. Intenzivní deště kolem Vánoc způsobily povodně. K tomu přispěla i vydatnost srážek, kterou podpořil například velmi teplý Atlantik. Teplá voda se rychleji odpařuje, a pak může kondenzovat, což zvyšuje srážkovou činnost. Následoval rekordně teplý únor, který byl o 2 °C teplejší než dosavadní nejteplejší únor. Mimochodem zažíváme také velmi často, že míra překonávání těch dosavadních extrémů je velmi významná a rekordy rychle přibývají, což jsou typické rysy změny klimatu. Březen byl také extrémně teplý. Duben byl nadprůměrně teplý, ale ve druhé a třetí dekádě došlo k vpádu arktického vzduchu. To je další věc, která se zdůrazňuje ve scénářích změny klimatu. Upozorňují, že v podmínkách České republiky a střední Evropy bude růst riziko jarních mrazů.

A důvod, proč se to děje?

Protože s oteplováním nastupují příslušné fenofáze vegetace dříve. Když přijde v té době studený vzduch, může to být problém zejména v polovině dubna. I když je tepleji, stále může teploty výrazně snížit pod bod mrazu. Dříve to bylo jinak – vpád studeného vzduchu v květnu nebyl tak mrazivý, takže škody nebyly tak velké. Z toho důvodu riziko dopadů mrazů stoupá. A pak jsme v květnu zažívali četné bouře. Tyto výkyvy tedy ukázkově zapadají do scénářů vývoje klimatu…

Máte pravdu. Nedávno v zámeckém parku se děti i dospělí schovali před bouřkou pod strom a udeřil do nich blesk a o několik týdnů později do turistů v Jizerských horách udeřil blesk taky. Věnujete se osvětě, co by lidé neměli podceňovat?

Nespojoval bych takové situace se změnou klimatu. Obecně se situace při bouřce podceňuje, ale je to do jisté míry logické, protože pravděpodobnost, že blesk udeří do daného místa, je obecně velmi malá. Na druhou stranu blesků může být poměrně hodně při silné bouřce a pak pravděpodobnost narůstá. Takže opravdu je dobré riziko nepodceňovat. To taky vždycky zdůrazňuju, když mám osvětové přednášky a bavíme se o bouřkách.

A co doporučujete?

V podstatě je lepší zmoknout při přesunu pod kryt než zůstat pod stromem, do kterého udeří blesk. Samozřejmě je ještě riziko, nejen že do stromu udeří blesk, ale že elektrický proud, který se šíří i půdou, může následně částečně projít i člověkem, který se tam nachází. Když je pak například člověk v horách a nemá se při bouřce opravdu kde schovat, nejlepší pozicí je podřep, dát si na sebe nějakou pláštěnku a doufat, že to dobře dopadne. Ale určitě si nesedat. Bohužel každý rok se stane několik neštěstí jako například před pár lety v Tatrách, turisté si posedali na kovové zábradlí a pak udeřil blesk a došlo k úmrtí.

Na katedře se zabýváte, jaké má klima dopad na města. Jak by se města měla přizpůsobit klimatickým změnám?

Zejména u klasických sídel je důležitá vertikální zeleň. To znamená stromy, keře. Samozřejmě u trávníků je dobré, teď se to už trošku občas aplikuje, nesekat je na anglický trávník.

Nám pejskařům to přináší spoustu problémů. Spíš se místům s přerostlou trávou vyhneme. Má to vliv na zadržování vody v krajině?

Částečně na zadržování vody, trochu na biodiverzitu v lokalitě. Má to určitě svůj smysl, ale mnohem větší vliv mají vertikálně mohutnější stromy. Než ale strom naroste, tak to trvá…

Blíží se horké letní dny, které jsou pro mnohé těžko snesitelné a ochladit pak místnosti v budovách není možné.

Samozřejmě v některých případech nejde úplně o jednoduchou záležitost. Pro budovy už postavené jsou venkovní žaluzie skvělým řešením, pokud je možné je nainstalovat. Žaluzie chrání okna před slunečním zářením a pomáhají minimalizovat přehřívání uvnitř budovy. Dá se izolovat střecha a pak nastupuje asi už jenom pasivní chlazení a v některých případech nezbývá než zvolit klimatizaci.

Na fakultě sledujete mikroklima. Má zástavba vliv i na mikroklima tím, že budovy vyzařují teplo?

Má naprosto zásadní, protože tepelné vlastnosti a radiační jsou odlišné od přirozených povrchů. Pro nás, kteří bydlíme ve městech, tak jsou spíše negativní v tom smyslu, že přes den budovy akumulují teplo a v noci ho uvolňují. Když jsou v létě horké a slunečné dny, například i díky efektu kaňonů dochází k výrazně intenzivnějšímu ukládání tepla než ve volné krajině. Večer, když chceme místnosti vyvětrat, se to nahromaděné teplo teprve uvolňuje, což snižuje efektivitu nočního ochlazování. Výsledkem je, že teplota v místnostech klesá pomaleji, a tak ráno může být stále nepříjemně teplo. To může ovlivnit kvalitu spánku a pak lidé samozřejmě hůře fungují.

Vyjádřit tohle třeba ekonomicky asi není úplně jednoduché…

Studie určitě jsou a ekonomické dopady nebudou bezvýznamné. Samozřejmě bohužel zejména u starších lidí to může být i fatální, protože máme předčasná úmrtí. Ostatně Evropa, když to ještě trošku rozšíříme, tak v posledních letech zažila vlny veder, které měly za následek poměrně velký počet úmrtí. Mluvíme o jednotkách až desítkách tisíc za rok a mezitím budou i čísla z České republiky. Některé starší nemocnice nebo domovy seniorů ‒ tam to může být významný faktor, který má negativní vliv na člověka a zkracování života. Bez klimatizace to může být v příštích letech složitější. Ale chápu, že to samozřejmě není jednoduchá nebo levná záležitost. Samozřejmě bylo by hezké budovy zbourat a postavit nové, které budou energeticky jinde a budou fungovat i v těchto podmínkách mnohem lépe, protože budou mít zelené stěny, zelené střechy a další prvky, ale buďme realističtí.

Na závěr pro ty, kdo zůstávají v Čechách. Jaké bude letošní léto?

V dlouhodobém výhledu trendy ukazují, že letošní léto by mělo být teplotně nadprůměrné. I když nemáme přesné detaily, zdá se, že z hlediska srážek se budeme blížit k dlouhodobým normálům, ale častější budou zřejmě silné bouřky. V některých regionech Česka může být kvůli vyšším teplotám jistá tendence k suchu, ačkoli nejspíš ne tak dramatickému jako jsme zažívali v minulosti. Vyšší teploty také přinesou více tropických dnů a možná i tropických nocí. Přesný počet však nelze předpovědět. Celkově se tedy očekává, že léto bude teplejší. Průběh června to potvrzuje, i když zatím nemáme dlouhotrvající extrémní vlny veder. ■